Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1012/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně 1. jihočeská zemědělská a. s., se sídlem ve Svébozích 49, PSČ 374 01, identifikační číslo osoby 25162012, zastoupené Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 39/51, PSČ 150 00, proti žalovanému J. Š., zastoupenému Mgr. Petrem Smejkalem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 21, PSČ 370 01, o určení, že žalobkyně je výlučnou věřitelkou zjištěné pohledávky, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. prosince 2010, č. j. -143, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 17. června 2010, č. j. -123, kterým Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu, jíž se žalobkyně proti žalovanému domáhala určení, že je „výlučnou věřitelkou zjištěné pohledávky ve výši 4,131.840,25 Kč vůči úpadci Ing. J. Č., přihlášené v konkursním řízení sp. zn. přihláškou podanou dne 13. listopadu 2000“ (dále jen „sporná pohledávka“).

Žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále jen „ “), a ve kterém zpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem (uplatňujíc tak podle obsahu dovolací důvod dle ). Navrhuje, aby rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání žalobkyně Nejvyšší soud podle ustanovení a odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. prosince 2010, sp. zn. , posléze uveřejněném pod číslem 107/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož žaloba o určení, že žalobce je věřitelem pohledávky, kterou nepřihlásil do konkursu vedeného na majetek dlužníka (ač tak učinit měl), směřující proti tomu, kdo tutéž pohledávku do konkursu přihlásil, a proti správci konkursní podstaty, který přihlášenou pohledávku popřel, nemůže být úspěšná.

Tento závěr, opírající se o posouzení okruhu účastníků konkursního řízení a o zásady určené , o konkursu a vyrovnání, ve vztahu k přihláškám pohledávek a jejich uspokojení v konkursu, se obdobně prosadí taktéž v projednávané věci, v níž žalobkyně sice původně do konkursu vedeného na majetek Ing. J. Č. spornou pohledávku přihlásila, avšak v důsledku pravomocného rozhodnutí konkursního soudu podle (jež svým návrhem iniciovala právě žalobkyně) na její místo v konkursním řízení nastoupil žalovaný. Rozhodnutí v této věci vskutku není způsobilé jakkoli zasáhnout do poměrů konkursního řízení - jeho prostřednictvím nelze docílit změny účasti dotčeného věřitele v tomto řízení. Toho lze dosáhnout jen postupy předepsanými v konkursním řízení, pokud je ovšem dotčený subjekt (zde žalobkyně) má k dispozici.

Zbývá dodat, že výše uvedený závěr nikterak nebrání tomu, aby se žalobkyně – poté, co pohledávka žalovaného bude v konkursu vedeném na majetek Ing. J. Č. poměrně uspokojena - v rozsahu tohoto uspokojení domáhala na žalovaném vydání majetkového prospěchu, který - podle názoru žalobkyně - měl žalovaný získat plněním z neplatného právního úkonu (tj. smlouvy, kterou žalobkyně spornou pohledávku žalovanému postoupila).

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení přípustné není.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle , ve znění účinném od 29. února 2012 (dle jen „vyhláška“), a náhrady hotových výdajů. Podle ustanovení , , , vyhlášky činí sazba odměny 5.000,- Kč. Takto určená sazba se podle vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 2.500,- Kč, jelikož zástupce žalovaného učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle ve výši 300,- Kč a náhradou za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 560,- Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži dovolatelky celkem 3.360,- Kč.

Přípustnost dovolání Nejvyšší soud posuzoval s vědomím faktu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 21. února 2012, sp. zn. , zrušil ustanovení až uplynutím 31. prosince 2012.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 29. května 2012

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu