Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 754/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobců a/ AB-CREDIT a. s., se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1658, PSČ 140 21, identifikační číslo osoby 40522610, zastoupené Mgr. Davidem Štůlou, advokátem, se sídlem v Praze 6 - Bubenči, Českomalínská 516/27, PSČ 160 00, b/ I. H., proti žalované JUDr. A. N., advokátce, jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně SwissCentrum spol. s r. o. v likvidaci, identifikační číslo osoby 00544167, za účasti JUDr. T. K., advokátky, jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně KAPS CZ, s. r. o., identifikační číslo osoby 25068016, jako vedlejší účastnice na straně žalobců, o určení pravosti pohledávky ve výši 8,108.547,68 Kč s právem na oddělené uspokojení, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně a/ proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. října 2010, č. j. -231, takto:

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 1. prosince 2009, č. j. -203, kterým Krajský soud v Brně zamítl žalobu o určení pravosti pohledávky žalobkyně a/ za úpadkyní SwissCentrum spol. s r. o. v likvidaci (dále jen „úpadkyně“) ve výši 8,108.547,68 Kč s právem na oddělené uspokojení a o určení pravosti pohledávky žalobce b/ za úpadkyní ve výši 1,944.877,53 Kč (výrok první), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).

Žalobkyně a/ napadla rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále jen „“), a ve kterém zpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem (uplatňujíc tak podle obsahu dovolací důvod dle ). Navrhuje, aby rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání žalobkyně a/ Nejvyšší soud podle ustanovení a odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zásadně právně významným neshledal.

Dovolací argumentace je polemikou se závěrem odvolacího soudu, podle něhož žalobkyně a/ incidenční žalobu podala opožděně - po uplynutí třicetidenní lhůty, stanovené jí k podání žaloby větou druhou , o konkursu a vyrovnání (dále jen „“), pročež žaloba musela být zamítnuta, aniž by bylo možno provádět dokazování o něčem jiném, než o skutečnostech, z nichž se závěr o opožděnosti podává. Dovolatelka usuzuje, že vyrozumění o popření pohledávky spojené s výzvou k podání incidenční žaloby musela správkyně konkursní podstaty úpadkyně - podle právní úpravy účinné ke dni konání přezkumného jednání (11. prosince 2000) - učinit písemně.

Nejvyšší soud přitom již ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněném pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dovodil (srov. bod XXXI. odstavec třináct odůvodnění), že stanovení lhůty k podání žaloby o určení popřených pohledávek a příslušné poučení může konkursní soud učinit ústně na závěr přezkumného jednání (s tím, že provedení těchto úkonů uvede v protokole o přezkumném jednání). Věřitelům, kteří se přezkumného jednání nezúčastnili, je třeba lhůtu určit a potřebné poučení poskytnout písemně bezprostředně po skončení přezkumného jednání ( ).

Tento závěr se obdobně prosadí i ve vztahu k rozhodnému znění (naposledy ve znění ), srov. k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 90/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož ke splnění povinnosti správkyně konkursní podstaty podle věty druhé postačovalo, že žalobkyni a/ (resp. její právní předchůdkyni, která byla na přezkumném jednání přítomna) na přezkumném jednání vyzvala k podání žaloby na určení pohledávky, a to včetně poučení o tom, jak má žalobu podat, je tak v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu.

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení přípustné není.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně a/ bylo odmítnuto a ostatním účastníkům podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Rozhodné znění (do 31. prosince 2007) plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ().

Přípustnost dovolání Nejvyšší soud posuzoval s vědomím faktu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 21. února 2012, sp. zn. , zrušil ustanovení až uplynutím 31. prosince 2012.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. března 2012

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu