Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4251/2011

U S N E S E N Í

B. V.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2009, č. j. – 84, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, jímž tento soud zamítl žalobu pro 95.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi účastníky (výrok II.), přiznal odměnu a hotové výdaje advokátovi zastupujícího žalobce (výrok III.) a rozhodl o tom, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok IV.).

Výše uvedeného se žalobce domáhal s tvrzením, že v souvislosti s řízením vedeným původně u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. mu byla způsobena nemajetková újma i majetková škoda. Požadoval zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 50.000,- Kč, náhradu škody ve výši 30.000,- Kč a náhradu nákladů předcházejícího řízení ve výši 15.000,- Kč.

Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, neboť v této části rozhodnutí vychází z nesprávného právního posouzení věci. Dovolání je v této věci podle dovolatele přípustné „s ohledem na ustanovení a je podáno z důvodů dle ustanovení a odst. 3 “

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II., bod 12 ) – dále jen „ “

V daném případě by dovolání mohlo být shledáno přípustným jen tehdy, jestliže by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je po právní stránce ve věci samé zásadně významné ( , se zřetelem k nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. , je zrušeno uplynutím dne 31. 12. 2012; k tomu viz i nález ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. , dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu, http://nalus.usoud.cz).

Podle platí, že dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V posuzované věci se sice nejedná o obchodní věc, a proto platí hranice 50.000,- Kč, nicméně potvrzujícím výrokem rozsudku odvolacího soudu ve věci samé (výrok I.) bylo rozhodnuto o třech nárocích žalobce se samostatným skutkovým základem [konkrétně o nároku na náhradu nemajetkové újmy (ve výši 50.000,- Kč), nároku na náhradu majetkové škody (ve výši 30.000,- Kč) a nároku na náhradu nákladů původního řízení (ve výši 15.000,- Kč)].

Je-li napadenou částí výroku rozsudku odvolacího soudu rozhodnuto o více samostatných žalobních nárocích s odlišným skutkovým základem, posuzuje dovolací soud u každého z těchto nároků přípustnost dovolání podle samostatně, a to bez ohledu na to, že byly tyto nároky uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2000, pod číslem 9).

Ani v jednom případě tak nebylo napadeným rozsudkem rozhodnuto o plnění, jehož jistina by převyšovala částku 50.000,- Kč (k tomu srov. např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. , dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz).

Je nutno poznamenat, že žalobce se v daném případě řídil nesprávným poučením odvolacího soudu o možnosti přípustnosti dovolání. Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, ovšem přípustnost dovolání nezakládá (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. , publikované v Soudní judikatuře jako SJ 118/2003, číslo sešitu 7/2003, veřejnosti dostupné též na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz).

Proto dovolací soud v daném případě postupoval podle a a dovolání odmítl.

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel dovolací soud z toho, že žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalované v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 31. května 2012

JUDr. František Ištvánek, v. r.

předseda senátu