Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2904/2011

22

Cdo 2904/2011

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

SMP Net, s. r. o.,

sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Hornopolní 3314/38, identifikační číslo osoby 27768961, zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, adresa pro doručování Ostrava-Moravská Ostrava, Plynární 2784/6, proti žalovanému

Z. V.

, o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. března 2011, č. j. -32, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. března 2011, č. j. -32, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Opavě rozsudkem z 10. 9. 2010, č. j. -14, jako soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaný vydal žalobkyni za účasti jí pověřeného zástupce označené měřící zařízení (plynoměr). Zjistil, že žalovaný převzal měřící zařízení 26. 9. 2007 od společnosti Severomoravská plynárenská a. s. I když v souladu s , energetický zákon, došlo k právnímu odloučení provozovatele distribuční soustavy (žalobkyně) od plynárenského podnikatele – obchodníka s plynem (Severomoravská plynárenská a. s.), žalobkyně neprokázala, že na ni přešlo vlastnictví tohoto měřícího zařízení. Stejně tak neprokázala uzavření smlouvy o distribuci plynu se Severomoravskou plynárenskou a. s., na základě které jí měla zajišťovat distribuci plynu do odběrného místa, ani zánik této smlouvy. Přitom podle Oznámení z 23. 1. 2009, zaslaného žalovanému, žalobkyně se zánikem této smlouvy spojovala podle energetického zákona neoprávněný odběr plynu žalovaným a vyzvala ho také, aby jí v souladu s energetického zákona umožnil přístup k měřícímu zařízení za účelem jeho demontáže. I kdyby však žalobkyně prokázala vlastnické právo k měřícímu zařízení a zánik smlouvy o distribuci plynu, podle energetického zákona by jí svědčilo pouze právo na přístup k tomuto zařízení za účelem jeho odebrání, nikoliv však právo na jeho vydání podle (dále „obč. zák.“). Tento názor soud opřel o zákaz disponovat s měřícím zařízením bez souhlasu žalobkyně, vyplývající z energetického zákona.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem shora označeným potvrdil. Ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žádné ustanovení energetického zákona neukládá zákazníkovi – odběrateli zemního plynu povinnost vydat provozovateli distribuční soustavy měřící zařízení, naopak § 71 odst. 7 tohoto zákona zakazuje jakýkoliv zásah do tohoto zařízení bez souhlasu provozovatele; odběratel nemá povinnost zařízení provozovateli vydat, ale je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto zařízení za účelem jeho demontáže. Nepovažoval proto za potřebné zabývat se tím, zda žalobkyně je oprávněna k demontáži předmětného měřícího zařízení, neboť posouzení této otázky by nemělo vliv na výsledek řízení a nemohlo by vést ke změně rozsudku soudu prvního stupně.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, neboť má za to, že rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Za přípustné považuje dovolání proto, že rozsudek řeší právní otázku, která je soudy rozhodována rozdílně. Otázkou zásadního právního významu podle žalobkyně je, zda se vlastník měřícího zařízení jakožto věci sui generis může domáhat jejího vydání podle obecné právní úpravy, jestliže zvláštní předpis vydání věci neupravuje. Sama má za to, že aplikace obecné úpravy není vyloučena, a to i s ohledem na y základních a svobod, jenž zakotvuje stejný zákonný obsah a stejnou ochranu vlastnického práva všech vlastníků. Domnívá se, že může postupovat jak podle předpisu zvláštního (žalovat na zpřístupnění měřícího zařízení), tak podle předpisu obecného (žalovat na vydání měřícího zařízení). K tomu, že odvolací soud vycházel ze zákazu zasahovat do měřícího zařízení (demontovat je) bez jejího souhlasu, žalobkyně oponuje, že žalovaný si souhlas může obstarat a poté sám nebo za pomoci k tomu přibraného podnikatele plynoměr demontovat. Navíc lze její souhlas dovodit ze samotného žalobního návrhu. Pokud je v praxi o souhlas žádána, nabízí žadatelům, že demontáž provede její technický pracovník.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí je dán tím, že žalobkyní předestřená otázka byla již dovolacím soudem rozhodnuta rozdílně oproti tomu, jak ji řešil odvolací soud. Dovolání je tak podle a odst. 3 (dále „ “) přípustné a zároveň podle důvodné.

V rozsudku ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. , vydaným v typově totožné věci, dovolací soud odůvodnil závěr, na nějž v podrobnostech odkazuje, totiž že úspěšný může být jak žalobní návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost umožnit žalobkyni přístup do prostor, v nichž se nachází plynoměr, a současně umožnit demontáž plynoměru, tak žalobní návrh, aby žalovaný žalobkyni vydal plynoměr, a to ať už s dovětkem „za účasti pověřeného zástupce“ nebo bez tohoto dovětku. Je tomu tak proto, že chování, kterým by žalovaný vydání plynoměru uskutečnil, by bylo v dané situaci shodné s chováním, kterým by žalobkyni umožnil přístup a demontáž. Tato shoda je jednak důsledkem absence povinnosti žalovaného plynoměr demontovat a fyzicky v nejužším smyslu slova předat, jednak důsledkem právní úpravy místa plnění.

Vydat plynoměr může žalovaný buď tak, že zástupci pověřenému žalobkyní zpřístupní své prostory a nechá jej plynoměr demontovat, anebo tak, že plynoměr sám (nebo prostřednictvím někoho jiného) demontuje a předá žalobkyni. K druhé alternativě však není povinen (ani se souhlasem žalobkyně), tudíž může být povinen jen k alternativě prvé. Ta navíc vyplývá i z § 567 odst. 1 obč. zák. (upravujícího tzv. odnosný neboli výběrný dluh).

Povinnost vydat plynoměr tak v dané situaci není ničím jiným než povinností zpřístupnit jej na odběrném místě a umožnit jeho demontáž (a odnos). Žalovaný není povinen ani jej demontovat, ani někam donést. Při posuzování důvodnosti žaloby tudíž není rozhodné, zda žalobní návrh zní na zpřístupnění nebo na vydání. Vzhledem ke stávající právní úpravě výkonu rozhodnutí lze ovšem žalobní návrh znějící na vydání plynoměru považovat za vhodnější prostředek k ochraně práva žalobkyně (srov. a ).

Jestliže odvolací soud, veden jiným právním názorem, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla žaloba zamítnuta, jde o rozhodnutí nesprávné. Proto je dovolací soud podle a 3 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud se bude dále zabývat přezkumem dalšího důvodu, který vedl soud prvního stupně k zamítnutí žaloby. Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.V Brně dne 28. března 2012JUDr. Jiří Spáčil, CSc.předseda senátu