Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 4059/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně STAVCORRECT, s. r. o., se sídlem ve Veselí nad Moravou, Masarykova č. 207, PSČ 698 01, adresa pro doručování: divize Čechy, Francouzská č. 52, PSČ 120 00 Praha 2, IČO 26307855, proti žalovanému T. L., zastoupenému JUDr. Slavomírem Korečkem, advokátem se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní č. 2002, PSČ 580 01, o zaplacení 135.312,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. února 2010, č. j. -59, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 18. února 2010, č. j. -59, potvrdil k odvolání žalovaného rozsudek pro uznání Krajského soudu v Praze ze dne 26. května 2009, č. j. -34, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 135.312,- Kč s příslušenstvím. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud – cituje ustanovení a , (dále též „ “) – přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, podle něhož byly v projednávané věci splněny podmínky, za nichž soud ve věci rozhodne rozsudkem pro uznání.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“) podle ustanovení , odmítl jako nepřípustné.

Rozhodné znění , podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. července 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Dovolatel spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v posouzení předpokladů vydání usnesení podle Dovozuje, že v případě podání odporu včas se ruší platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání. Pro nedostatek odůvodnění odporu nelze dovozovat, že se žalovaný nevyjádřil.

Žalobce ve vyjádření k dovolání uvedl, že považuje rozhodnutí soudů obou stupňů za věcně správná.

V projednávané věci bylo usnesení o výzvě k vyjádření podle ustanovení vydáno společně s platebním rozkazem, tj. postupem podle ustanovení (ve znění účinném do 30. června 2009). Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 65/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil (při výkladu ustanovení ve znění účinném do 30. června 2009, rozhodném i pro projednávanou věc) závěr, podle něhož vydání usnesení podle ustanovení není v případě, kdy se usnesení vydává společně s platebním rozkazem podmíněno tím, že to vyžaduje povaha věci nebo okolnosti případu. Shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. srpna 2008, sp. zn. . Vyzve-li soud žalovaného usnesením podle ustanovení , aby se ve věci písemně vyjádřil, žalovaný výzvě soudu vyhoví tím, že se ve stanovené lhůtě písemně vyjádří. V případě, že nárok zcela neuznává, musí písemné vyjádření obsahovat též vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž staví svoji obranu proti nároku uplatněném v žalobě popřípadě označení důkazů, jejichž provedení navrhuje k prokázání svých tvrzení.

Žalovaný může své vyjádření ve věci podat již v odporu proti platebnímu rozkazu; i když je neučinil v samostatném podání, je vyloučeno vydat v takovém případě rozsudek pro uznání podle ustanovení (srov též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2006, sp. zn. ). V projednávané věci však žalovaný ve svém odporu proti platebnímu rozkazu žádné vyjádření ve věci nepodal.

Důvodná není ani námitka žalovaného, že by mu postupem soudů bylo odepřeno právo na spravedlivý proces ve smyslu čl-. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. Soudy – jak vyplývá z výše uvedeného – vyzvaly žalovaného k podání vyjádření ve věci v souladu s ustanovením a o věci rozhodly rozsudkem pro uznání ve shodě s ustanovením a Takovýto zákonu odpovídající postup soudu nemůže představovat odepření práva na spravedlivý proces.

Dovolatelem předestřená právní otázka tudíž napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní a dovolání není přípustné ani podle ustanovení

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , , a , za situace, kdy žalobcem vynaložené náklady související s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta nelze považovat za účelně vynaložené.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. března 2012

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu