Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1166/2012

U S N E S E N Í

JUDr. K. F., CSc.

, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 75.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2011, č. j. -81, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 15. 10. 2010, č. j. -35, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 24.750,- Kč s úrokem z prodlení, co do částky 50.250,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl, a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 10. 2011, č. j. -81, změnil zamítavý výrok II. rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci dalších 13.750,- Kč s úrokem z prodlení, ve zbývající části zamítavý výrok soudu prvního stupně potvrdil, a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Rozsudek odvolacího soudu v rozsahu výroků I. a II. napadl žalobce dovoláním, kterým se domáhá zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II., bod 12 ) – dále jen „ “

Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, jež má právnické vzdělání ( ), dovolací soud se proto zabýval přípustností dovolání.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Posouzení, zda dovolání je objektivně přípustné podle ustanovení , předchází – ve smyslu ustanovení , a - posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. K podání dovolání je subjektivně oprávněn pouze účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší. Zrušení části výroku I. odvolacího soudu, kterým odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně jen tak, že žalobci přiznal zadostiučinění o 13.750,- Kč vyšší, by ovšem nevedlo ke stavu pro žalobce příznivějšímu, potud tedy nemohla být odvolacím rozhodnutím žalobci způsobena žádná újma, jíž by bylo možno zhojit v dovolacím řízení. Žalobce proto není subjektivně oprávněn k podání dovolání proti měnící části výroku I. rozsudku odvolacího soudu.

Podle dovolání není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V rozsahu, ve kterém se dovolatel domáhá zrušení potvrzující části výroku I. rozsudku odvolacího soudu, se jedná o peněžité plnění ve výši 36.500,- Kč, neboť z žalobcem požadované celkové částky 75.000,- Kč bylo žalobci rozhodnutím soudu prvního a druhého stupně přiznáno zadostiučinění v celkové výši 38.500,- Kč.

Jelikož dovoláním dotčeným potvrzujícím výrokem nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč ( ), není dovolání ani v tomto rozsahu přípustné.

Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. ).

Dovolání žalobce proti výroku II. o určení výše nákladů řízení není přípustné, neboť rozhodnutí o nákladech řízení má vždy povahu usnesení, přestože je začleněno do rozsudku a stává se tak formálně jeho součástí ( ). Přípustnost usnesení o nákladech řízení tak nemůže být dána podle , neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé, a nemůže být založena ani , a , jelikož nákladové výroky nelze podřadit pod žádný z tam taxativně uvedených případů.

Dovolací soud proto dovolání podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. , věty první, a , neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly a žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů právo.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. června 2012

JUDr. František Ištvánek, v. r.

předseda senátu