Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
5BB0AEBB94F94093C1257A4E0066D856.html
HTML · 11.94 KB
No categories available
26 Cdo 3333/2011
U S N E S E N Í
městské části Praha 10,
se sídlem Praha 10, Vršovická 68/1429,
proti žalované
R. A.
,
zastoupené JUDr. Tomášem Matouškem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 1, Senovážné nám. 978/23, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 66/2010 , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2011, č. j. 53 Co 199/2011 -40, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 20. 5. 2011, č. j. 53 Co 199/2011 -40, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 (soudu prvního stupně) ze dne 21. 2. 2011, č. j. 6 C 66/2010 -34, kterým bylo odmítnuto odvolání žalované pro opožděnost a rozhodnuto o nákladech řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná (zastoupena advokátem) dovolání, v němž vyjadřuje nesouhlas s napadeným rozhodnutím.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř. ) shledal, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou (§ 240 odst. 1 o.s.ř. ). Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku (§ 236 odst. 1 o.s.ř. ), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.
Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237 , § 238 , § 238a a také v § 239 o.s.ř.
Přípustnost dovolání podle § 237 o.s.ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§ 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. ) či potvrzeno (§ 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř. ) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o věci samé.
Dovolání není přípustné ani podle § 238 , § 238a odst. 1 a § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř. , neboť nejde o žádný z případů v citovaných ustanovení uvedených.
Přípustnost dovolání není možno dovodit ani z ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř. , neboť podle tohoto ustanovení je dovolání (za obdobného použití § 237 odst. 1 a 3 o.s.ř. ) přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), nikoli usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost podle § 208 odst. 1 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp.zn. 21 Cdo 1124/2001 , uveřejněné pod R 41/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení, a proto Nejvyšší soud dovolání žalované podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243 odst. 5 věta první, § 224 odst. 1 , § 146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. května 2012Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.předsedkyně senátu