Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2632/2010

33

Cdo 2632/2010

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

O. H.

, zastoupeného JUDr. Jiřím Černým, advokátem se sídlem v Rakovníku, Vysoká 92, proti žalované

J. K.

, zastoupené Mgr. Ing. Pavlem Bezouškou, advokátem se sídlem v Čáslavi, Žižkovo náměstí 2, o zaplacení částky 100.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. února 2010, č. j. -70, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 4. února 2010, č. j. -70,

se zrušuje

a věc

se vrací

Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 100.000,- Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje smluvní pokutu sjednanou v kupní smlouvě ze dne 16. 3. 2007 pro případ, že kupující nezaplatí kupní cenu včas.

Okresní soud v Kutné Hoře rozsudkem ze dne 24. srpna 2009, č. j. -41, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vycházel ze zjištění, že dne 16. 3. 2005 uzavřela žalovaná jako kupující a právní předchůdce žalobce Z. K. jako prodávající kupní smlouvu ohledně domu čp. 56 s pozemky parcelních čísel 35, 36, 38, 60/2, 83 a 1159 v katastrálním území P. Sjednanou kupní cenu ve výši 1,370.000,- Kč, resp. 1,410.000,- Kč se kupující (žalovaná) zavázala uhradit prodávajícímu do 21 dnů od doručení smlouvy s vyznačenou doložkou vkladu do katastru nemovitostí. Ve smlouvě bylo sjednáno, že pokud kupující nedodrží ujednání o kupní ceně, zaplatí prodávajícímu do jednoho měsíce od uplynutí lhůty k zaplacení kupní ceny smluvní pokutu ve výši 100.000,- Kč a na vlastní náklady převede nemovitosti zpět do vlastnictví prodávajícího. Vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem byl povolen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrálním pracovištěm Kutná Hora dne 28. 11. 2007 pod č. j. -205 s právními účinky ke dni 2. 11. 2007. Žalovaná nezaplatila kupní cenu včas a 25. 2. 2008 podepsala se Z. K. „souhlasné prohlášení o zrušení kupní smlouvy a o zpětném převodu nemovitostí do vlastnictví p. Z. K.“. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 4. 2008 Z. K. postoupil pohledávku za žalovanou z titulu smluvní pokuty ve výši 100.000,- Kč žalobci. Žalované bylo následně toto postoupení písemně oznámeno. Na základě uvedených zjištění soud prvního stupně uzavřel, že smluvní pokuta byla podle smlouvy spojena s porušením povinnosti žalované převést do jednoho měsíce nemovitosti zpět do vlastnictví prodávajícího. Tento postup však zvolen nebyl, neboť po povolení vkladu a nezaplacení kupní ceny nedošlo ke zpětnému převodu vlastnického práva, nýbrž bylo postupováno tak, že smluvní strany vyhotovily souhlasné prohlášení o zrušení kupní smlouvy. Po žalované nelze tudíž zaplacení smluvní pokuty požadovat.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. února 2010, č. j. -70, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil a změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vycházeje ze skutkových zjištění soudu prvního stupně uzavřel, že smluvní strany od kupní smlouvy odstoupily ve smyslu § 48 odst. 1 obč. zák. Tím byla kupní smlouva od počátku zrušena a do katastru byl zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí opět Z. K. V důsledku zrušení kupní smlouvy zanikl závazek kupující (žalované) zaplatit prodávajícímu kupní cenu, který byl zajištěn smluvní pokutou. Bez existence hlavního závazku nemůže existovat akcesorický závazek. Pohledávka Z. K. na zaplacení smluvní pokuty v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávky neexistovala a nemohla být tudíž na žalobce platně převedena. Žalobce proto není ve věci aktivně legitimován.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž zpochybnil závěr odvolacího soudu, že závazek žalované zaplatit smluvní pokutu v případě, že neuhradí ve sjednané lhůtě kupní cenu, zanikl spolu se zajišťovaným (hlavním) závazkem. Prosazuje názor, že nárok na smluvní pokutu vznikl již nezaplacením kupní ceny a stal se vymahatelným předtím, nežli smluvní strany učinily souhlasné prohlášení o zrušení kupní smlouvy. Nesprávným shledává rovněž závěr odvolacího soudu, že lze mít pochybnosti o aktivní legitimaci žalobce. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná se ztotožnila se závěry odvolacího soudu a dodává, že žalobce by mohl mít na smluvní pokutu nárok pouze v případě, pokud by vznikl před zrušením smlouvy souhlasným prohlášením. Prosazuje názor, že povinnost zaplatit smluvní pokutu byla podle smlouvy vázána kumulativně na splnění dvou podmínek - na včasné nezaplacení kupní ceny a na převod předmětných nemovitostí zpět do vlastnictví Z. K. Jelikož souhlasným prohlášením došlo k obnovení původního stavu a nikoli k převodu vlastnického práva v důsledku jejího právního úkonu, nevznikla jí povinnost zaplatit smluvní pokutu.

Dovolání je přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (, odst. 3 ; ten je dán tím, že odvolací soud posoudil právní otázku zániku závazku žalované zaplatit smluvní pokutu v případě zrušení kupní smlouvy jinak, než je řešena v judikatuře Nejvyššího soudu.

Smluvní pokuta má,stejně jako úroky z prodlení a poplatky z prodlení, akcesorickou povahu. Znamená to, že bez existence hlavního (zajišťovaného) závazku nemůže platně vzniknout vedlejší (zajišťovací) závazek z dohody o smluvní pokutě. Zásadně platí, že při zániku hlavního závazku se nelze úspěšně domáhat smluvní pokuty. Smluvní pokuta ale není, na rozdíl od úroků z prodlení a poplatků z prodlení, příslušenstvím pohledávky ani opětujícím se plněním, nýbrž samostatným majetkovým nárokem. Odborná literatura a rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je zajedno v tom, že dojde-li ke zrušení smlouvy odstoupením (§ 48 obč. zák.), zaniká sice hlavní závazek (tj. práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy), jakož i vedlejší závazek sloužící k jeho zajištění, nezaniká však nárok na smluvní pokutu, pokud vznikl ještě před odstoupením od smlouvy (resp. před zrušením smlouvy). V důsledku porušení smluvní povinnosti totiž vznikl mezi smluvními stranami nový - dosud neexistující a původní smlouvou bez dalšího nezaložený - právní vztah, který již nemá ve vztahu k zajištěnému závazku akcesorickou povahu a na jehož existenci nemá zánik zajištěného závazku vliv (srovnej Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. II. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1607 s., a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2003, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 2029).

Z uvedeného vyplývá, že odvolací soud pochybil, jestliže dovodil, že souhlasným prohlášením smluvních stran o zrušení kupní smlouvy bez dalšího zanikl rovněž nárok prodávajícího Zdeňka Kulíška na zaplacení smluvní pokuty, která byla sjednána ve zrušené kupní smlouvě. Neobstojí tudíž ani závěr, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, protože Z. K. neměl za žalovanou v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávky pohledávku z titulu smluvní pokuty a nemohl ji tudíž na žalobce převést.

V novém řízení se odvolací soud bude zabývat otázkou, zda žalované vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu. V této souvislosti se sluší uvést, že nelze přisvědčit žalované, že podle kupní smlouvy byl vznik její povinnosti zaplatit prodávajícímu Zdeňku Kulíškovi smluvní pokutu vázán kumulativně na splnění dvou podmínek. Smluvní pokuta byla sjednána pouze pro případ, že kupující nedodrží ujednání o kupní ceně. Sjednaná povinnost kupující (žalované) převést předmětné nemovitosti zpět do vlastnictví prodávajícího je, vedle povinnosti zaplatit smluvní pokutu, pouze dalším důsledkem porušení povinnosti zaplatit včas kupní cenu, nikoli kumulativní podmínkou pro vznik povinnosti zaplatit smluvní pokutu. Na povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu tedy nemohla mít vliv skutečnost, že místo splnění (resp. vynucení splnění) povinnosti žalované převést předmětné nemovitosti zpět do vlastnictví prodávajícího zvolily smluvní strany k dosažení shodných účinků po vzájemné dohodě jiný postup, tedy dohodly se na zrušení kupní smlouvy, v důsledku čehož byl prodávající opětovně zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí.

Z výše uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nejvyšší soud České republiky jej proto zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( část věty za středníkem, ).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, včetně řízení dovolacího ( věta druhá a třetí ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. dubna 2012

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu