Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 91/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně L. J., zastoupené Lubošem Hejtmánkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Baranova 640/34, proti žalované PROLUX Consulting Int. s.r.o. se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí č.p. 819 (identifikační číslo 26731908), zastoupené JUDr. Stanislavem Zenáhlíkem, advokátem se sídlem v Otrokovicích, nám. 3. května 35, o určení neplatnosti právního úkonu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2010, č.j. -29, takto :

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 1. 12. 2009, č.j. -15, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 zastavil podle , části první věty před středníkem, , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), řízení, v němž žalobkyně požadovala určit, že zprostředkovatelská smlouva je neplatným právním úkonem. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že rozhodčí smlouva – obsažená na téže ě jako zprostředkovatelská smlouva – splňuje náležitosti vyžadované ustanoveními a , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), tedy byla sjednána písemně, vymezuje okruh majetkových sporů, kterých se týká, a obsahuje způsob určení osoby rozhodce. Na platnost rozhodčí smlouvy nemá vliv žalobkyní tvrzená neplatnost zprostředkovatelské smlouvy; i kdyby byla smlouva zakládající práva a povinnosti stran, které plní její hospodářský účel (zprostředkování prodeje nemovitosti), neplatná, nemůže to způsobit neplatnost rozhodčí smlouvy ( , , obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obch. zák.“). Majetkovým sporem vzešlým ze zprostředkovatelské smlouvy je podle soudů obou stupňů i spor o to, zda smlouva zakládající práva a povinnosti stran, které plní její hospodářský účel (zprostředkování prodeje nemovitosti), pozbyla účinků tím, že žalobkyně se dovolala její relativní neplatnosti.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jímž prostřednictvím dovolacího důvodu podle zpochybnila závěr o nedostatku pravomoci soudu k projednání věci; je-li zprostředkovatelská smlouva neplatná (jako celek), nemůže být platná rozhodčí smlouva, která je její nedílnou součástí. Žalobkyně připomíná, že práva a povinnosti účastnic vyplývající ze zprostředkovatelské smlouvy se nemohou řídit obchodním zákoníkem, jak bylo sjednáno, ale ustanoveními a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Věc, jejíž prodej měla žalovaná zprostředkovat, byla v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a K. J., přičemž smlouvu podepsala žalobkyně bez souhlasu nebo zmocnění spoluvlastníka (to byl důvod, pro který dopisem z 27. 6. 2008 odstoupila od smlouvy). Neplatnost zprostředkovatelské smlouvy zakládá i ustanovení obč. zák.; žalobkyně byla úmyslně uvedena v omyl zaměstnankyní žalované, která jí – v rozporu se skutečností – tvrdila, že smlouva nezakládá výhradní zastoupení. Zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena na základě „klamavé a nekalé obchodní praktiky“ a její obsah je v rozporu s ustanovením obč. zák., „zejména pak s ust. odst. 3 písm. j/“. Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná se ve vyjádření ztotožnila s právními závěry odvolacího soudu a připomněla, že žádný z tvrzených důvodů neplatnosti zprostředkovatelské smlouvy se nevztahuje na rozhodčí doložku.

Dovolání – přípustné podle – není důvodné.

Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání ( , věta první, ).

Účastnice uzavřely 25. 6. 2008 zprostředkovatelskou smlouvu, jíž se žalovaná zavázala vyvíjet činnost směřující k tomu, aby žalobkyně (jako prodávající) měla příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu o převodu vlastnictví k označené bytové jednotce se spoluvlastnickým podílem k pozemkům a společným částem domu a žalobkyně se zavázala zaplatit dohodnutou úplatu (provizi). Smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku od podpisu (s možností prodloužení). V článku VIII. bodu 2. se strany dohodly, že „Veškeré z této smlouvy v budoucnu vzešlé majetkové spory se strany zavazují řešit v rozhodčím řízení v souladu se , před jediným rozhodcem, podle Rozhodčího řádu a Poplatkového řádu vydanými Sdružením rozhodců, s.r.o., IČ 63496658, sídlem Příkop 8 (budova IBC), 604 10 Brno, s tím, že tyto dokumenty jsou zveřejněny v platném znění na internetových stránkách Sdružení rozhodců …“ V článku VIII. bodu 3. se dohodly, že závazkový vztah vzniklý na základě smlouvy se bude „v souladu s ustanovením , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,“ řídit obchodním zákoníkem.

Podle ustanovení , jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat.

Nedostatek pravomoci soudu patří k podmínkám řízení, jejichž absence má za následek zastavení řízení podle Pravomoc soudu k projednání věci není dána jak tam, kde v případech stanovených zákonem nepatří určitá věc do pravomoci soudu dříve, než skončí řízení u jiného orgánu ( ), tak i v případech, kdy věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodcem za podmínek stanovených v Ustanovení se od obecné úpravy nedostatku podmínek řízení obsažené v odchyluje zásadně jen v tom, že soud tuto překážku postupu řízení nezkoumá z úřední povinnosti, nýbrž jen na základě včasné námitky žalovaného.

V rozsudku ze dne 19. 12. 2007, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2008 pod č. 103, Nejvyšší soud uzavřel, že na platnost rozhodčí doložky týkající se sporů ze smlouvy nemá neplatnost této smlouvy vliv, pokud se důvod neplatnosti na rozhodčí doložku nevztahuje. Okolnosti, z nichž žalobkyně dovozuje (absolutní či relativní) neplatnost zprostředkovatelské smlouvy, se vztahují výlučně k tomuto právnímu úkonu a nevykazují přesah do poměrů založených rozhodčí doložkou obsaženou v článku VIII. bodu 2. smlouvy. Závěr odvolacího soudu, že rozhodčí smlouva je platným právním úkonem, protože splňuje náležitosti stanovené v a , dovolatelka nenapadla. Tím, zda se právní vztah účastnic řídí obchodním nebo , zda sjednání zprostředkovatelské smlouvy jen jedním ze spoluvlastníků jde na úkor její platnosti, zda žalobkyně učinila právní úkon v omylu a souladností zprostředkovatelské smlouvy s ustanoveními na ochranu spotřebitele se bude zabývat – pokud shledá naléhavý právní zájem na požadovaném určení – rozhodce (srov. ).

Lze uzavřít, že se žalobkyni nepodařilo užitými argumenty správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit; Nejvyšší soud proto – vyloučiv vady řízení vyjmenované v , větě druhé, – dovolání zamítl ( , část věty před středníkem, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a Žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení , , , , , a , věty první, , v rozhodném znění, tj. částkou 2.500,- Kč; součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč ( , 3 , v rozhodném znění).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 28. června 2012

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu