Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 70/2012

U S N E S E N Í

J. H.

J. B.

, pro 39.939,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 31. 3. 2011, sp. zn. , takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni z 31. 3. 2011, sp. zn. , a usnesení soudního exekutora Mgr. Luďka Němce, Exekutorský úřad Karlovy Vary ze 14. 2. 2011, č. j. EX 1291/04-38,

se

ruší

a věc

se vrací

soudnímu exekutorovi Mgr. Luďku Němcovi k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 14. 2. 2011, č. j. EX 1291/04-38, kterým soudní exekutor Mgr. Luděk Němec zastavil exekuci nařízenou usnesením Okresního soudu v Sokolově z 8. 11. 2004, č. j. -5, a oprávněného zavázal k zaplacení 7800,- Kč na náklady exekuce. Krajský soud dospěl k závěru, že oprávněný i přes výzvu k zaplacení zálohy ve výši nepřesahující 50 % vymáhané částky zálohu nezaplatil, a proto pověřený exekutor správně podle exekuci zastavil. Námitky oprávněného nejsou důvodem pro nezaplacení zálohy a jeho stížnosti na postup exekutora nemají na posouzení zákonnosti napadeného usnesení vliv.

Oprávněný v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “). S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , a vytýká soudu, že se nezabýval tím, zda je dán jiný důvod, pro který lze exekuci zastavit. Nesložení zálohy zde nemůže vést k zastavení exekuce, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by exekutor pro oprávněného za dobu téměř šesti let něco vymohl, a je dán zjevně jiný důvod k zastavení (nemajetnost povinného). Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu včetně usnesení soudního exekutora zrušil a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. ). Dospěl k závěru, že dovolání je přípustné podle ve spojení s , odst. 2 a o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „exekuční řád“), jelikož napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam daný tím, že řeší otázku zastavení exekuce podle exekučního řádu v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu v obdobných věcech, od jejichž závěrů nemá dovolací soud důvod se v této věci odchýlit. Dovolání je důvodné.

Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle § 90 odst. 3 exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 11. 2009, má exekutor, nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte, právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Podle § 55 odst. 5 citovaného zákona, v tomtéž znění, nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví. Exekutor exekuci nezastaví pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního předpisu nebo je-li vymáháno výživné na nezletilé dítě.

Nejvyšší soud již v usneseních ze dne 14. května 2009, sp. zn. , ze dne 3. září 2009, sp. zn. , a ze dne 6. ledna 2011, sp. zn. , konstatoval, že účelem exekuce je uspokojit oprávněného, jestliže povinný nesplnil svou povinnost uloženou mu vykonávaným rozhodnutím nebo jiným titulem, a že podstatou institutu zálohy na náklady exekuce je pak zajištění prostředků pro následné vedení exekuce, resp. úkony exekutora, vedoucí k jejímu úspěšnému ukončení; za tímto účelem je exekutor oprávněn požadovat na oprávněném v rámci exekučního řízení zaplacení zálohy, jejíž výši a lhůtu k úhradě si určuje sám ( odst 1 , o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění účinném od 1. 11. 2009 /do 29. 2. 2012/). Nejvyšší soud ve výše uvedených rozhodnutích rovněž připomenul, že za situace, kdy z obsahu spisu nevyplývá, že by exekutor pro oprávněnou něco vymohl, nemůže vést nesložení zálohy k zastavení exekuce, je-li dán zjevně jiný důvod, pro který lze exekuci zastavit (zde nemajetnost povinné osoby).

Odvolací soud se však při posuzování otázky,

zda byly splněny podmínky pro zastavení exekuce podle § 55 odst. 5 exekučního řádu, nezabýval tím, zda je dán jiný důvod, pro který lze exekuci zastavit, a to nemajetnost povinného. Tato skutečnost přitom vyplývá přímo z obsahu spisu, neboť soudní exekutor v podání z 1. 3. 2011, č. j. EX 1291/04-50 konstatoval, že pohledávka oprávněného je obtížně vymahatelná, neboť proti povinnému je vedeno více exekucí a až do roku 2021 vykonává trest odnětí svobody.

Právní posouzení věci odvolacím soudem z hlediska smyslu a účelu samotného institutu zálohy, pokud uzavřel, že „pokud soudní exekutor postupoval dle exekučního řádu, nelze jeho postup považovat za chybný“, je tak neúplné a tudíž nesprávné a dovolací důvod uvedený v byl naplněn.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné; Nejvyšší soud je proto podle , části věty za středníkem zrušil. Protože důvody, pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudního exekutora, jež se, stejně jako soud odvolací, nezabýval z hlediska smyslu a účelu samotného institutu zálohy tím, zda je dán jiný důvod pro zastavení exekuce, a to nemajetnost povinného (srov. např. ), zrušil i toto rozhodnutí a vrátil věc soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení ( ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soudního exekutora závazný ( , část první věty za středníkem ).

V novém rozhodnutí bude rozhodnuto nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. května 2012

JUDr. Vladimír Mikušek

předseda senátu