Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1578/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně ZANA invest a. s. se sídlem Praha 10, Ukrajinská 728/2, identifikační číslo: 24843024, zastoupené JUDr. Zbyňkem Dvořákem, advokátem se sídlem Tábor, Jeronýmova 1894, proti žalovanému P. P., o zaplacení částky 90,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října 2011, č. j. -22, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 5. 8. 2011 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 90,- Kč s příslušenstvím. Uváděla, že pohledávka za žalovanou ve výši 90,- Kč z titulu regulačního poplatku za poskytnutí zdravotní péče jí byla postoupena Městskou nemocnicí v Ostravě.

Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 16. září 2011, č. j. -12, odmítl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobkyni a o nákladech řízení. Dospěl k závěru, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu neobsahuje skutková tvrzení o tom, kdy byla žalovanému poskytnuta zdravotní péče, kdy nastala splatnost žalované pohledávky za žalovaným a tvrzení o postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni; pro tyto nedostatky, spočívající v neúplnosti žalobních tvrzení, není možné pokračovat v řízení. Vzhledem k tomu, že , který s účinností od 1. 9. 2011 novelizoval ustanovení , neobsahuje žádná přechodná ustanovení, rozhodoval soud podle právní úpravy účinné v den vydání rozhodnutí a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu odmítl, aniž by žalobkyni vyzýval k odstranění vad tohoto podání.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. října 2011, č. j. -22, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Přisvědčil soudu prvního stupně, že je namístě postupovat podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 9. 2011.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Vytýká soudům, že nepřihlédly k důkazům, které navrhla k prokázání svých tvrzení. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že v daném případě ji nebylo možné - s ohledem na ustanovení účinného v době rozhodování soudů (tj. ve znění účinném od 1. 9. 2011) - vyzvat, aby podání opravila nebo doplnila. Má za to, že bylo-li řízení zahájeno návrhem podaným před účinností zmíněné novely , měly soudy postupovat podle dosavadních právních předpisů, tedy podle ve znění účinném do 31. 8. 2011, popř. mohly nařídit jednání a vést ji při něm k odstranění vad podání. Pokud tak neučinily, bylo porušeno její právo na soudní ochranu. S ohledem na výše uvedené navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně, zastoupena advokátem, včas. Dovolání je - bez dalšího - přípustné podle části věty před středníkem ; podmínku, aby šlo o potvrzující usnesení odvolacího soudu, ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po právní stránce zásadní význam (formulovanou ve větě druhé označeného ustanovení poukazem na obdobné použití a 3 ), lze mít za obsoletní z příčin popsaných např. v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: II. až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 str. 1903-1904.

Žalobkyně zpochybnila závěr odvolacího soudu, že soud prvního stupně nepochybil, jestliže s odkazem na ustanovení ve znění účinném od 1. 9. 2011 odmítl její návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který neobsahoval vylíčení rozhodujících skutečností, aniž by ji vyzval k odstranění vad podání podle .

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Problematikou časových mezí procesních zákonů se Nejvyšší soud zabýval již ve stanovisku k výkladu některých ustanovení , o konkursu a vyrovnání, ze dne 17. 6. 1998, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 52/1998. V něm přijal a odůvodnil závěr, že z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinnosti nového zákona, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností. Účinky procesních úkonů účastníků i soudu, které s nimi spojovala či nespojovala dřívější procesní úprava, však zůstávají zachovány. Jestliže tedy před účinností , jímž byl změněn tak, že jeho ustanovení bylo doplněno o odstavec 3, bylo povinností soudu vyzvat účastníka řízení, aby opravil nebo doplnil své podání, neobsahuje-li všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelné či neurčité, pak právě tento účinek zůstává zachován a soud se nemůže této povinnosti zbavit dodatečně. Platí proto, že ustanovení se užije jen u těch návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu, které byly podány za účinnosti ve znění novely provedené Opačný závěr by byl porušením právní jistoty účastníků řízení a jejich legitimního očekávání.

Lze uzavřít, že právní posouzení věci odvolacím soudem ve světle závěrů, které Nejvyšší soud přijal ve shora uvedeném stanovisku, neobstojí; dovolací soud proto napadené usnesení odvolacího soudu zrušil, a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil rovněž toto usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( část věty za středníkem, odst. 3 věta druhá ). Vzhledem k důvodu, který vedl dovolací soud ke zrušení napadeného rozhodnutí, již bylo nadbytečné zabývat se další námitkou, kterou žalobkyně ve svém dovolání uplatnila.

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, včetně řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. května 2012

JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.

předsedkyně senátu