Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1160/2012

U S N E S E N Í

F. K.,

Ing. A. K., o ochranu osobnosti,

vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. října 2011, č.j. -123, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění( ):

Žalobce se žalobou domáhal omluvy a současně i náhrady nemajetkové újmy v penězích ( a 2 - dále jen „obč. zák.) v souvislosti s postupem žalované jako soudní znalkyně, když podala znalecký posudek č. 88/04 ze dne 10. června 2004, jímž měla zasáhnout do osobnostních práv žalobce, neboť žalovaná nebyla podle žalobce s ohledem na odborné znalosti k podání posudku legitimována.

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 21. dubna 2011, č. j. -111, žalobu v celém rozsahu zamítl, přičemž též rozhodl o náhradě nákladů řízení. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 27. října 2011, č.j. . Odvolací soud s odkazem na ustanovení § 11 a § 13 obč. zák. dospěl k závěru, že nedošlo k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobce, přičemž podání zmíněného znaleckého posudku nebylo případným excesem. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 10. ledna 2012 včasné dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení , neboť má zato, že napadené rozhodnutí může mít zásadní právní význam. Poukazuje na to, že žalovaná podala znalecký posudek, ač vzhledem ke svým odborným znalostem nebyla způsobilá posoudit obvyklou výši nájemného. Její závěr o výši nájemného v posudku není pravdivý, a nepravdivý obsah posudku se dotýká důstojnosti a cti žalobce. Navrhuje proto, aby Nejvyšší soud ČR zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení. K dovolání nebylo podáno vyjádření.

Nejvyšší soud ČR uvážil, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení , a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení násl. obč. zák. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. ledna 2002, sp. zn. , rozsudek téhož soudu ze dne 21. prosince 2004, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 31. ledna 2006, č.j. -130). Jestliže z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení ( téhož zákona), nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006, resp. věta za středníkem). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. června 2012

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu