Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1289/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Mgr. M. K., zastoupeného Mgr. Kryštofem Mannem, advokátem se sídlem v Praze 1, Maiselova 15, proti žalovanému Ing. A. O., zastoupenému JUDr. Janem Konečným, advokátem se sídlem v Praze 2, Oldřichova 13, o zaplacení 2,934.100,- Kč a 3.000,- USD s příslušenstvím vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře ze dne 2. října 2009, č. j. -855, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pelhřimově rozsudkem ze dne 8. listopadu 2005, č. j. -61, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč s 5,5% úrokem z prodlení od 4. 5. 2002 do zaplacení a rozhodl o nákladech účastníků a státu.

Usnesením ze dne 17. února 2006, č. j. -90, Krajský soud v Českých Budějovicích-pobočka v Táboře rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení pro neúplně zjištěný skutkový stav věci, nepřezkoumatelnost rozsudku a pro nedostatky v poučovací povinnosti soudu vůči účastníkům řízení. Současně v obecné rovině vysvětlil, jak má soud procesně postupovat při protichůdných skutkových tvrzení účastníků řízení.

Usnesením vyhlášeným u jednání dne 14. 8. 2007 soud prvního stupně spojil ke společnému projednání věci vedené pod sp. zn. (žalobu o zaplacení 200.000,- Kč s příslušenstvím) a sp. zn. (žalobu o zaplacení 2,734.100,- Kč a 3.000 USD) s tím, že nadále budou vedeny pod sp. zn. .

Rozsudkem ze dne 6. prosince 2007, č. j. -415, Okresní soud v Pelhřimově zamítl žalobu o zaplacení částky 700.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení (výroky I., II. a III.), v rozsahu částky 2,234.100,- Kč a částky 3.000 USD včetně specifikovaného úroku z prodlení žalobě vyhověl (výrok IV.) a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Českých Budějovicích-pobočka v Táboře usnesením ze dne 8. dubna 2009, č. j. -465, rozsudek soudu prvního stupně opět zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (odvolání žalovaného proti zamítavým výrokům I. až III. odmítl). Znovu mu vytkl chyby, jichž se dopustil při hodnocení důkazů, poukázal na vnitřní rozpornost a neúplnost procesu hodnocení důkazů, a zkritizoval způsob, jakým se soud prvního stupně vypořádal s protichůdnými tvrzeními účastníků řízení.

Okresní soud v Pelhřimově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. dubna 2009, č. j. -789, žalobu zcela zamítl, rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky řízení a rozhodnutí o nákladech řízení státu si vyhradil do samostatného usnesení.

Krajský soud v Českých Budějovicích-pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 2. října 2009, č. j. -855, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v zamítavém výroku o věci samé, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není přípustné.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů - dále jen „“, lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Protože důvody, pro které byly zrušeny rozsudky ze dne 8. listopadu 2005, č. j. -61, a ze dne 6. prosince 2007, č. j. -415, spočívaly v procesním pochybení soudu prvního stupně a odvolací soud nevyslovil žádný závazný právní názor, kterým by soud prvního stupně v dalším řízení jakkoli limitoval, nemůže být dovolání přípustné podle Zbývá tedy zvážit přípustnost dovolání v intencích

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že jej neseznámil se svým odlišným právním názorem a že jej podle nevyzval k doplnění tvrzení ohledně skutečností podstatných pro posouzení věci, že v odůvodnění rozhodnutí se vůbec nevypořádal s tím, kdy a jak došlo u každé samostatně uzavřené smlouvy o půjčce k jejímu vrácení, a že v rozporu s procesními předpisy zjistil skutkový stav věci, přičemž některé z důkazů nehodnotil. Uvedené námitky vystihují dovolací důvod podle , jímž lze namítat, že je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem však nemůže být při posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu přihlédnuto, vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních.

Bez významu, z pohledu přípustnosti dovolání podle jsou i výhrady žalobce vůči závěru, že neprokázal v rozsahu částky 404.101,- Kč uzavření smlouvy o půjčce, že odvolací soud nesprávně uvěřil tvrzení žalovaného, že mu všechny půjčené peníze vrátil včetně úroků z prodlení, že nebyla zjištěna doba prodlení žalovaného ani výše úroků, že bylo pominuto, že peníze z pokladny společnosti Izis s. r. o. na úhradu svých dluhů bral žalovaný a nikoliv on a že nesprávně byl zjištěn obsah kopie dlužního úpisu s připojeným slovem v arabštině. Podstatu těchto dovolacích námitek tvoří výtky týkající se nesprávně zjištěného skutkového stavu věci. Správnost rozsudku odvolacího soudu z tohoto pohledu nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá přípustnost dovolání podle ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží.

Lze tudíž uzavřít, že dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud dovolání – aniž se mohl věcí dále zabývat – jako nepřípustné odmítl [ věta první, věta první, ].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovanému, který by podle 243b odst. 5 věty první, , a měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustné.

V Brně 29. března 2012

JUDr. Václav D u d a, v. r.

předseda senátu