Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2245/2011

22

Cdo 2245/2011

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

SMP Net, s. r. o.,

sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Hornopolní 3314/38, identifikační číslo osoby 27768961, zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, adresa pro doručování Ostrava - Moravská Ostrava, Plynární 2784/6, proti žalované

J. B.,

o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. října 2010, č. j. -44, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. října 2010, č. j. -44, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Bruntále (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 22. 12. 2009, č. j. -17, žalované uložil, aby vydala žalobci specifikované zařízení měřící odběr plynu. Zjistil, že odběrné místo (bydliště žalované) bylo v roce 2002 osazeno měřícím zařízením, jehož vlastníkem je žalobkyně. Pro neplnění povinností z kupní smlouvy o dodávce plynu žalovanou došlo „k zániku smlouvy ke dni 11. 9. 2007“. Žalobkyně dne 19. února 2009 zaslala žalované oznámení, že je neoprávněnou odběratelkou plynu, a výzvu, aby jí umožnila přístup k tomuto zařízení za účelem jeho demontáže, což jí žalovaná neumožnila. Soud prvního stupně na základě těchto zjištění s odkazem na , energetický zákon, který zákazníkovi ukládá, aby umožnil provozovateli distribuční soustavy, kterým je žalobkyně, přístup k měřícímu zařízení mimo jiné za účelem jeho odebrání, a obč. zák. žalobě o vydání měřícího zařízení vyhověl.

K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem z 5. 10. 2010, č. j. -44, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl. Soud prvního stupně sice učinil správný závěr, že v důsledku zániku kupní smlouvy o dodávce plynu žalovaná užívá měřící zařízení žalobkyně bez právního důvodu. Avšak žalobkyni podle (energetický zákon) svědčí pouze právo na přístup k plynoměru za účelem jeho odebrání, nikoliv však právo na jeho vydání podle obč. zák. Tento názor opřel o zákaz disponovat s plynoměrem bez souhlasu žalobkyně, vyplývající z energetického zákona.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, neboť má za to, že rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatňuje přípustnost dovolání podle (dále „ “) a také proto, že rozsudek má po právní stránce zásadní význam, neboť řeší otázku, která je soudy rozhodována rozdílně. Žalobkyně podala již stovky žalob, kterým soudy prvních stupňů až na 15 případů žalobě vyhověly, odlišně rozhodl také Krajský soud v Plzni. V této věci odvolací soud vycházel striktně z energetického zákona jako specielní právní úpravy, aniž poskytl žalobkyni ochranu podle obč. zák. jako předpisu obecné povahy. Otázkou zásadního právního významu podle žalobkyně je, zda vlastník plynoměru jakožto věci sui generis má možnost domáhat se jejího vydání podle obecné právní úpravy, jestliže zvláštní předpis vydání věci neupravuje. Sama má za to, že aplikace obecné úpravy není vyloučena, a to i s ohledem na d, jenž zakotvuje stejný zákonný obsah a stejnou ochranu vlastnického práva všech vlastníků. Domnívá se, že může postupovat jak podle předpisu zvláštního (žalovat na zpřístupnění plynoměru), tak podle předpisu obecného (žalovat na vydání plynoměru). K tomu, že odvolací soud vycházel ze zákazu zasahovat do měřícího zařízení (demontovat jej) bez jejího souhlasu, žalobkyně oponuje, že žalovaná si souhlas může obstarat a poté sám nebo za pomoci k tomu přibraného podnikatele plynoměr demontovat, a že navíc lze její souhlas dovodit ze samotného žalobního návrhu. Pokud je v praxi o souhlas žádána, nabízí žadatelům, že demontáž provede její technický pracovník.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou, je přípustné podle a zároveň podle důvodné.

V rozsudku ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. , vydaném v typově totožné věci, dovolací soud odůvodnil závěr, na nějž v podrobnostech odkazuje, totiž že úspěšný může být jak žalobní návrh, aby žalované byla uložena povinnost umožnit žalobkyni přístup do prostor, v nichž se nachází plynoměr, a současně umožnit demontáž plynoměru, tak žalobní návrh, aby žalovaná žalobkyni vydala plynoměr, a to ať už s dovětkem „za účasti pověřeného zástupce“ nebo bez tohoto dovětku. Je tomu tak proto, že chování, kterým by žalovaná vydání plynoměru uskutečnila, by bylo v dané situaci shodné s chováním, kterým by žalobkyni umožnila přístup a demontáž. Tato shoda je jednak důsledkem absence povinnosti žalované plynoměr demontovat a fyzicky v nejužším smyslu slova předat, jednak důsledkem právní úpravy místa plnění.

Vydat plynoměr může žalovaná buď tak, že zástupci pověřenému žalobkyní zpřístupní své prostory a nechá jej plynoměr demontovat, anebo tak, že plynoměr sama (nebo prostřednictvím někoho jiného) demontuje a předá žalobkyni. K druhé alternativě však není povinna (ani se souhlasem žalobkyně), tudíž může být povinna jen k alternativě prvé. Ta navíc vyplývá i z § 567 odst. 1 obč. zák. (upravujícího tzv. odnosný neboli výběrný dluh).

Povinnost vydat plynoměr tak v dané situaci není ničím jiným než povinností zpřístupnit jej na odběrném místě a umožnit jeho demontáž (a odnos). Žalovaná není povinna ani jej demontovat, ani někam donést. Při posuzování důvodnosti žaloby tudíž není rozhodné, zda žalobní návrh zní na zpřístupnění nebo na vydání. Vzhledem ke stávající právní úpravě výkonu rozhodnutí lze ovšem žalobní návrh znějící na vydání plynoměru považovat za vhodnější prostředek k ochraně práva žalobkyně (srov. a ).

Jestliže odvolací soud, veden jiným právním názorem, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, je jeho rozhodnutí nesprávné. Dovolací soud proto rozsudek odvolacího soudu podle a 3 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.V Brně dne 28. března 2012JUDr. Jiří Spáčil, CSc.předseda senátu