Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 693/2012

7 Tdo 693/2012-17

U S N E S E N Í

M. H.

Podle §

265i

odst. l písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. H.

o d m í t á

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 1. 7. 2011, sp. zn. , byl obviněný M. H. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. l písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle § 337 odst. l tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na tři měsíce, jehož výkon byl podle § 81 odst. l tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 82 odst. l tr. zákoníku na jeden rok, a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení všech motorových vozidel na jeden a půl roku.

Skutek sočíval podle zjištění Okresního soudu v Pardubicích v podstatě v tom, že obviněný dne 31. 1. 2011 v době od 13:10 hodin do 13:15 hodin v S., okr. P., řídil osobní vozidlo zn. Jeep, přestože mu byl rozhodnutím Městského úřadu v Tachově, které nabylo právní moci dne 25. 11. 2010, uložen zákaz řízení motorových vozidel na dobu dvanácti měsíců.

Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. l písm. d), g) tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. d) tr. ř. obviněný spojil s námitkou, že Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích nevyhověl jeho žádosti o odročení veřejného zasedání a že konal veřejné zasedání za situace, kdy obviněný sice byl přítomen, avšak byl nemocný a pod vlivem léků a nebyl schopen plné koncentrace. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1písm. g) tr. ř. obviněný zahrnul námitky odvíjející se od jeho tvrzení, že vozidlo neřídil. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání je v části odkazující na dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. d) tr. ř. zjevně neopodstatněné a že v části odkazující na dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. bylo podáno z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

K důvodu dovolání podle § 265b odst. l písm. d) tr. ř.

Podle § 265b odst. l písm. d) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako dovolací důvod připouští námitky v tom smyslu, že i když obviněný byl fyzicky přítomen při hlavním líčení nebo při veřejném zasedání, nacházel se v takovém stavu, který mu neumožňoval sledovat průběh soudního jednání, reagovat na něj, vystupovat před soudem, uplatňovat vlastní obhajobu apod. Důvodem uvedeného stavu může být např. vliv alkoholu, drog nebo léků, nemoc, úraz apod.

Obviněný byl k veřejnému zasedání, konanému dne 20. 12. 2011 o jeho odvolání před Krajským soudem v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, předvolán obsílkou doručenou do vlastních rukou dne 2. 12. 2011 a poté, co bezvýsledně požádal o odročení veřejného zasedání, se k němu dostavil. Podle protokolu o veřejném zasedání obviněný po jeho zahájení prohlásil, že „je pod vlivem léků, které mohou mít vliv na jeho schopnost se plně koncentrovat“. Z toho, jak je další průběh veřejného zasedání zachycen v protokole, je zřejmé, že obviněný byl schopen náležitě sledovat průběh jednání, přiměřeně na něj reagovat a uplatňovat vlastní obhajobu. Jasně o tom svědčí okolnost, že pokud byl při veřejném zasedání prováděn výslech znalce, obviněný mu položil naprosto přiléhavou otázku, a že pokud byl obviněný vyzván k závěrečnému přednesu, vyjádřil se k věci způsobem, který plně korespondoval s jeho předcházející obhajobou ve věci. Koncentrace obviněného tedy evidentně nebyla narušena v takové míře, aby mu bránila adekvátně vystupovat před soudem a aby byla srovnatelná s fyzickou nepřítomností. Lze jen dodat, že obhajoba obviněného byla zajištěna také přítomností obhájce a že skutková ani právní stránka věci nebyla nijak složitá.

Dovolání obviněného je proto z hlediska dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. l písm. d) tr. ř. zjevně neopodstatněné.

K důvodu dovolání podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný

uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek, nota bene mimořádný opravný prostředek, který lze podat jedině z důvodů výslovně stanovených zákonem v § 265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř., je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.

Obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by skutková zjištění Okresního soudu v Pardubicích, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, nenaplňoval znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. l písm. a) tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání na námitkách proti zjištění soudů, že byl osobou totožnou s pachatelem činu, tj. proti zjištění, že řídil vozidlo, a to v návaznosti na svou obhajobu, že vozidlo řídil jeho syn. Těmito námitkami se obviněný ocitl mimo dovolací důvod, neboť jimi napadal skutkové zjištění soudů o tom, kdo řídil vozidlo.

Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit to může jen zcela výjimečně s ohledem na potřebu dát průchod ústavně garantovanému právu obviněného na spravedlivý proces. Tak tornu je v situaci, kdy skutková zjištění soudů jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy, tj. zejména jestliže skutková zjištění soudů vůbec postrádají obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.

Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Pardubicích, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani v otázce totožnosti obviněného s osobou, která řídila vozidlo. Zjištění soudů mají v tomto ohledu odpovídající obsahovou vazbu na svědecké výpovědi policistů, kteří zaznamenali pohyb vozidla, viděli, že ho řídí obviněný, kterého znali a o kterém věděli, že má uložený zákaz řízení, a proto za ním jeli až na místo, kde zastavil a vystoupil a kde ho kontrolovali, přičemž vyloučili přítomnost jiné osoby ve vozidle. Soudy se zabývaly věrohodností svědeckých výpovědí policistů se závěrem, že jde o spolehlivý podklad skutkových zjištění. Své hodnotící úvahy soudy jasně, srozumitelně a zejména logicky vysvětlily, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.

Dovolání obviněného je z hlediska dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. dovoláním podaným z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

Závěrem k podanému dovolání

Z důvodů, které byly vyloženy v předcházejících částech tohoto usnesení, Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. l písm. e) tr. ř. odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. června 2012

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec