Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2472/2011

U S N E S E N Í

Ing. J. V., CSc.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2010, č. j. -76, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 12. 8. 2009, č. j. -46, rozhodl tak, že řízení co do částky 200.000,- Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení zastavil (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 29.000,- Kč od 30. 7. 2008 do 31. 12. 2008 a od 1. 1. 2009 do 15. 1. 2009 (výrok II.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 50.000,- Kč se zákonnými úroky z prodlení (výrok III.), žalobu co do částky 50.000,- Kč spolu s požadovanými úroky z prodlení zamítl (výrok IV.), žalobu co do požadovaného úroku z prodlení z částky 29.000,- Kč za den 16. 1. 2009 zamítl (výrok V.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok VI.).

K odvolání žalobce odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v napadených výrocích I., IV. a VI. (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Ústavní soud nálezem ze dne 4. 4. 2011, sp. zn. , zrušil výrok VI. rozsudku soudu prvního stupně a dále část výroku I. rozsudku odvolacího soudu, jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku VI., a výrok II. rozsudku odvolacího soudu.

V tomto řízení se žalobce domáhal poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

Žalobce podal dovolání proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu, a to do té jeho části, jíž byl potvrzen výrok IV. rozsudku soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II., bod 12 ) – dále jen „ “

Dovolání by mohlo být shledáno přípustným jen tehdy, jestliže by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je po právní stránce ve věci samé zásadně významné ( ).

Nicméně podle platí, že dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Dovolání proto nemohlo být shledáno přípustným, neboť směřovalo proti výroku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění, jehož jistina nepřevyšovala částku 50.000,- Kč (směřovalo proti té části výroku odvolacího soudu, v níž byl potvrzen výrok IV. rozsudku soudu prvního stupně; k tomu srov. např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. , dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz).

Je nutno poznamenat, že žalobce se v daném případě řídil nesprávným poučením odvolacího soudu o možnosti přípustnosti dovolání. Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, ovšem přípustnost dovolání nezakládá (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. , publikované v Soudní judikatuře jako SJ 118/2003, číslo sešitu 7/2003, veřejnosti dostupné též na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz).

Proto dovolací soud v daném případě postupoval podle a a dovolání odmítl.

Dovolací soud však vzhledem k výše vyloženému postupu odvolacího soudu považuje za potřebné upozornit na závěry obsažené v posledně citovaném usnesení Nejvyššího soudu: „Jestliže dovolatel podal dovolání jen proto, že jej odvolací soud nesprávně poučil, že dovolání je – nebo za podmínek popsaných v poučení může být – přípustné, může případnou úhradu nákladů, jež mu v důsledku nesprávného postupu odvolacího soudu vznikly, vymáhat podle , ve znění pozdějších předpisů.“

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel dovolací soud z toho, že žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalované v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. května 2012

JUDr. František I š t v á n e k, v. r.

předseda senátu