Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 643/2012

-12

U S N E S E N Í

J. H.,

Podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. H.

o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. , byl obviněný J. H. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. l písm. a) tr. zákoníku a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na šest měsíců se zařazením do věznice s dozorem a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel na dvě léta.

Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu v Chrudimi v podstatě v tom, že obviněný dne 14. 11. 2011 kolem 11,45 hodin na silnicích a místních komunikacích ze S. do V., okr. Ch., řídil osobní automobil zn. Škoda Favorit registrační značky ............., ačkoli u něho byl vykonáván trest zákazu řízení motorových vozidel uložený ve věci Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. .

Odvolání matky obviněného, podané proti výroku o trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 7. 2. 2012, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích. Výrok o zamítnutí odvolání své matky napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Vytkl, že Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ponechal beze změny výrok o trestu. Uvedl, že soudy dostatečně nerespektovaly ustanovení § 38, § 39 tr. zákoníku a že náležitě nepřihlédly k polehčujícím okolnostem, zejména k jeho doznání, a k jeho poměrům ovlivněným nutností pečovat o matku a její domácnost. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby změnil rozsudek tak, že trest odnětí svobody se mu ukládá podmíněně.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání není další běžný opravný prostředek, který by bylo možné - stejně jako odvolání - podat z jakéhokoli důvodu. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který lze podat jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí jen formálně deklarovat zákonný dovolací důvod. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Námitky ohledně přiměřenosti trestu nejsou dovolacím důvodem, a to ani dovolacím důvodem podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. ve variantě vymezené jako „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát v důsledku toho, že je vadný výrok o vině, pak samotný výrok o uložení trestu lze z hmotně právních pozic napadat zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Obviněný neuplatnil tento dovolací důvod a evidentně to ani nepřicházelo v úvahu, protože trest, který mu byl uložen, je přípustným druhem trestu uloženým v rámci zákonné trestní sazby. V takovém případě není možné namítat nepřiměřenost trestu v rámci dovolacího důvodu podle odst. l písm. g) tr. ř. (k tomu viz č. rozh. tr.).

I když otázka přiměřenosti trestu je mimo jiné záležitostí aplikace ustanovení § 38 - § 39 tr. zákoníku, tj. aplikace hmotně právních ustanovení o přiměřenosti trestních sankcí a o hlediscích rozhodných pro stanovení druhu a výměry trestu, nejedná se o dovolací důvod. Poměr mezi ustanoveními § 265b odst. l písm. g) tr. ř. a § 265b odst. l písm. h) tr. ř. spočívá v tom, že v prvním ustanovení je vymezen o b e c n ý hmotně právní dovolací důvod, zatímco v druhém ustanovení je vymezen z v l á š t n í hmotně právní dovolací důvod týkající se výslovně jen výroku o uložení trestu. Z tohoto vzájemného vztahu obou dovolacích důvodů logicky vyplývá, že hmotně právní námitky proti výroku o uložení trestu musí zakládat dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř., jímž ovšem není nepřiměřenost trestu. Výklad, který by připouštěl námitky ohledně přiměřenosti trestu jako dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř., by byl nelogický, protože by popíral význam, smysl a obsah dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř. a činil by samotnou jeho existenci bezpředmětnou. Při naznačeném výkladu by totiž uložení nepřípustného druhu trestu a uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu vždy bylo „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“ ve smyslu § 265b odst. l písm. g) tr. ř.

Lze jen dodat, že i ze samotné povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku je zřejmé, že se na rozdíl od odvolání nemůže opírat o námitky ohledně přiměřenosti trestu, ale jen o velmi závažná pochybení, jakými jsou právě uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Do výroku o trestu z důvodu jeho nepřiměřenosti Nejvyšší soud zásadně nezasahuje. Jen zcela výjimečně tak může učinit, pokud uložený trest vybočuje z mezí přiměřenosti tak extrémním způsobem, že se vymyká z ústavního rámce proporcionality trestní represe. O takový případ se ovšem v posuzované věci nejedná.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného J. H. podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. června 2012 Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec