Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4292/2010

U S N E S E N Í

K. H.

M. V.

, zastoupenému JUDr. Michaelem Sonntagem, advokátem se sídlem v Praze 1, Týnská 21, za účasti vydražitele obce Maňovice, se sídlem v Maňovicích 22, Horažďovice, identifikační číslo osoby 43313892, pro 94 476,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2009, č. j. -47, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Soudní exekutor Roman Vytejček usnesením ze dne 20. 3. 2009, č. j. 104 Ex 168/04-39, udělil vydražiteli obci Maňovice, se sídlem v Maňovicích 22, Horažďovice, identifikační číslo osoby 43313892, příklep na vydražené pozemky č. parc. v katastrálním území Maňovice u Pačejova a jejich příslušenství, které tvoří lesní a jiné trvalé porosty, za nejvyšší podání 40 000,- Kč.

Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora potvrdil a povinnému uložil zaplatit vydražiteli obci Maňovice náklady odvolacího řízení 1 659,30 Kč do tří dnů od právní moci usnesení. Dospěl k závěru, že při nařízení ani při provádění dražby nedošlo k porušení zákona, že dražební vyhláška byla vydána po právní moci usnesení o ceně nemovitosti, že obsahuje všechny výroky stanovené zákonem, že byla doručena všem oprávněným osobám a že nejnižší podání a výše jistiny byly stanoveny v souladu s a 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “). Uvedl, že námitky týkající se ceny nemovitostí nelze již při dražbě zohlednit. Pokud jde o dražitelku A. N., její plná moc postrádala úřední ověření podpisu zmocnitelky, současně nebyla prokázána ani identita samotného zmocněnce. Uvedené nedostatky nezhojí ani skutečnost, že zmocněným byl advokát. Přestože účelem dražby je prostřednictvím realizace předmětu dražby docílit co nejvyššího podání (jež předpokládá zájem ze strany více dražitelů), je třeba před realizací vlastní dražby bezpodmínečně trvat na předložení listin předpokládaných v , pokud soudní exekutor nemá dostatečnou jistotu o oprávněném jednatelství osob vystupujících za dražitele.

V dovolání povinný nesouhlasí s názorem, že plná moc udělená advokátovi pro případ dražby musí být úředně ověřena, když tomu není třeba ani v případě podávání ústavní stížnosti. Z tohoto důvodu přisuzuje napadenému rozhodnutí po právní stránce zásadní význam.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení ve spojení s , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ); k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Protože uplatněným důvodem je dovolací soud vázán ( , věta první, ), lze otázku, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou právě tomuto důvodu podřaditelné.

Hodnocením námitek vznesených v dovolání Nejvyšší soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Není totiž žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek (jež nadto již zákon upravuje zcela jednoznačným a srozumitelným způsobem) uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Podle , platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí.

Podle se jako dražitel může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (odstavec 2). Fyzická osoba může dražit jen osobně nebo prostřednictvím zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. Za právnickou osobu, obec, vyšší územně samosprávný celek nebo stát draží osoby uvedené v , 21a a 21b, které své oprávnění musí prokázat u, jež byla úředně ověřena, nebo jejich zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena (odstavec 3). Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, vydražitel uvedený v a ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis (odstavec 4).

Otázkou požadavků na prokázání svého oprávnění dražit při dražebním jednání za jinou osobu (předložením příslušných listin včetně úředního ověření) se Nejvyšší soud zabýval již ve svém rozhodnutí ze dne 8. 2. 2006, sp. zn. , v němž dospěl mimo jiné k závěru, že účinky udělení příklepu jsou natolik zásadní věcněprávní povahy, že je potřeba mít přiměřenou jistotu, že ten, kdo vystupoval jménem dražitele, k tomu měl skutečné oprávnění. Uvedl rovněž, že na předložení listin předpokládaných v ustanovení § 336h odst. 3 je na místě bezpodmínečně trvat obecně před realizací vlastní dražby tehdy, pokud soud (exekutor) nemá dostatečnou jistotu o oprávněném jednatelství osob vystupujících za dražitele (k tomu srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. ).

Závěry tohoto rozhodnutí lze obdobně vztáhnout i na projednávanou věc, v níž šlo o zastoupení fyzické osoby advokátem v dražbě (k níž exekutor nepřipustil JUDr. J. H., který se prokázal pouze plnou mocí k zastupování bez úředně ověřeného podpisu zmocnitele a tento nedostatek ani dodatečně nezhojil, z dosavadního průběhu řízení ani z obsahu spisu nebyl znám a jeho totožnost ani nemohla být nijak ověřena, neboť nebyl schopen předložit průkaz totožnosti, a teprve po skončení dražby se vrátil do jednací síně s advokátním průkazem a cestovním pasem).

Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání ( věta první ) dovolání podle ustanovení a jako nepřípustné odmítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. prosince 2011

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.předsedkyně senátu