Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
D26F39E7CE83C385C1257A4E0064F43B.html
HTML · 11.18 KB
No categories available
33 Nd 129/2012
U S N E S E N Í
L. N.
,
proti žalovanému
L. K.
,
zastoupenému JUDr. Zdeňkou Pechancovou, advokátkou se sídlem v Luhačovicích, Masarykova 175, o výživné a úhradu nákladů neprovdané matky, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 19 C 82/2011 , o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 19 C 82/2011 se Obvodnímu soudu pro Prahu 5
nepřikazuje
.
O d ů v o d n ě n í :
V záhlaví označené věci žalobkyně svým podáním datovaným 16. 11 2011, doplněným podáním z 6. 12. 2011, navrhla, aby věc byla přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Svůj návrh odůvodnila tak, že žádá o předání věci do místa jejího bydliště a její již narozené dcery, neboť nemá nikoho na hlídání a nemůže si dovolit s dcerou cestovat po České republice.
Žalovaný s přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 5 s odůvodněním, že není ve věci pasivně legitimován, a proto není důvodu, aby byl zatěžován náklady řízení, nesouhlasil.
Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d, publikované pod č. 2/1993 Sb. ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Okolnosti, pro něž žalobkyně navrhla přikázání věci označenému soudu, neobstojí, je-li k dispozici institut dožádání, a nic nebrání tomu, aby k projednávané věci byla vyslechnuta a s provedenými důkazy byla seznámena prostřednictvím dožádaného soudu (§ 39 , § 122 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Nejvyšší soud též přihlédl k negativnímu stanovisku žalovaného.
Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§ 12 odst. 3 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. června 2012
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu