Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1136/2012

U S N E S E N Í

L. M.

, proti žalovanému

P. M.

, zastoupenému JUDr. Davidem Černým, advokátem se sídlem v Praze 8, U Nádrže 625/6, o zrušení vyživovací povinnosti a o žalobě žalobce na obnovu řízení, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4, pod sp. zn. , k dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. října 2011, č.j. – 239, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II.

Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 4. října 2011, č.j. – 239, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 31. srpna 2010, č.j. – 176, že žaloba na obnovu řízení, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , směřovala pouze proti odůvodnění pravomocného rozsudku, a proto byla správně zamítnuta ve smyslu a Současně rozhodl odvolací soud o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání a současně zažádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokáta.

Odvolací soud usnesením ze dne 21. prosince 2011, č.j. – 246, nepřiznal osvobození od soudních poplatků a také zamítnul návrh na to, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů, neboť jde o zřejmé bezúspěšné uplatňování práva s ohledem na to, že věci vyživovací povinnosti otce k dítěti není dovolání přípustné.

Dovolatel na toto usnesení reagoval podáním ze dne 5. ledna 2012, ve kterém tvrdil, že se nejedná o dovolání ve věci upravené zákonem o rodině, tj. zrušení vyživovací povinnosti, ale o dovolání ve věci obnovy řízení, tedy ve věci upravené dle Žalovaný k nepodal k podanému dovolání žádné vyjádření.

Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas a k tomu oprávněným subjektem, dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na obnovu řízení.

Přípustnost dovolání podle tu není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srovnej usnesení dovolacího soudu ze dne 2. prosince 1997, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 61/1998, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88).

Podle dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení. Podle ustanovení platí obdobně.

To znamená, že ve věcech uvedených v je dovolání přípustné za stejných podmínek, jaké stanoví pro přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo proti jeho usnesení ve věci samé , a to včetně omezení přípustnosti dovolání podle (srovnej. např. rozhodnutí NS sp. zn. ). Z toho vyplývá, že dovolání proti usnesení o zamítnutí žaloby na obnovu řízení, tak není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže by šlo o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. O takové výjimky se v daném případě nejedná, neboť dovolatel se skrze obnovu řízení domáhá zrušení vyživovací povinnosti k zletilému synovi.

Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání ( věta první ) dovolání podle ustanovení a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovaným podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 26. dubna 2012

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu