Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 852/2012

U S N E S E N Í

ZANA invest

a. s.

, se sídlem v Praze 10, Ukrajinská 728/2 (identifikační číslo 24843024), zastoupené JUDr. Zbyňkem Dvořákem, advokátem se sídlem v Táboře, Jeronýmova 1894, proti žalovanému

M. B.

, o 30,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 12. 2011, č.j. -23, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 12. 2011, č.j. -23, a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 26. 10. 2011, č.j. -13,

se ruší

a věc

se

Okresnímu soudu v Opavě

vrací

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu 5. 8. 2011 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí 30,- Kč s příslušenstvím. Uvedla, že pohledávka za žalovaným z titulu regulačního poplatku za poskytnutí zdravotní péče jí byla postoupena Městskou nemocnicí v Ostravě.

Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 26. 10. 2011, č.j. -13, odmítl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl o nákladech řízení a o vrácení soudního poplatku. Dospěl k závěru, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu neobsahuje skutková tvrzení o tom, jaká konkrétní péče byla žalovanému poskytnuta a kdy se tak stalo; skutek tudíž není vymezen tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným. Pro tyto nedostatky není možné pokračovat v řízení. Vzhledem k tomu, že , který s účinností od 1. 9. 2011 novelizoval ustanovení , neobsahuje žádná přechodná ustanovení, rozhodoval soud podle právní úpravy platné a účinné v den vydání rozhodnutí a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu odmítl, aniž žalovanou vyzval k odstranění vad tohoto podání.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6. 12. 2011, č.j. -23, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Přisvědčil soudu prvního stupně, že je namístě postupovat podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 9. 2011.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Nesouhlasí se závěrem, že v daném případě jí nebylo možné – s ohledem na ustanovení účinného v době rozhodování soudů (tj. ve znění účinném od 1. 9. 2011) – vyzvat, aby podání opravila nebo doplnila. Bylo-li řízení zahájeno podáním návrhu dne 5. 8. 2011, tedy před účinností zmíněné novely , měly soudy postupovat podle dosavadních právních předpisů, tedy podle ve znění účinném do 31. 8. 2011, popř. mohly nařídit jednání a vést ji při něm k odstranění vad podání. Pokud tak neučinily, bylo porušeno její právo na soudní ochranu. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání je – bez dalšího – podle , části věty před středníkem, přípustné; podmínku, aby šlo o potvrzující usnesení odvolacího soudu, ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po právní stránce zásadní význam (formulovanou ve větě druhé označeného ustanovení poukazem na obdobné použití a 3 ), lze mít za obsoletní (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. : II. až 376. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 str. 1903-1904).

Žalobkyně za nesprávný označila závěr odvolacího soudu, že soud prvního stupně nepochybil, jestliže s odkazem na ustanovení ve znění účinném od 1. 9. 2011 odmítl její návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který neobsahoval vylíčení rozhodujících skutečností, aniž ji vyzval k odstranění vad podání podle .

Právní posouzení je ve smyslu nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy (nejen hmotného práva, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav neopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Problematikou časových mezí procesních zákonů se Nejvyšší soud zabýval již ve svém stanovisku k výkladu některých ustanovení , o konkursu a vyrovnání, ze dne 17. 6. 1998, Cpjn 19/98, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 52/1998. V něm přijal a odůvodnil závěr, že z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinnosti nového zákona, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností. Účinky procesních úkonů účastníků i soudu, které s nimi spojovala či nespojovala dřívější procesní úprava, však zůstávají zachovány. Jestliže tedy před účinností , jímž byl změněn tak, že jeho ustanovení bylo doplněno o odstavec 3, bylo povinností soudu vyzvat účastníka řízení, aby opravil nebo doplnil své podání, neobsahovalo-li všechny stanovené náležitosti nebo bylo-li nesrozumitelné či neurčité, pak právě tento účinek zůstává zachován a soud se nemůže této povinnosti zbavit dodatečně. Platí proto, že ustanovení se užije jen u těch návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu, které byly podány za účinnosti ve znění novely provedené Opačný závěr by byl porušením právní jistoty účastníků řízení a jejich legitimního očekávání.

Lze uzavřít, že právní posouzení věci odvolacím soudem ve světle závěrů, které Nejvyšší soud přijal ve shora uvedeném stanovisku, neobstojí; dovolací soud proto napadené usnesení odvolacího soudu zrušil, a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (, část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, ).

Právní názor vyslovený v tomto rozhodnutí je závazný (, věta první, ). V novém rozhodnutí rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, včetně řízení dovolacího (, věta druhá, ). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. dubna 2012

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu