Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 32/2012

-80

U S N E S E N Í

v insolvenční věci dlužníka

ZÁMECKÁ ZAHRADA s. r. o.

, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 831/21, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27444571,

vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o prohlášení konkursu na majetek dlužníka,

o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Mánesova 19, PSČ 120 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. února 2012, č. j. , -54, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 14. listopadu 2011, č. j. -20, prohlásil Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) konkurs na majetek dlužníka ZÁMECKÁ ZAHRADA s. r. o. (bod I. výroku) a určil, že účinky prohlášení konkursu nastávají dne 14. listopadu 2011 v 11.03 hodin (bod II. výroku).

Insolvenční soud odůvodnil prohlášení konkursu tím, že:

1/ Usnesením ze dne 15. srpna 2011, č. j. -115, rozhodl o úpadku dlužníka.

2/ Na schůzi věřitelů, která se konala dne 10. listopadu 2011, bylo konstatováno, že úpadek dlužníka bude řešen konkursem, neboť návrh na povolení reorganizace nebyl ve lhůtě dle , o úpadku a způsobech jeho řešení (), ve znění pozdějších předpisů, podán. V projednávaném případě je tak jediným řešení úpadku konkurs.

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Odvolací soud - vycházeje z ustanovení , , a – uvedl, že věřitelé sice na schůzi věřitelů nerozhodli o způsobu řešení dlužníkova úpadku, přitakal však insolvenčnímu soudu v tom, že nepřicházel v úvahu jiný způsob řešení dlužníkova úpadku než konkurs, neboť dlužník nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení ( ), návrh na povolení reorganizace nepodal dlužník ani žádný z přihlášených věřitelů a na schůzi věřitelů tento způsob řešení dlužníkova úpadku též žádný z přítomných věřitelů nenavrhl.

Dlužník podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále též jen „“), ve spojení s ustanovením , namítaje, že jsou dány dovolací důvody uvedené v , tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/) a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí přisuzuje dovolatel zodpovězení otázky, zda lze prohlásit konkurs na majetek dlužníka za situace, kdy většina přihlášených pohledávek věřitelů, včetně pohledávky insolvenčního navrhovatele, není řádně podložena důkazy či přímo neexistuje a současně majetek dlužníka dostačuje na uspokojení těch pohledávek, které jsou řádně osvědčeny a současně i za situace „kdy insolvenční řízení vykazuje znaky zmanipulovaného řízení“.

O manipulaci s insolvenčním řízením pak v dovolání dále hovoří v souvislosti s jednáním „statutárních zástupců“ věřitele č. 3 v červnu 2011 (tedy před vydáním rozhodnutí o jeho úpadku). Další obsah dovolání tvoří dovolatelovy námitky proti existenci pohledávek insolvenčních navrhovatelů a věřitelů č. 2 a 3.

S přihlédnutím k době vydání dovoláním napadeného usnesení je na danou věc uplatnitelný v aktuálním znění.

Podle ustanovení pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení , nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení jsou tudíž ustanovení o přípustnosti dovolání přiměřeně aplikovatelná dle .

Dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení , ve spojení s ustanovením (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Otázku, kterou klade dovolatel, zodpověděl Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 23. března 2011, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Tam vysvětlil, že opravný prostředek směřující proti rozhodnutí insolvenčního soudu o prohlášení konkursu na majetek dlužníka může uspět jen tehdy, jsou-li jeho prostřednictvím zpochybněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, k nimž patří předchozí vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka a závěr, že dlužníkův úpadek nelze řešit některým ze sanačních způsobů (reorganizací či oddlužením), případně závěr, že namísto přijetí rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku (ve smyslu ) mělo být vydáno rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku ( ). Takový opravný prostředek však nemůže uspět, spočívá-li na argumentech, jejichž prostřednictvím jsou zpochybněny (jen) předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku.

Napadené rozhodnutí je s těmito závěry v souladu, kdežto dovolatelova představa, že by se měl soud při rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku zabývat okolnostmi, jež předcházely vydání rozhodnutí o úpadku, případně prověřovat existenci některých z dovolatelem zpochybněných pohledávek, jim odporuje.

Dlužník pak v dovolání neuplatňuje žádné argumenty, jež by (kdyby byly prokázány) mohly zvrátit závěr, že jediným způsobem řešení jeho úpadku (při nemožnosti řešit úpadek oddlužením či reorganizací /kterou nikdo nenavrhl/) je konkurs. Srov. potud též závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 96/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Nejvyšší soud proto odmítl dovolání podle a jako nepřípustné.

K posouzení přípustnosti dovolání dle Nejvyšší soud přistoupil s vědomím faktu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 21. února 2012, sp. zn. , zrušil ustanovení až uplynutím 31. prosince 2012 (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. ).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. května 2012

JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu