Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1125/2011

U S N E S E N Í

Ing

.

M. Š.

, zastoupeného Mgr. Alešem Čápem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Divadelní 1604/8, proti žalovaným

1) Obecní úřad Sedlejov

, se sídlem Sedlejov 45, 588 62 Urbanov,

2) Ing. M. U.

a

3) Ing. M. B.

, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o ochranu osobnosti, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. května 2010, č.j. -25, takto:

I. Dovolání

se zamítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 4.5.2010, č.j. -25, potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.3.2010, č.j. -16, jímž bylo řízení o ochranu osobnosti zastaveno podle a rozhodnuto o nákladech řízení. Odvolací soud dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V odůvodnění rozhodnutí vyložil, že žalobce označil jako žalovaného 1) „Obecní úřad Sedlejov, Sedlejov 45, 58862 Urbanov". Takové označení žalovaného bylo úplné (přesné), určité a srozumitelné a nevzbuzovalo žádné pochybnosti o tom, kdo se měl podle údajů v tomto podání žalobce jako žalovaný účastnit. Z obsahu podání nevyplývá, že by v označení žalovaného došlo (mohlo dojít) k chybě v psaní nebo jiné zřejmé nesprávnosti, což nebylo tvrzeno žalobcem ani v odvolacím řízení, nebo že by údaj označující žalovaného byl v logickém rozporu s vylíčením rozhodujících skutečností. Podání žalobce neosahovalo žádné vady, které by bylo nutné odstranit postupem dle ust. , neboť žalobcem úplně (přesně), určitě a srozumitelně označený žalovaný Obecní úřad Sedlejov nemá způsobilost být účastníkem řízení. Tu by s ohledem na , o obcích měla obec S., kterou však žalobce neoznačil a s ohledem na přesnou specifikaci prvního žalovaného nepřicházel v úvahu ani postup podle S odkazem na odvolací uvedl, že zákon o obcích obecnímu úřadu jako orgánu (organizační jednotce) obce nepřiznává způsobilost vystupovat v občanskoprávních vztazích svým jménem a mít odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Rovněž ve vztahu k žalovaným 2) a 3) shledal odvolací soud neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, protože uložení zákazu činnosti v obecním zastupitelstvu nespadá podle ustanovení do pravomoci soudu a jako odporující ě ani není možné.

Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním žalobce (dále též „dovolatel“). Má za to, že řízení nemělo být zastaveno, ale že žalobce měl být podle vyzván k odstranění vad podání. Poukazuje na odlišná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.1.1996, sp.zn. a Krajského soudu v Plzni sp.zn. a navrhl aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení , které provedl bez jednání ( věta první ), Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dospěl k závěru, že dovolání je přípustné podle ustanovení není však opodstatněné.

Nejvyšší soud se postupem soudu v případě, že žalobce za žalovaného označí organizační složku státu (veřejnoprávní korporace), avšak obsahem žaloby zjevně uplatňuje nárok proti státu samému (veřejnoprávní korporaci samé), zabýval v rozsudku ze dne 14.3.2012, sp. zn. (na www.nsoud.cz), schválenému k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Vyslovil zde, že je-li žalobcem v žalobě za žalovaného označen pouze orgán státu (kraje, obce), přičemž se z jiných částí žaloby podává, že směřuje vůči státu (kraji, obci), je na místě takový stav posoudit jako vadu žaloby ve smyslu Je-li pak žalobcem posléze zjednána náprava spočívající v označení žalovaného jako České republiky (kraje, obce), lze odtud usuzovat na původně vadnou žalobu ( ), kterou žalobce sám zhojil.

V přezkoumávané věci žalobce v žalobě ze dne 24.2.2010 za žalovaného označil „Obecní úřad Sedlejov, Sedlejov 45, 58862 Urbanov“ a z vylíčení rozhodných skutečností nevyplývá, že by žaloba (snad) směřovala proti obci S. Žalobce i v odvolání, poté co mu byl zpřístupněn závěr soudu prvního stupně o nedostaku podmínek řízení, setrval na označení žalovaného jako „Obecní úřad v Sedlejově 45, 588 62 Urbanov“. Správný je tak závěr odvolacího soudu, že žaloba nevykazuje rozpor mezi vylíčením rozhodných skutečností a z nich vyplývajícího návrhu na vydání rozsudečného výroku (petitu). Nebyl proto dán prostor k postupu podle , dle závěrů vyjádřených v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu. Ostatně i sám dovolatel poukazuje na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21.1.1996, sp. zn. , podle něhož označí-li žalobce ve sporném řízení za žalovaného určitý obecní úřad tak, že není pochyb (zvýrazněno Nejvyšším soudem) o tom, kdo je ve smyslu první části ustanovení žalovaným, je soud povinen, aniž by činil jakékoliv jiné úkony, zastavit řízení podle V uvedeném případě není možné, aby na stranu žalovanou přistoupil jiný účastník, ani aby došlo k jeho záměně podle , nebo aby bylo označení žalovaného změněno. Poukaz dovolatele na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. je nepřípadný, neboť se zabývá otázkami řešenými v oblasti správního soudnictví a nikoliv soukromoprávními vztahy na něž dopadají svrchu citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Správný je i závěr odvolacího soudu, že uložení zákazu činnosti fyzických osob v obecním zastupitelstvu nespadá podle ustanovení do pravomoci soudu a způsobuje tak nedostatek podmínky řízení.

Podle ustanovení , v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Soukromoprávní vztahy (tedy vztahy vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních předpisů) se vyznačují zejména právně rovným postavením jejich subjektů – nemožností jednoho subjektu právního vztahu jednostranným autoritativním, vrchnostenským (nuceným) aktem jinému subjektu právní vztah založit, určit jeho právní postavení, a autonomií (svobodou) jejich vůle. Do této kategorie ovšem nespadá požadavek žalobce, aby žalovaným Ing. M. U. a Ing. M. B. byla „zakázána činnost v kterémkoliv obecním zastupitelstvu“ na určitou dobu. Příhodný je odkaz soudu prvního stupně na ustanovení a 3 o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, které žalobcem požadovaný zásah do výkonu činnosti v obecním zastupitelství neobsahuje, přičemž soudnímu přezkumu podléhá toliko okruh vztahů upravených v ustanovení § až 61 citovaného zákona, pod která rovněž žalobcův požadavek nelze podřadit.

Protože se žalobci nepodařilo zpochybnit správnost závěrů odvolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť dovolatel s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. května 2012

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu