Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1630/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci navrhovatele Ing. P. K., zastoupeného JUDr. Petrem Zimou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Slezská 13, PSČ 120 00, za účasti společnosti DPÚK a. s., se sídlem v Praze 5, Lumiérů č. p. 181/41, PSČ 152 00, identifikační číslo osoby 25497961, zastoupené Mgr. Bc. Jiřím Podpěrou, advokátem, se sídlem v Praze – Smíchově, Holečkova 105/6, PSČ 150 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. prosince 2009, č. j. – 54, takto:

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Praze usnesení ze dne 4. června 2008, č. j. -21, kterým Městský soud v Praze zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti Dopravní podnik Ústeckého kraje, a. s. (dnes DPÚK a. s., dále jen „společnost“), konané dne 27. června 2007 (dále jen „usnesení valné hromady“).

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen ), odmítl jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud však napadené rozhodnutí zásadně právně významným neshledal.

Námitkou, podle níž je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť „není zřejmý myšlenkový postup, který vedl senát a jeho předsedu JUDr. T. k tak podstatné změně judikatury“, dovolatel vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení jenž však nemá u dovolání přípustného toliko podle ustanovení k dispozici (srov. ustanovení část věty za středníkem ) a jehož prostřednictvím na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí usuzovat nelze (srov. shodně i usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130 a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. ).

Zásadně právně významným pak napadené rozhodnutí nečiní ani výklad ustanovení , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Je tomu tak proto, že otázku, na jejímž řešení založil odvolací soud napadené rozhodnutí, již Nejvyšší soud zodpověděl v usnesení ze dne 28. března 2012, sp. zn. . V něm vysvětlil, že z ustanovení obch. zák. požadavek, aby akcionáři měli na valné hromadě schvalující transakci podléhající tomuto ustanovení k dispozici znalecký posudek, stanovící hodnotu převáděného majetku, neplyne.

Jelikož namítané porušení právních předpisů (odůvodňující podle dovolatele vyslovení neplatnosti napadeného usnesení valné hromady) není dáno, nemůže rozhodnutí odvolacího soudu činit zásadně právně významným ani otázka aplikovatelnosti ustanovení § 131 odst. 3 písm. a/ obch. zák.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání navrhovatele Nejvyšší soud odmítl a společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle (dále jen „“), a náhrady hotových výdajů.

Podle ustanovení § 7 písm. g/ a § 10 odst. 3, § 14 odst. 1 a § 15 vyhlášky činí sazba odměny 7.500,- Kč. Takto určená sazba se podle vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 3.750,- Kč, jelikož zástupce společnosti učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle ve výši 300,- Kč a náhradou za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 810,- Kč tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži dovolatele celkem 4.860,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. března 2012

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu