Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 4307/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce J. K., zastoupeného JUDr. Miroslavem Bartošem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Bílinská 1, proti žalovanému Mgr. I. B., zastoupenému JUDr. Václavem Koreckým, advokátem, se sídlem v Plzni, Bedřicha Smetany 2, o zaplacení částky 90.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. března 2011, č. j. -485, takto:

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. ledna 2010, č. j. -419 (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (bod II. výroku).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (nezastoupen advokátem) dovolání, které následně doplnil prostřednictvím ustanoveného zástupce, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení , (dále jen „“), uplatňuje dovolací důvod dle ustanovení , b) Dle jeho názoru soud nesprávně právně posoudil promlčení práva, resp. okamžik, kdy začala běžet promlčecí doba. Taktéž namítá nesprávný procesní postup, neboť odvolací soud vydal napadené rozhodnutí po jednání, jehož se dovolatel nemohl zúčastnit a byl z nařízeného jednání řádně a včas omluven. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudky mu předcházející, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání žalobce vyjádřil tak, že jej považuje za nedůvodné.

S přihlédnutím k článku II bodu 12. části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, České republiky (dále jen „“) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. července 2009.

Dovolací soud po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněným subjektem (žalobcem) a obsahuje stanovené náležitosti, dospěl k závěru, že dovolání v dané věci směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není dovolání přípustné.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem; dovolací soud se proto vždy musí v prvé řadě zabývat jeho přípustností.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení

Podle ustanovení dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V projednávané věci byl předmětem řízení nárok žalobce na zaplacení shorauvedené částky jakožto nevráceného vkladu do Českého národního investičního konsorcia (žalobce nesouhlasil s transformací svého podílu v tomto konsorciu do akciové společnosti). Předmětný závazkový vztah se s ohledem na ustanovení obchodního zákoníku řídí , hospodářský zákoník, neboť se jedná o konsorcium, které bylo ve smyslu ustanovení hospodářského zákoníku založeno před 1. lednem 1992, tj. před účinností obchodního zákoníku. Závazkový vztah mezi stranami, které uzavřely smlouvu podle hospodářského zákoníku (jako v projednávané věci), je závazkovým vztahem obchodním a případný spor mezi těmito stranami je z hlediska procesního věcí obchodní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. dubna 2001, sp. zn. ).

Dovolání žalobce proti výroku I., jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně tak není podle ustanovení přípustné, když tímto výrokem bylo rozhodnuto o zaplacení částky 90.000,- Kč s úrokem z prodlení (k příslušenství pohledávky se jak výše uvedeno nepřihlíží).

Dovolání proti výroku II., kterým odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle žádného z ustanovení až (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

proto dovolání podle ustanovení a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , 224 odst. 1 a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a vznikla mu tak povinnost nahradit žalovanému jeho náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalovanému sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 5.650,- Kč podle ustanovení bodu 4, , , a a z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného nepředložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH, nebyla mu přiznána její náhrada podle

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 28. března 2012

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu