Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4139/2010

U S N E S E N Í

W.T.I.C.

F.

, zastoupené Mgr. Janem Vargou, advokátem se sídlem Praha 8, Davídkova 27/654, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. června 2010, č. j. -129, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.160,- Kč k rukám Mgr. Martina Šípa, advokáta se sídlem Tábor, Převrátilská 330, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 1. 6. 2010, č.j. -129, potvrdil rozsudek ze dne 19. 10. 2009, č.j. -80, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) uložil žalované povinnost vyklidit byt č. 16 o velikosti 0+1, I. kategorie, nacházející se v 3. nadzemním podlaží budovy na adrese P., M. (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“), a rozhodl o nákladech řízení a o vrácení soudního poplatku žalobci. Současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Vzal (ve shodě se soudem prvního stupně) za prokázáno, že žalovaná (členka bytového družstva Tulipán /dále též jen „Družstvo“/ a nájemkyně předmětného bytu) uzavřela dne 7. 8. 2006 s M. B. smlouvu o půjčce a smlouvu o převodu členských práv a povinností, že dne 30. 5. 2007 se konala opakovaná dražba a práva a povinnosti spojené s členstvím v Družstvu vydražila společnost SORETA Group, a.s., která je dne 31. 5. 2007 převedla na žalobce. Ztotožnil se s jeho závěrem, že žaloba je důvodná, jakož i s jeho odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu (R 81/2006 a R 53/2006 Sbírky soudních a rozhodnutí a stanovisek, rozhodnutí ze dne 27. 1. 2004, sp.zn. , a rozhodnutí sp.zn. ). K námitkám žalované, která zpochybňovala oprávněnost dražby a aktivní legitimaci žalobce, uvedl, že neplatnost veřejné dražby nemůže být posuzována jako předběžná otázka v jiném řízení než v řízení o neplatnost veřejné dražby ve smyslu ustanovení , o veřejných dražbách. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit skutečnost, zda byla či nebyla osobou oprávněnou podat žalobu na neplatnost dražby, rozhodující je, že neplatnost dražby nebyla vyslovena v samostatném řízení. Konstatoval, že nedostatek dobré víry na straně žalobce (na který poukazovala žalovaná) nelze dovodit jen z rychlého sledu událostí opakované dražby a převodu členského podílu na žalobce. Důvodné neshledal ani její námitky, že členská práva a povinnosti nemohou být předmětem dražby a že v daném případě nebyl navrhovatel dobrovolné dražby jejich vlastníkem, což je obligatorní podmínkou konání dobrovolné dražby, neboť členská práva a povinnosti v bytovém družstvu představují majetkovou hodnotu, jež se běžně převádí (jak ostatně učinila i sama žalovaná, když je převedla na M. B.), a k převodu vlastnického práva (i v případě, že by navrhovatel dobrovolné dražby nebyl vlastníkem předmětu dražby) dochází udělením příklepu, což je originární způsob přechodu vlastnického práva od vlastníka neodvozený.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, oprávněnou osobou – účastnicí řízení ( ) za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle ustanovení , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část věty za středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.

Žalovaná dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, aniž mu předcházelo zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu, nejde tedy o přípustnost dovolání podle , b) Dovolání tak může být přípustné podle (který byl zrušen uplynutím dne 31. 12. 2012 nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, sp.zn. ) jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu ( ).

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Jelikož ve smyslu je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl, resp. jejichž řešení v dovolání alespoň zpochybnil.

Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na právním závěru, že otázku platnosti veřejné dražby je možno zkoumat toliko v řízení vedeném podle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách s tím, že v jiném řízení není možno se platností dražby jako předběžnou otázkou zabývat.

Veřejná dobrovolná dražba je – jak dovodila již ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. jeho rozsudek ze dne 15. 6. 2006 sp.zn. , který byl uveřejněn pod č. 25 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007, rozsudky ze dne 18. 1. 2006 sp.zn. a

ze dne 26. 1. 2006 sp.zn. , uveřejněné pod R 52/2006 a R 10/2007 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek) – neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Nebylo-li tedy pravomocným soudním rozhodnutím určeno, že je veřejná dobrovolná dražba neplatná, nemůže být v této dražbě nabyté vlastnické právo vydražitele úspěšně zpochybňováno v řízení o určení vlastnictví k předmětu této dražby, v řízení o vydání (vyklizení) předmětu dražby nebo v jiném řízení, pro něž je významné (jako předběžná otázka) vlastnictví k předmětu dražby.

Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že otázky, v nichž dovolatelka spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, tj. otázka posouzení její aktivní legitimace k podání žaloby na neplatnost dražby podle a otázka, zda jsou členská práva a povinnosti v bytovém družstvu majetkovým převoditelným právem ve smyslu výše citovaného zákona, tj. zda je lze dražit ve veřejné dobrovolné dražbě, jsou bezpředmětné a přípustnost dovolání podle nezakládají. Totéž platí i dalších námitkách dovolatelky, že navrhovatel dražby nebyl vlastníkem předmětu dražby (což je jedním z předpokladů veřejné dražby dobrovolné) a že žalobce tak nemohl nabýt práva a povinnosti spojené s členstvím v Družstvu od jejich vydražitele.

Je tedy zřejmé, že dovolání žalované směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O návrhu na odklad vykonatelnosti ( ), jenž neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal žalovanou, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobci v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč ( , , , ve spojení s , , ve znění před novelou provedenou vyhl. č. 64/2012), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny ( ve spojení s a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 360,- Kč představující 20% DPH ( )

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. dubna 2012

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.předsedkyně senátu