Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 121/2012

U S N E S E N Í

I. S.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti České republiky

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, o 1.655.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti,

t a k t o :

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn.

se nepřikazuje

k projednání a rozhodnutí

Okresnímu soudu v Jihlavě

.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 předložil podle ustanovení Nejvyššímu soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“) návrh žalobkyně, aby věc vedená u tohoto soudu pod sp. zn. , byla přikázána Okresnímu soudu v Jihlavě.

Žalobkyně svůj návrh ze dne 13. 3. 2011 na delegaci vhodnou, odůvodnila tím, že předmětem žaloby je fakticky nárok na odškodnění, který je přímo odvozován od nemovitosti, která se nalézá v působnosti Okresního soudu v Jihlavě. Žalobkyně uvádí, že je stará a nemohoucí, navíc eventuální svědci bydlí v blízkosti nemovitosti. V odůvodnění svého návrhu dále zdůraznila, že považuje za nesprávný úsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 o vyčlenění věci (původně vedené pod sp. zn. ) k oddělenému projednání (pod sp. zn. ; usnesením ze dne 15. 8. 2010, č.j. -3 pak Obvodní soudu pro Prahu 1 vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 2), neboť se dle jejího názoru jedná o posouzení jednoho řízení u správního orgánu a posouzení rozhodování o opravných prostředcích. Jde o nevhodný a nehospodárný postup, když za situace, kdy má o jedné a téže věci na sebe navazující a prolínající se, rozhodovat vždy jiný místně příslušný soud podle sídla žalovaného.

K návrhu se vyjádřila žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce, když přípisem ze dne 28. 2. 2012 sdělila, že s navrhovaným přikázáním věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nesouhlasí a nevidí žádné relevantní důvody, které by jej měly odůvodňovat. Navrhla, aby návrhu žalobkyně na delegaci věci jinému soudu Nejvyšší soud nevyhověl.

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Okresnímu soudu v Jihlavě, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou, i přes žalobkyní namítané okolnosti, splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.

V daném případě je místní příslušnost stanovena ustanovením , podle kterého je místně příslušným soudem státu okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo. Žalobkyně se totiž podanou žalobou vůči žalované domáhá náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem v řízení ohledně vydání jejího restitučního nároku u Okresního soudu v Jihlavě, vedeném pod sp. zn. .

Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V tomto případě žalobkyně svůj návrh na delegaci věci Okresnímu soudu v Jihlavě odůvodňuje především tím, že její případný výslech by byl náročný (vzhledem k jejímu stáří a nemohoucnosti), stejně tak výslech případných svědků, kteří bydlí v blízkosti nemovitosti.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 1. 12. 2004, sp. zn. (in www.nsoud.cz) vyložil, že vzdálenost bydliště účastníka od sídla procesního soudu (včetně jeho nepříznivého zdravotního stavu) sama o sobě přikázání věci soudu jinému neodůvodňuje, jestliže je přiléhavě k dispozici procesní institut dožádání, a účastníku nic nebrání se nechat zastoupit, případně mu může být ustanoven opatrovník.

V poměrech posuzovaného případu lze k tomu dodat, že ani tvrzené okolnosti stran v úvahu přicházejícího dokazování, tj. případného výslechu žalobkyní navržených svědků, kteří bydlí v blízkosti nemovitostí nacházejících se v obvodu Okresního soudu v Jihlavě, „které byly předmětem restituce a jejichž posouzení pro žalovaného nároku je navrhováno k důkazu“ (viz sdělení žalobkyně na č.l. 25 spisu), nelze považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště (pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, příp., že je zde potencionalita dokazování mimo obvod místně příslušného soudu, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu.

Nejvyšší soud považuje za vhodné zdůraznit, že institut delegace věci jinému soudu z důvodu vhodnosti je institutem zcela výjimečným a k takové delegaci by mělo docházet především v případech, kdy by zjevně přispěla k rychlejšímu a hospodárnějšímu řízení. V daném případě však je zjevné, že návrh žalobkyně k tomuto cíli nesměřuje.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení Okresnímu soudu v Jihlavě nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. května 2012

JUDr. Pavel Vrcha, v. r.

předseda senátu