Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1040/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců 1) J. G. a 2) H. G., zastoupených JUDr. Marcelou Urbanovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Nákladní 895/41, proti žalovanému D. K., o zaplacení 15.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. ledna 2012, č. j. -77, takto:

Řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. ledna 2012, č. j. -77, rozhodl o námitce podjatosti žalovaného tak, že soudce Okresního soudu v Opavě Mgr. V. T. není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. .

Uvedené usnesení napadl žalovaný podáním, jež označil jako dovolání a které adresoval Nejvyššímu soudu České republiky. Vyjádřil v něm výhrady proti procesnímu postupu zmíněného soudce, který označil za „nestandardní“. Je přesvědčen, že soudce druhou stranu sporu „protěžuje“ a jeho naopak diskriminuje (např. mu neustanovil zástupce z řad advokátů, přestože je nemajetný, nejsou mu zasílány důležité písemnosti, nebylo vyhověno jeho námitce podjatosti vyšší soudní úřednice apod.). Navrhl proto napadené usnesení zrušit.

Podle platí, že účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Protože usnesení, jímž krajský soud rozhodl v intencích o námitce podjatosti, není rozhodnutím vydaným v prvním stupni, nelze je napadnout odvoláním. proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o odvolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, které touto vadou trpí, podle a věty první zastavil.

Pro úplnost lze uvést, že nedostatkem funkční příslušnosti by řízení bylo postiženo i v případě, že by podání žalovaného mělo být dovoláním.

Dovolání je ve smyslu mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Ve shodě s dikcí bylo ovšem napadené usnesení, jímž bylo rozhodnuto o námitce podjatosti soudce Okresního soudu v Opavě, rozhodnutím nadřízeného krajského soudu.

Pojem „nadřízený soud”, je-li použit k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud” jej tudíž zaměňovat nelze (srovnej stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, není jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází. Funkční příslušnost k projednání dovolání proti takovému rozhodnutí neupravuje; řízení by proto muselo být i v tomto případě zastaveno podle

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. dubna 2012

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r. předsedkyně senátu