Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2259/2010

U S N E S E N Í

J. K.

PERPET, s.r.o.

, se sídlem v Hradci Králové, Dvorská 108, IČO 60108029, zastoupené JUDr. Milanem Wachtlem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Masarykovo náměstí 628, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované

ČSOB Pojišťovny, a. s., člena holdingu ČSOB,

se sídlem v Pardubicích – Zeleném Předměstí, Masarykovo náměstí 1458, IČO 45534306, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. ledna 2010, č. j. -217, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala náhrady škody na zdraví spočívající (po četných úpravách žalobního petitu) v náhradě za ztížení společenského uplatnění ve výši 405.000,- Kč (původně žalováno 240.000,- Kč, dne 23. 1. 2006 rozšířeno o částku 165.000,- Kč), bolestného ve výši 58.050,- Kč a náhrady za ztrátu na důchodu ve výši 3.000,- Kč měsíčně, která jí vznikla jako následek dopravní nehody dne 8. 9. 2000, kdy utrpěla vážnou újmu na zdraví (otřes mozku, plášťový pneumothorax vlevo, kontuzi plic, zlomeninu kosti vřetenní vlevo, vícečetné oděrky, tržné a řezné rány aj.). Původně žalovaný zaměstnanec žalované F. F. byl v souvislosti s dopravní nehodou uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví. V průběhu řízení došlo nejprve k přistoupení žalované PERPET, s.r.o. do řízení, později k zastavení řízení vůči žalovanému F. F. Požadovaná částka náhrady za ztížení společenského uplatnění a bolestného představuje nevyplacený devítinásobek základních sazeb bodového ohodnocení.

Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 16. 2. 2009, č. j. -148, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě za ztížení společenského uplatnění částku 405.000,- Kč, žalobu zamítl ohledně částky 58.050,- Kč bolestného a náhrady za ztrátu na důchodu ve výši 3.000,- Kč měsíčně od 1. 5. 2005 a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu. Vyšel ze zjištění, že zaměstnanec žalované F. F. zavinil dopravní nehodu, při níž došlo k vážným zraněním žalobkyně; ta utrpěla četná poranění vyžadující dlouhodobé léčení s následným plným invalidním důchodem bez prognózy zlepšení. V důsledku dopravní nehody se život poškozené radikálně změnil, neboť zůstala levostranně ochrnutá, není schopna delšího sezení a pohybovat se může pouze o holi, v důsledku čehož je zcela vyloučena jakákoli sportovní činnost či návštěva kulturních akcí. S ohledem na samostatnost jednotlivých dílčích nároků posuzoval soud prvního stupně vznesenou námitku promlčení u každého z nároků jednotlivě. Dospěl k závěru, že v případě bolestného je nárok promlčen, neboť ačkoli bylo léčení žalobkyně ukončeno dne 2. 9. 2001, podala návrh na vstup žalovaného do řízení dne 21. 11. 2003, tj. po uplynutí dvouleté promlčecí lhůty. Oproti tomu nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění promlčen není, jestliže ze znaleckého posudku MUDr. Karla Váchy vyplývá, že stav poškozené se stabilizoval v období od listopadu 2004 do března 2005. Rozšíření žaloby z 23. 1. 2006 z tohoto titulu bylo proto i v tomto rozsahu včasné. Zdravotní postižení žalobkyně bylo ze strany znalce ohodnoceno podle tehdy platné (za 1 bod byla přiznávána náhrada ve výši 30,- Kč) a jeho základní sazba činila 1.500 bodů (45.000,- Kč). S ohledem na vážné zdravotní následky žalobkyně přiznal soud požadovaný devítinásobek základní výše odškodnění, neboť považoval přiznanou výši odškodnění za přiměřenou.

K odvolání žalované a vedlejšího účastníka Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 18. 1. 2010, č. j. -217, rozsudek soudu prvního stupně v napadené části ohledně částky 405.000,- Kč potvrdil, ohledně náhrady nákladů řízení rozsudek zčásti změnil a zčásti potvrdil; dále rozhodl o náhradě nákladů řízení odvolacího. Vyslovil nesouhlas se závěrem soudu prvního stupně, že by promlčecí doba pro uplatnění nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění v rozsahu 165.000,- Kč měla běžet nejdříve od listopadu 2004; závěr znalce v tomto směru je pouze částí výpisu z karty neurologa. V rámci doplněného dokazování odvolací soud zjistil, že již 1. 10. 2002 ošetřující lékař žalobkyně MUDr. Klos vypracoval zprávu ohledně ztížení společenského uplatnění poškozené, která byla později z podnětu zdravotní pojišťovny dne 13. 1. 2003 přepracována. Lze proto uzavřít, že jestliže praktický lékař byl ke dni 13. 1. 2003 schopen provést bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění poškozené, pak musel být její zdravotní stav stabilizován; o obsahu zprávy MUDr. Klose však byla poškozená informována až 11. 4. 2005. Sdělení zdravotní pojišťovny ze 7. 3. 2003 o výši náhrady, kterou bude plnit, nepovažoval odvolací soud za vyrozumění o skutkových okolnostech, z nichž lze škodu zjistit. Počátek běhu promlčecí doby proto odvolací soud stanovil právě ke dni informování poškozené o výši bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Jestliže dvouletá promlčecí doba uplynula dne 11. 4. 2007, rozšířila žalobkyně žalobu o částku 165.000,- Kč dne 23. 1. 2006 včas; její nárok proto promlčen není.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 165.000,- Kč (nárok na zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění doručený soudu dne 23. 1. 2006), podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o , odst. 3 , a namítá, že soudy věc nesprávně právně posoudily, pokud dospěly k závěru, že nárok žalobkyně není v uvedeném rozsahu promlčen. Jak odvolací soud výslovně uvedl, vypracoval MUDr. Klos jako ošetřující lékař poškozené již v říjnu 2002 bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění, které bylo později přepracováno. Již v říjnu 2002 tedy musely být žalobkyni známy nepříznivé následky pro její další život; počátek běhu promlčecí lhůty je nutné stanovit od tohoto data. Pozdější přepracování bodového ohodnocení nemůže mít vliv na ustálení zdravotního stavu poškozené. Říjen 2002 je proto také obdobím, od kterého vzniklo právo na náhradu vzniklé škody. Odvolací soud však nesprávně považuje za počátek běhu promlčecí lhůty 11. 4. 2005, kdy se měla žalobkyně dovědět o bodovém ohodnocení MUDr. Klose. Jestliže si nechala žalobkyně zpracovat bodové ohodnocení již v říjnu 2002, musela si být vědoma nepříznivých důsledků škody na zdraví pro její další život; dvouletá promlčecí lhůta proto uplynula v říjnu 2004. Rozšíření žaloby o částku 165.000,- Kč dne 23. 1. 2006 z důvodů přepracování bodového ohodnocení je proto opožděné a námitka promlčení důvodná. S ohledem na výše uvedené důvody žalovaná navrhla, aby dovolací soud napadená rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvedla, že namítá-li dovolatelka nesprávnost skutkových zjištění, není její dovolání pro absenci otázky zásadního právního významu přípustné a navrhla jeho odmítnutí.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno včas, oprávněnou osobou (účastníkem řízení), řádně zastoupeným advokátem ve smyslu , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Žalovaná dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, aniž mu předcházelo rozhodnutí zrušovací [nejde o přípustnost dovolání podle , b) ]; dovolání tak může být podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu.

Nepovažuje-li dovolatelka za správný skutkový závěr odvolacího soudu, že se poškozená dověděla o rozsahu nepříznivých důsledků na jejím zdraví až 11. 4. 2005, je zřejmé, že nesouhlasí se skutkovými zjištěními, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází. Námitka nesprávného skutkového zjištění zakládá dovolací důvod podle - rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají (srov. ) a vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné podle ani písm. b) , nelze tento dovolací důvod v dovolacím řízení úspěšně uplatnit. Dovolací soud je vázán zjištěným skutkovým stavem, jenž nepodléhá přezkumu.

Není proto důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo ve věci samé po právní stránce zásadní význam ve smyslu a odst. 3 Nejvyšší soud proto dovolání žalované odmítl podle věty první a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a , neboť žalovaná nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu jeho nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. března 2012

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu