Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
8862D6B787BF0DE2C1257A4E006AAE47.html
HTML · 12.89 KB
No categories available
33 Cdo 1627/2012
U S N E S E N Í
A. H.
proti žalované
REVIZ s. r. o.
se sídlem Ústí nad Labem, Všebořická 181/35, identifikační číslo: 62741381, zastoupené opatrovníkem M. J., vyšší soudní úřednicí Okresního soudu v Ústí nad Labem, o zaplacení 42.600,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 C 186/2006 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. prosince 2009, č. j. 17 Co 555/2009 -98, takto:
I. Dovolání
se odmítá.
II. Žádná z účastnic
nemá
právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 27. července 2009, č. j. 15 C 186/2006 -90, zastavil řízení podle § 111 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 3. prosince 2009, č. j. 17 Co 555/2009 -98, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně (nezastoupena advokátem) dovolání.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. o. s. ř.
Přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. nepřichází v posuzovaném případě v úvahu, neboť usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 111 odst. 3 o. s. ř, není usnesením ve věci samé, i když se jím řízení končí (k pojmu „věc sama“ srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/1998, případně jeho usnesení ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97 , uveřejněné v časopisu Soudní judikatura, ročník 1997, pod č. 88).
Přípustnost dovolání nevyplývá ani z § 238 , § 238a a § 239 o. s. ř. o. s. ř. , protože nejde o žádný z případů, které jsou v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovány.
Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud proto dovolání - aniž by vyžadoval splnění podmínky advokátního zastoupení žalobkyně - podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalované v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalobkyni právo (§ 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný
V Brně 19. června 2012
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu