Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1847/2010

S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce J. H., zastoupeného JUDr. Františkem Siegelem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Dr. Davida Bechera 19, proti žalovanému označenému jako „Magistrát města Karlovy Vary, odbor životního prostředí,“ se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 21, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 12. 2009, č. j. -35, takto: Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 12. 2009, č. j. -35, a usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. 10. 2009, č. j. -12, se zrušují a řízení se zastavuje. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 9. 10. 2009, č. j. -12, odmítl podání žalobce ze dne 14. 9. 2009 a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Učinil tak postupem podle za situace, kdy nejasné a neurčité podání žalobce postrádalo náležitosti žaloby podle , nedostatky tohoto podání nebyly žalobcem odstraněny ani přes řádně doručenou výzvu k jejich odstranění a k doplnění žaloby podle , a v řízení tak nebylo možno pokračovat. K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 30. 12. 2009, č. j. -35, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba i po doplnění v rámci odvolacího řízení trpí vadami, pro které ji nelze věcně projednat. Žalobce ani přes řádnou výzvu soudu vady žaloby neodstranil a ta nadále neobsahuje srozumitelné označení účastníků řízení a vylíčení rozhodujících skutečností, které by bylo určité. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a odůvodňuje je podle Domnívá se, že žaloba ze dne 10. 9. 2009 ve znění podání ze dne 28. 9. 2009 a 29. 11. 2009 byla způsobilá k projednání, a pokud dospěly soudy obou stupňů k jinému závěru, nesprávně aplikovaly , a rozhodnutí odvolacího soudu tedy spočívá na nesprávném právním posouzení věci. S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. , vytýká soudům obou stupňů přílišný formalismus, neboť z žaloby včetně jejích doplnění a z obsahu soudního spisu lze jednoznačně dovodit, že žalobce se v řízení domáhá, aby mu škodu nahradili Magistrát města Karlovy Vary a Krajská veterinární správa pro Karlovarský kraj, kteří ji způsobili, zatímco A. H. a M. S. jsou pouze osobami oprávněnými za ně jednat. Rozhodné skutečnosti pak žalobce dostatečně vylíčil jak v žalobě, tak v podáních ze dne 28. 9. 2009 a 29. 11. 2009. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) zjistil, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu a že je přípustné podle části věty před středníkem ; dospěl k závěru, že řízení trpí nedostatkem podmínky spočívající v tom, že za účastníka řízení byl označen ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení. Podle způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Způsobilostí být účastníkem řízení se rozumí způsobilost mít procesní práva a povinnosti, která zákon přiznává účastníkům. Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), tedy fyzické osoby (jejich způsobilost mít práva a povinnosti v občanskoprávních vztazích vyplývá z ustanovení obč. zák.), právnické osoby (srov. obč. zák.), a stát (Česká republika); je-li stát (Česká republika) účastníkem občanskoprávních vztahů, je právnickou osobou (srov. obč. zák.) a jedná za něj příslušná organizační složka státu. Ten, kdo nemá podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže mu zákon tuto způsobilost přiznává. V oblasti územní samosprávy má způsobilost mít práva a povinnosti obec, která je veřejnoprávní korporací a může mít vlastní majetek a která jako právnická osoba vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající [srov. ústavního , České republiky, a , o obcích (obecní zřízení), ve znění do 8. 10. 2009 (vzhledem k tomu, že žaloba v této věci byla podána dne 14. 9. 2009 a doplněna dne 30. 9. 2009) - dále též jen „zákon o obcích“]. Obecní úřad, městský úřad, úřad města, úřad městského obvodu nebo úřad městské části nebo magistrát ( zákona o obcích v případě statutárního města) - dále též jen „obecní úřad“ - je orgánem obce (města), který v oblasti samostatné působnosti obce plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti a který vykonává přenesenou působnost podle s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce, a rozhoduje o poskytování informací žadateli podle zvláštního zákona (srov. zákona o obcích). , o obcích (obecní zřízení) obecnímu úřadu jako orgánu (organizační jednotce) obce nepřiznává způsobilost samostatně nabývat práva z právních vztahů a nést povinnosti z těchto vztahů vyplývající. V tomto zákoně ani v jiných obecně závazných právních předpisech není obsaženo žádné ustanovení, které by obecnímu úřadu (magistrátu) jako organizační jednotce obce (statutárního města) tuto způsobilost přiznávalo. Ze zákona o obcích naopak vyplývá, že obecní úřad se v soukromoprávních vztazích nemůže samostatně zavazovat. Obecní úřad není schopen ani samostatně plnit závazky z občanskoprávních vztahů (vlastní majetek a finanční zdroje má pouze obec a nikoliv obecní úřad); soudní rozhodnutí, kterým by byla uložena obecnímu úřadu povinnost k plnění, by proto ani nebylo možné vykonat. Z uvedeného vyplývá, že ani zvláštní předpis (zákon o obcích) nepřiznává obecnímu úřadu jako orgánu obce způsobilost vystupovat v občanskoprávních vztazích svým jménem a mít odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Podle ustanovení jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný. Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá čistě procesním způsobem; žalobcem je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným je ten, koho žalobce v žalobě za tohoto účastníka řízení (za žalovaného) označil. Z ustanovení věty druhé a třetí - mimo jiné - vyplývá, že žalobce musí v žalobě označit účastníky řízení tak, aby bylo nepochybné, kdo je účastníkem řízení, aby ho nebylo možné zaměnit s někým jiným (s jinou osobou) a aby s ním soud mohl jednat. Fyzickou osobu jako účastníka řízení je proto třeba označit jménem, příjmením a bydlištěm, popřípadě dalšími údaji umožňujícími její přesnou identifikaci (datem narození, místem podnikání apod.). Právnická osoba se jako účastník řízení označuje uvedením obchodní firmy nebo názvu a adresy sídla. Jestliže v řízení, v němž se účastenství zakládá podle ustanovení (jak je tomu i v projednávané věci), byl označen za účastníka řízení ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, nemůže v občanském soudním řízení vstoupit do procesních vztahů. V takto vadně zahájeném řízení nemůže vzniknout procesněprávní vztah, neboť zde chybí jeden z jeho základních prvků - jeden ze subjektů procesněprávního vztahu (způsobilá strana sporu). Soud je proto povinen v kterémkoliv stadiu řízení k tomuto nedostatku podmínek řízení přihlédnout a řízení zastavit ( , ). Tento nedostatek nelze odstranit ani postupem podle V projednávané věci žalobce, jak je nepochybné z žaloby, označil za žalovaného „Magistrát města Karlovy Vary, odbor životního prostředí“. Uvedené označení žalovaného bylo v tomto směru úplné (přesné), určité a srozumitelné a nevzbuzovalo žádné pochybnosti o tom, kdo se měl podle údajů v žalobě řízení jako žalovaný účastnit (pochybnosti vyvolávalo uvedení dalších osob, u nichž nebylo zřejmé, zda je žalobce též označuje za žalované ve sporu). Z obsahu žaloby nevyplývá, že by v označení žalovaného v žalobě došlo (mohlo dojít) k chybě v psaní nebo jiné zřejmé nesprávnosti (nic takového žalobce netvrdil ani v průběhu řízení před soudy obou stupňů), ačkoli jinak obsahovala žaloba vady a soud se je pokusil odstranit způsobem uvedeným v ustanovení Nejde ani o případ rozporu mezi označením žalovaného a skutkovým vylíčením věci, který by představoval odstranitelnou vadu žaloby. Ostatně žalobce i v dovolání výslovně deklaroval svůj požadavek, aby řízení bylo vedeno právě proti tomuto subjektu. Žalobu nebylo možné projednat a rozhodnout ve věci samé proto, že žalobcem úplně (přesně), určitě a srozumitelně označený žalovaný „Magistrát města Karlovy Vary, odbor životního prostředí“ neměl a nemá způsobilost být účastníkem řízení. Uvedená skutečnost není vadou žaloby, ale nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit a který vede bez dalšího k zastavení řízení ( , ). Současně, je-li tu nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit, není přípustné provádět změny v okruhu účastníků. Také v odvolacím řízení nejsou změny v okruhu účastníků možné. Označení druhé žalované Krajské veterinární správy pro Karlovarský kraj v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby je tak návrhem žalobce na přistoupení druhé žalované do řízení, který však není přípustný. Nad rámec uvedeného dovolací soud poznamenává, že rovněž Krajská veterinární správa pro Karlovarský kraj jako organizační složka státu nemá právní subjektivitu, a není tudíž způsobilým účastníkem občanského soudního řízení. Nejvyšší soud České republiky k této vadě řízení ve smyslu ustanovení věty druhé přihlédl, i když nebyla uplatněna v dovolání, a usnesení soudů obou stupňů, aniž by se mohl zabývat námitkami dovolatele, podle ustanovení části věty za středníkem zrušil a řízení podle ustanovení (s přihlédnutím k ustanovení větě první ) zastavil. O náhradě nákladů řízení rozhodováno nebylo, neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z účastníků náhradu nákladů řízení. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 29. března 2012 JUDr. Petr Vojtek, v. r. předseda senátu