Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2137/2010

U S N E S E N Í

J. Č.

A. L.

, zastoupenému JUDr. Ondřejem Doležalem, advokátem se sídlem v Brně, Křížová 15, o zaplacení 649.590,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. listopadu 2009, č. j. -149, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. dubna 2008, č. j. -105, ve výroku, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 649.590,- Kč a úrok z prodlení z částky 590.537,- Kč od 4. 5. 2006 do 31. 12. 2007, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (čl. II bod 1. , dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ). Přestože žalovaný v dovolání uvádí, že je podává jak proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu o povinnosti zaplatit žalobci částku 649.590,- Kč a úrok z prodlení z částky 590.537,- Kč od 4. 5. 2006 do 31. 12. 2007, tak i proti měnícímu výroku o úroku z prodlení z částky 590.537,- Kč od 1. 1. 2008 do zaplacení, ve skutečnosti žádné výhrady (posuzováno podle obsahu dovolání - ) vůči závěru o této části žalobního požadavku, nevznesl.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Rozsáhle odůvodněnou výhradou vůči hodnocení pravdivosti svědecké výpovědi Libora Čiháka (závěru o jím potvrzovaném žalobním tvrzení) dovolatel obsahově ( ) brojí pouze proti hodnocení důkazů odvolacím soudem; dovolací argumentace je výlučně založena na kritice samotného hodnocení důkazů.

Již v rozsudku ze dne 30. října 1992, sp. zn. (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č.8/1994), Nejvyšší soud ČR přijal závěr, podle něhož vady a omyly při hodnocení důkazů ( ) nemohou být samy o sobě způsobilým dovolacím důvodem. Podobně v rozsudku ze dne 27. ledna 2000, sp. zn. , dospěl k závěru, že okolnost, že žalovaný hodnotí důkazy odlišně, nezakládá bez dalšího existenci dovolacího důvodu.

Hodnocení důkazů se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.

Bezcenné, z hlediska přípustnosti dovolání podle , jsou výhrady dovolatele, že se soudy nezabývaly oprávněním svědka L. Č. vybírat peníze z účtu žalobce, že pominuly tvrzení, že se žalovaný rozhodl zakoupit sklízecí mlátičku od sdružení, jehož členy byli žalobce i svědek L. Č., že nehodnotily, že na příjmovém dokladu vystaveném s razítkem firmy žalobce je podpis svědka L. Č., přičemž si žalobce nepamatuje, že by předání peněz byl přítomen mimo žalobce někdo další, avšak tuto možnost nevyloučil, že nebyla prokázána existence smlouvy o půjčce, její obsah a kdo půjčku poskytl, že soudy neměly jako k listinnému důkazu přihlédnout k obsahu směnky, která tím, že nemá veškeré zákonné náležitosti podle dovolatele neexistuje (nešlo přitom o spor o plnění na směnku), neboť vystihují dovolací důvod podle , jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci. Takové námitky jsou však v řízení o dovolání přípustném jen podle nevýznamné. Skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle zpochybnit, pro dovolací soud je závazný (srov. ).

Při posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu nemůže být přihlédnuto (vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních) ani k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Ty jsou představovány námitkami dovolatele, že bratr žalobce neměl být, pro příbuzenský vztah a proto, že jako člen sdružení má zájem na výsledku sporu, vyslýchán jako svědek ale jako účastník řízení, a že je nepřípustnou novotou tvrzení, že půjčku neposkytla fyzická osoba (žalobce), nýbrž sdružení.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto odmítl podle věty první a

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobci v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalovanému právo ( věta první, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. dubna 2012

JUDr. Václav Duda, v. r.

předseda senátu