Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 43/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce P. C., proti žalované T-Mobile Czech Republic a.s. se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, identifikační číslo 64949681, zastoupené JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 30, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o vyloučení soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Romany Vostrejšové , t a k t o:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce podáním ze dne 31. 1. 2012 vznesl námitku podjatosti vůči soudkyni Vrchního soudu v Praze JUDr. Romaně Vostrejšové s odůvodněním, že jí byl v rámci odvolacího řízení přidělen jeho spor k rozhodování již podruhé, což se mu „jeví podezřelé“. Námitku doplnil podáním ze dne 1. 2. 2012

,

v

němž uvedl, vztah zmíněné soudkyně vůči němu může být negativně ovlivněn tím, že na internetových stránkách www.cibulka.net zveřejnil, že zmíněná soudkyně patří mezi „

zločince v talárech, kteří s nejvyšší možnou pravděpodobností hraničící s jistotou pracují pro ruské tajné služby

“. Vyloučení soudkyně odůvodňuje i skutečnost, že je v oficiálním seznamu Ministerstva spravedlnosti uvedena jako bývalá členka KSČ. Žalobce je přesvědčen, že JUDr. Vostrejšová spolu s dalšími soudci způsobila neodůvodněné průtahy v několika řízeních o jeho žalobách, a připomíná, že u Obvodního soudu pro Prahu 2 již podal žalobu, jíž žaluje Ministerstvo spravedlnosti ČR o přiznání odškodnění za tyto průtahy.

Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudkyně JUDr. Romany Vostrejšové.

Výše uvedená soudkyně se k podané námitce vyjádřila tak, že nemá žádný - ať již přátelský či nepřátelský - osobní vztah k účastníkům řízení, ani k jejich zástupcům, není zainteresována na výsledku řízení a o posuzované věci nezískala poznatky mimoprocesním způsobem.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).

Podle účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout (odst. 1 věta první). V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán (odst. 3).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Nejvyšší soud po posouzení důvodů, v nichž žalobce spatřuje okolnosti pro vyloučení soudkyně JUDr. Romany Vostrejšové z projednávání a rozhodnutí věci, a s přihlédnutím k obsahu spisu dospěl k závěru, že podmínky ustanovení splněny nejsou. K vyloučení soudce není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. Ten je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Bezdůvodná je výhrada žalobce k organizaci a rozdělování práce u Vrchního soudu v Praze, resp. jeho „podezření“ plynoucí z toho, že „již podruhé“ bude o jeho odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodovat zmíněná soudkyně. Rozdělení věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení se řídí rozvrhem práce. Rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou; rozvrh práce musí být vydán nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku může předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba nového rozdělení prací u soudu. Žalobce neuvedl nic, z čeho by bylo možné dovozovat, že přidělením věci k projednání a rozhodnutí zmíněné soudkyni byl rozvrh práce porušen. Byl-li rozvrh práce dodržen, nemohla zmíněná soudkyně přidělení věci nikterak ovlivnit.

Skutečnost, že soudkyně JUDr. Romana Vostrejšová je uvedena v seznamu bývalých členů KSČ, je z hlediska úvah o jejím vyloučení z projednávání a rozhodování věci zcela právně irelevantní. Je třeba zdůraznit, že ani ze zákona o soudech a soudcích, který stanoví předpoklady pro výkon funkce soudce a přísedícího, ani z žádného jiného právního předpisu nevyplývá omezení pro členy politických stran či hnutí; proto ani trvající členství v politické straně (natož členství již ukončené) nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci. Politické či náboženské smýšlení soudce, stejně jako jeho subjektivní vnímání osoby účastníka řízení - ať již jde o sympatie či antipatie - musí být podřízeny jeho profesionálnímu přístupu, schopnosti nenechat se jimi jakkoli ovlivnit při výkonu své práce a rozhodnout nezávisle a nestranně. Právě na takových schopnostech (profesionalitě) je práce soudce založena a jsou samotným předpokladem způsobilosti výkonu soudcovské činnosti. Domněnku, že zmíněná soudkyně „pracuje pro ruské tajné služby“ žalobce ničím nepodložil a Nejvyšší soud nepovažuje za potřebné se k ní vůbec vyjadřovat.

Namítá-li žalobce, že zmíněná soudkyně se spolu s dalšími soudci „podílela na neodůvodněných průtazích v jeho sporech“, jde o tvrzení v toliko obecné rovině, zcela nekonkrétní, resp. neurčité a nelze je označit jinak, než jako prezentaci subjektivních pocitů či úvah, které nejsou objektivně podloženy. Již v nálezu Ústavního soudu České republiky, publikovaném ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, je dovozeno, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl. d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

Odkaz žalobce na rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem R 74/1994 je nepřiléhavý, neboť soudkyně, jejíž podjatost je namítána, nebude rozhodovat v právní věci, v níž žalobci podle jeho tvrzení měla vzniknout škoda v důsledku průtahů, popř. nesprávným úředním postupem; rozhodovat bude o jeho odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení na ochranu osobnosti.

Nejvyšší soud nemá žádný důvod pochybovat o pravdivosti vyjádření JUDr. Vostrejšové, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemá žádný vztah a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by ji vylučovaly z projednání a rozhodnutí věci. Nic také nenasvědčuje tomu, že by se s profesionálním nadhledem nevypořádala s tím, že o ní žalobce na internetových stránkách zveřejňuje objektivně nepodložené a dehonestující informace.

Protože nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení výše uvedené soudkyně z projednávání a rozhodování věci, nebylo námitce podjatosti, kterou vznesl žalobce, vyhověno. K námitce podjatosti žalobce směřující proti dalším soudcům Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. března 2012

JUDr. Ivana Z la t o h l á v k o v á, v. r.

předsedkyně senátu