Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2461/2011

U S N E S E N Í

N. S. G. m.b.H.

1.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, a

2. JUDr. A. S.

, zastoupené JUDr. Janem Hostinským, LLM, advokátem se sídlem v Brně, Drobného 45a,

o zaplacení částky 984.581,70 EUR s příslušenstvím

, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání druhé žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2011, č. j. -232, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se po žalovaných domáhala zaplacení částky 984.581,70 EUR s přísl. z titulu náhrady škody, způsobené nesprávným úředním postupem druhé žalované při sepisu notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti.

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. 4. 2009, č. j. -177, mezitímně rozhodl tak, že vůči první žalované je návrh žalobkyně co do základu opodstatněný (výrok I.), vůči druhé žalované žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Konstatoval, že druhá žalovaná při sepisu notářského zápisu ze dne 30. 4. 1997 ohledně přímé vykonatelnosti ručitelského závazku Mgr. B. H. a K. H. vyplývajícího z leasingové smlouvy uzavřené téhož dne mezi žalobkyní a firmou FAKEL, spol. s r.o. pochybila, když notářský zápis neobsahoval dobu plnění, což způsobilo jeho materiální nevykonatelnost, přičemž její odpovědnost vyplývá z ust. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Právo na náhradu škody je však promlčeno. V případě první žalované pak soud prvního stupně shledal nárok žalobkyně co do základu opodstatněným, neboť ze strany druhé žalované došlo k nesprávnému úřednímu postupu, za který první žalovaná odpovídá podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

K odvolání žalobkyně a první žalované Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. 2. 2011, č. j. -232, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. potvrdil (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.) a ve výroku I. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení (výrok III.). Výrok II. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláními napaden. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že je dána odpovědnost druhé žalované za vzniklou škodu. Jde-li o odpovědnost první žalované z hlediska příčinné souvislosti mezi vzniklou škodou a nesprávným úředním postupem, odkázal odvolací soud na konstantní judikaturu, podle níž může být nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je mu povinen plnit. Soud prvního stupně se věcí z tohoto úhlu pohledu nezabýval. Ručitelský závazek, který byl součástí leasingové smlouvy, posoudil podle ust. až 311 , obchodního zákoníku, navzdory tomu, že z předmětné smlouvy vyplývala volba rakouského práva. Zánik ručitelského závazku a promlčení z něj vyplývajících práv tak soud prvního stupně nemohl posoudit správně. Rozhodující jsou tedy otázky, zda žalobkyně mohla uplatnit svou pohledávku vůči ručitelům a zda se žalobkyně o nevykonatelnosti notářského zápisu nemohla dozvědět dříve.

Proti usnesení odvolacího soudu (zjevně toliko proti jeho výroku III.) podala původní druhá žalovaná dovolání, jehož přípustnost spatřuje ve změně rozsudku soudu prvního stupně a v otázce zásadního právního významu, důvodnost blíže nespecifikuje. Dovolatelka zdůraznila, že petit žaloby zněl tak, že žalovaným měla být povinnost k zaplacení žalované částky uložena společně a nerozdílně, čímž žalobkyně rozhodla o tom, že žalované mají postavení nerozlučných společníků ve smyslu ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Nebylo tedy možné, aby soud vůči žalovaným rozhodl rozdílně. Dovolatelka poukázala na to, že bude-li žalobkyně se svou žalobou úspěšná proti první žalované, bude se následně žalobkyně moci prostřednictvím regresu domáhat úhrady zaplacené částky po původní druhé žalované. Proto v řízení bránila postavení první žalované a soudy jí nyní tuto možnost odňaly a zabránily jí v tom, aby do řízení zasahovala jako vedlejší účastník.

Žalobkyně ani první žalovaná se k dovolání nevyjádřily.

Nejvyšší soud jakožto soud dovolací (ust. ) zjistil, že dovolání bylo podáno řádně a včas (ust. ) osobou zastoupenou advokátem (ust. ). Původní druhá žalovaná dovozuje přípustnost dovolání z ust. , resp. c) a dovolací důvody, které by Nejvyšší soud přezkoumal v případě, že by dovolání shledal přípustným, blíže nespecifikuje.

Dovolání však přípustné není.

Dle ust. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Z přípustnosti dovolání jsou vyloučena veškerá zrušující usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jimiž se věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. II. až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1873). Dovolání původní druhé žalované tak nemůže být shledáno přípustným.

Vzhledem k právní povaze sporu je pochopitelné, že dovolatelka chce do řízení zasahovat i poté, co byla žaloba proti ní pravomocně zamítnuta. Na základě jejího podání ze dne 20. 6. 2011, doručeného soudu prvního stupně dne 22. 6. 2011, se (dle obsahu podání) stala k posledně jmenovanému datu vedlejší účastnicí, a jelikož se řízení v důsledku zrušujícího usnesení odvolacího soudu přesunulo na první stupeň, bude mít dovolatelka (nebudou-li proti jejímu vedlejšímu účastenství vzneseny námitky) možnost se jej účastnit.

Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání proti napadenému usnesení není přípustné ve smyslu ust. - 239 , a Nejvyšší soud je proto podle ust. , věty první, a jako nepřípustné odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. , věty první, , , části věty před středníkem, a , neboť původní druhá žalovaná s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni ani první žalované žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. dubna 2012

JUDr. Jan E l i á š, Ph.D., v. r.

předseda senátu