Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4513/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce Ing. J. B., zastoupeného Mgr. Michalem Noskem, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Purkyňova 787/6, proti žalované JUDr. J. G., zastoupené Mgr. Jaroslavem Brožem, MJur, advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. března 2011, č.j. -199, takto:

I.Dovolání žalobce se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. listopadu 2010, č.j. -146, výrokem I. připustil změnu žaloby tak, aby žalovaná zaplatila žalobci celkovou částku 200.000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy podle (dále jen „obč. zák.“), výrokem II. žalobu v celém rozsahu zamítl, výroky III. a IV. rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a o náhradě nákladů řízení placených státem.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 27. dubna 2011, č.j. -199, rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II., III. a IV. podle (dále jen „ “) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se soudem prvního stupně ve skutkových zjištěních a shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že o neoprávněný zásah do osobnosti fyzické osoby nejde v případech, kdy jiný právní subjekt prováděl úkony při výkonu činnosti advokáta hájením práv a oprávněných zájmů klienta, pokud se při takovém jednání nedopustil excesu. Exces - stejně jako soud prvního stupně - v předmětné věci neshledal. Odkázal přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 31. 8. 2009.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 9. srpna 2011 dovolání, doplněné podáním svého zástupce ze dne 20. 9. 2011. Domnívá se, že je dána přípustnost tohoto dovolání podle ustanovení (současně se konstatuje, že nálezem Ústavního soudu sp.zn. bylo toto ustanovení zrušeno, avšak s účinností až od 31. prosince 2012), a dovolací důvod spatřuje především v ustanovení , neboť řízení je podle jeho názoru postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobce namítá nesprávnost skutkových zjištění, nedostatečné prokázání oprávnění právní zástupkyně jednat za žalobce, neoprávněné zjišťování zdravotního stavu žalobce ze strany žalované a další nepravdivá tvrzení. Navrhuje proto, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

K dovolání se vyjádřila žalovaná podáním ze dne 29. listopadu 2011. Uvedla, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je věcně správné a proto navrhuje odmítnutí dovolání a přiznání nákladů řízení.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, takže vyšel ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. července 2009, a konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení násl. obč. zák. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. již odvolacím soudem zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2009, sp. zn. , nebo rozsudek téhož soudu ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 146/2008, apod.) Pokud dovolatel uplatňuje dovolací důvod podle , a jestliže z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení ( téhož zákona), pak k okolnostem uváděným v rámci nich se podle ustanovení nepřihlíží. Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a , když v dovolacím řízení vznikly žalované náklady spojené se zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně advokáta ve výši 6.250,- Kč /srovnej , , , , ve znění po novele provedené účinné od 1. 9. 2006/ a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč ( ve znění po novele provedené ). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí u žalovaného 6.550,- Kč, která je po úpravě o 20% daň z přidané hodnoty představována částkou 7.860,- Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. května 2012

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu