Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 4278/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška, ve věci žalobkyně EUROFLASH, spol. s r.o., se sídlem v Brně, Mezníkova 158/7, IČO 18828736, zastoupené advokátem Mgr. Zbyňkem Babíkem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop č. 8, PSČ 602 00, proti žalovanému D. E., zastoupenému JUDr. Pavlem Hráškem, advokátem se sídlem v Praze 1, Týnská 1053/21, o zaplacení částky 641.583,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. června 2011, č. j. -97, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. června 2011, č. j. – 97 změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 24. ledna 2011, č. j. – 53, tak, že doručení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 12. února 2010, č. j. – 37, žalovanému je neúčinné.

Přes poučení, že proti rozhodnutí není dovolání přípustné, napadla žalobkyně usnesení odvolacího soudu dovoláním, ve kterém nesouhlasí s právními závěry odvolacího soudu. Přípustnost dovolání žalobkyně dovozuje z ust. a uplatňuje dovolací důvod podle

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v a k tomu oprávněným subjektem (žalobkyní), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až

Všem třem případům přípustnosti dovolání podle je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé; napadené rozhodnutí jím ale není. Pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem řízení, pro nějž se řízení vede. Jde-li o spor mezi účastníky, kteří proti sobě stojí v postavení žalobce a žalovaný, je „věcí samou“ nárok uplatněný v žalobě - (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. prosince 1997, sp. zn. , uveřejněné pod č. 61 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998, příp. usnesení téhož soudu ze dne 28. srpna 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod poř. č. 88). Dovoláním napadeným usnesením však odvolací soud nerozhodoval o žalobkyní uplatněném nároku 641.583,10 Kč s příslušenstvím, nýbrž změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že doručení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 12. února 2010, č. j. – 37, žalovanému je neúčinné. Přípustnost dovolání proto nelze posoudit podle ustanovení

Přípustnost dovolání proti výrokům usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení , 238a a . Ustanovení , a zakládají přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu pouze v případech, které výslovně zmiňují. Žádné z těchto ustanovení však nezakládá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o neúčinnosti doručení rozsudku soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle a jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl dále zabývat.

O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. července 2012

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu