Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 393/2012

23

Cdo 393/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o., se sídlem v Brně - Slatina, Šmahova 415/66, PSČ 627 00, identifikační číslo osoby 44016271, zastoupené Mgr. Jiřím Pospíšilem, advokátem, se sídlem v Brně, Dominikánské náměstí 5, proti žalované "LUKOP spol. s r.o.", se sídlem v Tasovicích 309, PSČ 671 25, identifikační číslo osoby 47904054, zastoupené JUDr. Janem Juračkou, advokátem, se sídlem ve Znojmě, Tovární 7, o zaplacení částky 458.504,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. srpna 2011, č. j. -79, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 20. října 2010, č. j. -49, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 458.504,50 Kč s příslušenstvím v tomto výroku specifikovaným (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalované odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se rovněž s právním posouzením věci soudu prvního stupně. Mezi účastníky byla dne 4. dubna 2007 uzavřena ústní kupní smlouva na dodávku 150 kusů balení feromonového odparníku ISOMATE C PLUS a konkrétně označených lapáků za dohodnutou částku 348.317,50 Kč, kterou žalobkyně téhož dne splnila předáním zboží žalované. Žalovaná dohodnutou kupní cenu vyúčtovanou fakturou splatnou 16. května 2007 neuhradila. Dále soudy vyšly z toho, že mezi účastníky byla 10. května 2007 uzavřena další ústní kupní smlouva na dodávku 30 kusů balení Typhlodromus pyri za dohodnutou cenu 110.187,- Kč, kterou rovněž žalobkyně splnila předáním zboží téhož dne žalované. Žalovaná kupní cenu vyúčtovanou žalobkyní neuhradila. Nedůvodnou shledaly soudy procesní obranu žalované spočívající v nekonkrétních námitkách, že žalobkyně dodala žalované „jiné zboží“, že dodávka odparníku měla vady a dodávka Typhlodromus pyri jí byla zaslána v rámci vyřizování reklamace, tudíž žalovaná nebyla povinna cenu žalobkyni hradit. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že žalovaná přes dvojí výzvu a poučení soudem podle a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neunesla břemeno tvrzení. Pokud žalovaná namítala, že žalobkyně jí dodala jiné zboží, než jaké si u ní objednala, a že učinila řádnou reklamaci vad zboží, musela ke vznesené procesní obraně uvést konkrétní skutková tvrzení, která by bylo možno prokazovat konkrétními navrženými důkazy. Podle závěru odvolacího soudu dokazování lze provádět pouze ke konkrétním skutkovým tvrzením a nikoli naopak. Je procesně nepřípustné, aby až z provedených důkazů účastníci zjišťovali okolnosti významné pro uplatnění žaloby nebo procesní obranu vůči žalobě. V projednávané věci žalovaná ke své procesní obraně musela označit konkrétní šarži odparníku ISOMATE C PLUS, na jejímž dodání se měla s žalobkyní dohodnout, dále uvést, jaká šarže výrobku jí byla skutečně předána, jak v tvrzené ústní reklamaci popsala vady výrobku a jaký si zvolila konkrétní reklamační nárok vyplývající z ustanovení a násl. obchodního zákoníku. Odvolací soud tak rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo žalobě vyhověno, potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení , a co do důvodů na ustanovení

Dovolatelka namítá, že v projednávané věci byla soudem nesprávně řešena právní otázka, „zda prodávající má právo na zaplacení kupní ceny, ačkoliv nedodá zboží, které si kupující objednal, dodá zboží jiného druhu a vzhledem ke specifice tohoto zboží způsobí prodávající kupujícímu škodu na úrodě zemědělské produkce“.

Dovolatelka v dalším obsahu dovolání podrobně rekapituluje obsah odůvodnění odvolacího soudu a přednesené procesní obrany dovolatelky před soudy obou stupňů. S odkazem na tuto procesní obranu namítá, že došlo k pochybení soudů obou stupňů, když z důkazů provedených soudem prvního stupně nesporně vyplynulo, že

1) žalobkyně nedodala žalované přípravek, který si žalovaná objednala,

2) žalobkyně dodala žalované jiný přípravek, než si žalovaná objednala, navíc se jednalo o přípravek, který nebyl schválen pro použití na území České republiky,

3) žalobkyně porušila podmínky dovozu přípravku do České republiky, nedodržela předpisy stanovené pro povolování dovozu přípravku k ošetřování stromů a rostlin,

4) v důsledku vadného plnění žalobkyně vznikla žalované škoda. Přípravek dodaný žalobkyni byl neúčinný, nedokázal ochránit sady žalované a došlo téměř ke zničení celé úrody žalované.

Podle dovolatelky tak soudy obou stupňů pochybily, pokud přiznaly žalobkyni právo na zaplacení kupní ceny, ačkoliv žalobkyně nedodala zboží žalovanou objednané a sama nesplnila řádně svůj závazek.

Dovolatelka konečně poukazuje na to, že k důkazu předložila šarží označené sáčky, které byly dodány, daňové doklady vystavené žalobkyní obsahující rovněž šarže dodaných výrobků.

Závěrem dovolatelka navrhuje zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“) úvodem poznamenává, že rozhodné znění pro dovolací řízení (od 1. července 2009) se podává z bodů 1. a 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v , oprávněnou osobou řádně zastoupenou advokátem, jímž bylo dovolání též sepsáno ( , 4 ), se Nejvyšší soud zabýval nejdříve otázkou, zda je dovolání v této věci přípustné, neboť pouze z podnětu přípustného dovolání lze přezkoumat správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, upravuje ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) v této věci nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [ ] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Předpokladem pro závěr, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam je, že řešení právní otázky mělo pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou právní otázku, na níž rozsudek odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení věci založen. Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud nesprávně posoudil „zda prodávající má právo na zaplacení kupní ceny, ačkoliv nedodá zboží, které si kupující objednal, dodá zboží jiného druhu a vzhledem ke specifice tohoto zboží způsobí prodávající kupujícímu škodu na úrodě“, nezakládá tím otázku zásadního právního významu napadeného rozhodnutí. Nejde o takovou právní otázku, na níž rozsudek odvolacího soudu byl z hlediska právního posouzení věci založen. Pro závěr odvolacího soudu o nedůvodnosti procesní obrany žalované bylo určující, že žalovaná přes výzvu soudu podle ustanovení neunesla břemeno tvrzení o dodání vadného zboží a příp. včasného uplatnění nároku z vad.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( věta první ), je pak možné - z povahy věci - posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Z pohledu výše formulovaných závěrů, od nichž nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci, jsou pak pro řešení otázky přípustnosti dovolání právně nevýznamné výtky dovolatelky týkající se skutkových zjištění soudů, kdy dovolatelka namítá, že žalobkyně nedodala žalované přípravek, který si žalovaná objednala, žalobkyně dodala žalované jiný přípravek, než si žalovaná objednala, navíc se jednalo o přípravek, který nebyl schválen pro použití na území České republiky a že žalobkyně porušila podmínky dovozu přípravku do České republiky. Zpochybňuje-li dovolatelka uvedená skutková zjištění soudů nižších stupňů, uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení , který u dovolání přípustného podle nemá k dispozici a jehož prostřednictvím přípustnost dovolání založit nelze.

Poukazuje-li dovolatelka na to, že k důkazu předložila šarží označené sáčky, které byly dodány a daňové doklady vystavené žalobkyní obsahující rovněž šarže dodaných výrobků, k čemuž soud nepřihlédl, nezakládá ani touto námitkou přípustnost dovolání. Uplatňuje tím dovolací důvod podle ustanovení , který v projednávané věci přípustnost dovolání založit nemůže, protože tvrzené vady procesu nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130). Nadto dovolací soud zdůrazňuje, že určující pro závěr odvolacího soudu o nedůvodnosti procesní obrany dovolatelky bylo, že břemeno tvrzení neunesla především o samotné reklamaci dodaného zboží (bez ohledu na to, jestli bylo plněno skutečně vadně).

Konečně namítá-li dovolatelka, že jí v důsledku vadného plnění žalobkyně vznikla škoda, dovolací soud připomíná, že pro závěry odvolacího soudu bylo určující, že dovolatelka neunesla břemeno tvrzení a důkazní o samotném vadném plnění. Nadto dovolací soud podotýká, že z titulu náhrady škody nelze požadovat a vymoci náhradu toho, co mohl kupující požadovat z titulu odpovědnosti za vady. V tomto směru je konstantní i judikatura Nejvyššího soudu – srov. např. rozhodnutí ze dne 25. června 2009, sp. zn. , rozhodnutí ze dne 3. dubna 2001, sp. zn. , řešící otázky spojené s výkladem a aplikací § 440 odst. 2 obch. zák.), od níž nemá dovolací soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci.

Nejvyšší soud proto z výše uvedených důvodů rozhodl, aniž nařizoval jednání ( věta první ), tak, že dovolání podle ustanovení věty prvé a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a Podle výsledku dovolacího řízení by žalobkyně měla právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, náklady řízení jí však nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. června 2012

JUDr. Zdeněk Despředseda senátu