Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 448/2011

-120

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně ddoM s. r. o., se sídlem v Praze 2, Lužická 4/1033, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 27440648, zastoupené Mgr. Danou Burdovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Hybernská 24, PSČ 110 00, proti žalovanému JUDr. E. J., advokátu, jako insolvenčnímu správci dlužnice ČESKÁ MEDIA AMERCOM, s. r. o., identifikační číslo osoby 25787896, zastoupenému JUDr. Janem Jiříčkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Legionářů 947/2b, PSČ 182 00, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty dlužnice, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. září 2010, č. j. -88, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 25. února 2010, č. j. -67, kterým Městský soud v Praze zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala vyloučení ve výroku specifikovaných nemovitostí (dále jen „sporné nemovitosti“) ze soupisu majetkové podstaty dlužnice.

Žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále jen „ “), uplatňujíc dovolací důvod dle a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolání žalobkyně Nejvyšší soud podle ustanovení a odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelka přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož – za situace, kdy v době uzavření kupní smlouvy (29. května 2006) mezi dlužnicí a žalobkyní byl P. A. W. jednatelem prodávající dlužnice a zároveň jednatelem a (většinovým) společníkem kupující žalobkyně – byl prodej sporných nemovitostí transakcí podléhající omezením dle , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), neboť společnost s ručením omezeným úplatně převáděla majetek hodnotou přesahující jednu desetinu svého základního kapitálu na osobou blízkou svému jednateli, napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní.

Je tomu tak proto, že závěr, podle něhož fyzické osoby, které činí (mohou činit) jménem právnické osoby právní úkony, jsou – i z hlediska ustanovení § 196a obch. zák. – osobami blízkými této právnické osobě, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil v rozsudku ze dne 27. ledna 2010, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2010, pod číslem 136, a přihlásil se k němu např. v rozsudcích ze dne 31. března 2011, sp. zn. , či ze dne 28. června 2011, sp. zn. , veřejnosti dostupných na jeho webových stránkách. Odvolací soud tedy tuto otázku posoudil v souladu s ustálenou judikaturou.

Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nezakládá ani posouzení otázky, zda prodej sporných nemovitostí byl učiněn v rámci běžného obchodního styku dlužnice se žalobkyní. Tvrzení, že předmětem podnikání žalobkyně je (mimo jiné) realitní činnost, jímž dovolatelka v tomto směru argumentuje, totiž ničeho nevypovídá o tom, zda – z pohledu prodávající dlužnice – šlo o zcizení majetku v rámci jejího běžného obchodního styku, či nikoli.

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení přípustné není.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, čímž žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jež podle ustanovení , , , a , ve znění účinném do 29. února 2012, činí 2.250,- Kč, a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení S připočtením náhrady za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 510,- Kč tak Nejvyšší soud přiznal žalovanému k tíži žalobkyně částku 3.060,- Kč.

Přípustnost dovolání Nejvyšší soud posuzoval s vědomím faktu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 21. února 2012, sp. zn. , zrušil ustanovení až uplynutím 31. prosince 2012.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 11. dubna 2012

JUDr. Filip C i l e č e k předseda senátu