Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 60/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. v právní věci žalobkyně Mgr. L. M., zastoupené Mgr. Pavlem Střelečkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Pouchovská 1255/109B, proti žalovanému Ing. L. J., o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o návrhu žalobkyně i žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), takto:

Odůvodnění:

Podáním ze dne 1. června 2011 navrhla žalobkyně přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Hradci Králové se zdůvodněním, že žádný z účastníků v obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku nebydlí, že oba bydlí a zdržují se v obvodu Okresního soudu v Hradci Králové.

Žalovaný podáním ze dne 18. srpna 2011 vyjádřil s přikázáním věci nesouhlas s odůvodněním, že má z uvedených důvodů obavu o zachování nestrannosti a nezávislosti soudního rozhodnutí. Současně navrhnul přikázání věci Okresnímu soudu v Pardubicích vzhledem k poloze bydliště a dopravní dosažitelnosti pro obě strany.

Žalobkyně s návrhem žalovaného na delegaci věci Okresnímu soudu v Pardubicích nesouhlasila s tím, že důvody žalovaného považuje za smyšlené, že je na mateřské dovolené a městskou hromadnou dopravou se může bez problémů dostat pouze do Hradce Králové.

Podle ustanovení (dále jen „“) může být věc přikázána z důvodu vhodnosti jinému soudu téhož stupně.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (d, publikované pod č. , ve znění ústavního ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2008, sp. zn. ).

Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2000, sp. zn. , důvodem pro delegaci vhodnou nebyla shledána samotná skutečnost, že bydliště žalobce je výrazně vzdáleno od procesního soudu. Stejný závěr pak zaujal Nejvyšší soud např. i v usnesení ze dne 8. listopadu 2000, sp. zn. nebo v usnesení ze dne 14. června 2000, sp. zn. . Tento judikatorní závěr je opřen o logickou úvahu, že okolnosti spojené se vzdáleností bydliště účastníka a sídla procesního soudu (a s tím případně vzniklé náklady účastníka) jsou spíše běžného charakteru a samy o sobě nemohou přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Přistoupí-li však k místu bydliště účastníka řízení ještě okolnost jiná, může být návrh na delegaci shledán důvodný. Např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. července 2000, sp. zn. , byl shledán důvodným návrh na delegaci odůvodněný místem bydliště účastníka řízení ve spojení se souhlasným stanoviskem obou účastníků k delegaci. Obdobný závěr pak byl vysloven např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2000, sp. zn. , kde k bydlišti a souhlasu účastníků přistoupila i existence důkazů nacházejících se v obvodu delegovaného soudu.

V projednávané věci však žádná taková jiná okolnost k navrhované delegaci vhodné nepřistupuje. Naopak druhý z účastníků s delegací nesouhlasí. Nadto vzhledem ke skutkovým tvrzením v žalobě o sporech účastníků o vypořádání sporných nemovitostí lze předpokládat rozsáhlejší dokazování spočívající např. v nařízení důkazu znaleckým posudkem k oceňování nemovitostí, nacházejících se v obvodu procesního soudu ve Frýdku – Místku. Vzhledem k souboru uvedených důvodů neshledal proto Nejvyšší soud důvody pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí k Okresnímu soudu v Hradci Králové ani Okresnímu soudu v Pardubicích.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. května 2012

JUDr. Zdeněk Despředseda senátu