Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 181/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., ve věci žalobce P. G., bytem v O., zastoupeného JUDr. Michaelem Bartončíkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Koliště 55, proti žalované DEVELOP BUILDING s. r. o., se sídlem v Praze, Kubelíkova 1224/42, IČO: 27763056, zastoupené Mgr. Gabrielou Dudášovou, advokátkou se sídlem v Praze, Na Příkopě 22, o 207 567,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 3 na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 3 jako soud místně příslušný předložil podle („ “) Nejvyššímu soudu návrh, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Olomouci. Důvody pro vhodnou delegaci spatřuje v tom, že se v dané věci jedná o spotřebitelský spor, žalobce má bydliště v O., zástupce žalobce má sídlo v Brně, žalovaná vyvíjí svou činnost převážně v O., kde má i svou kancelář, a řízení se neobejde bez ohledání na místě samém a bez znaleckého zkoumání, které bude třeba provádět v obvodu Okresního soudu v Olomouci. Obvodní soud pro Prahu 3 má za to, že projednání věci před Okresním soudem v Olomouci bude účelnější a hospodárnější. Rovněž pak uvádí, že sídlo žalované, které zakládá obecnou místní příslušnost soudu, je pouze virtuální, protože na stejné adrese je evidováno 1034 dalších podnikatelských subjektů.

Žalobce s návrhem na delegaci vhodnou souhlasil a navrhl spojit k dalšímu řízení 14 obdobných věcí. Žalovaná nesouhlasila, neboť má své sídlo, bydliště jednatele a sídlo svého zástupce v Praze. Popřela skutečnost, že by se její kancelář nacházela v Olomouci, a uvedla, že znalecké zkoumání již bylo provedeno, protože si žalobce a žalovaná již nechali vyhotovit znalecké posudky k vadám na bytové jednotce, která je předmětem sporu.

Podle může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 3 a Okresnímu soudu v Olomouci návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.

Skutečnosti uváděné Obvodním soudem pro Prahu 3 nejsou z žádných hledisek natolik významné a výjimečné, aby dostatečně odůvodnily průlom do zásady zákonného soudce. Okolnosti, že účastník řízení nemá bydliště v obvodu příslušného soudu, a tudíž musí překonat mezi místem bydliště a sídlem soudu větší vzdálenost, jsou v občanském soudním řízení zcela běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu odůvodnit. Právě tak by nemělo význam ani to, pokud by bylo sídlo žalované pouze „virtuální“, je-li jako sídlo právnické osoby spojeno s právními účinky (např. doručování).

V daném případě žalobce sice má bydliště v obvodu Okresního soudu v Olomouci, jeho zástupce však již nikoliv; žalovaná má sídlo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 3, její jednatel má bydliště na P. a zástupkyně žalované má sídlo na Praze 1. Jestliže Obvodní soud pro Prahu 3 poukazoval na předpokládanou potřebu znaleckého zkoumání a ohledání na místě samém, uvádí Nejvyšší soud, že žádný z účastníků provedení důkazu ohledáním na místě samém ani vypracováním znaleckého posudku nenavrhl a z dosavadních procesních stanovisek a obsahu spisu nevyplývají žádné důkazní návrhy, jejichž provedení by bylo nutně vázáno na obvod Okresního soudu v Olomouci. Jestliže nadto stanovisko žalované k přikázání věci je kategoricky nesouhlasné, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podmínky pro přikázání věci nejsou splněny.

Nejvyšší soud tedy návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Okresnímu soudu v Olomouci nepřikázal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. června 2012

Mgr. Michal Králík, Ph. D.

předseda senátu