Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4457/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Europe Capital Corporation, se sídlem v Tortole, Akara Pldg 24, De Castro Street, Widhams, Cay I., Road Town, Britské Panenské ostrovy, zastoupené Mgr. Petrem Kaustou, advokátem, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Československých legií 5, PSČ 702 00, proti žalovanému Městu Opava, se sídlem v Opavě, Horní náměstí 69, PSČ 746 26, identifikační číslo osoby 00300535, o zaplacení 22,816.233,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. června 2010, č. j. -283, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 21. prosince 2005, č. j. -144, Okresní soud v Opavě zastavil řízení o zaplacení 4,25% úroku z prodlení z částky 22,816.233,20 Kč od 11. ledna 2000 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 22,816.233,20 Kč se 14% úrokem z prodlení od 11. ledna 2000 do zaplacení (výrok II.), rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výrok III.) a rozhodl, že žalovanémuse vrací soudní poplatek ve výši 87.350,- Kč (výrok IV.).

Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).

Žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení , (dále jen „ “), uplatňujíc dovolací důvod dle a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolání Nejvyšší soud podle ustanovení , odmítl.

V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti té části prvního výroku napadeného rozsudku, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. o nákladech řízení, a proti druhému výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, je objektivně nepřípustné (srov. k tomu i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu však Nejvyšší soud zásadně právně významným neshledal.

Podstata dovolacích námitek je založena na zpochybnění závěrů odvolacího soudu, podle nichž

1/ mandátní smlouva uzavřená dne 31. března 1999 mezi společností ALCATRAZ CORPORATION a. s. (dále jen „AC, a. s.“) (jako mandatářem) a žalovaným (jako mandantem) (dále též jen „smlouva“) - v níž se mandatář zavázal „vyvinout se zachováním odborné péče veškeré úsilí...jehož výsledkem bude realizace prodeje 175.139 Ks akcií specifikovaných v této smlouvě“ a mandant k vyplacení odměny mandatáře ve výši a za podmínek uvedených ve smlouvě a zároveň též k výhradnímu zastoupení v uvedené věci mandatářem, a to pod sankcí smluvní pokuty za porušení této povinnosti – je absolutně neplatná pro rozpor s , neboť jejímu uzavření nepředcházel souhlas zastupitelstva žalovaného, přestože jde o majetkoprávní úkon, o němž rozhoduje zastupitelstvo obce, a

2/ uzavření dané mandátní smlouvy je úkonem bezprostředně směřujícím k realizaci zmíněného obchodu, tj. uzavření kupní smlouvy, neboť z ní vyplývá bezprostřední oprávnění společnosti AC, a. s. k takovému právnímu jednání, jehož výsledkem bude převod vlastnického práva k akciím, a navíc – s ohledem na formulaci dohody o výši odměny mandatáře – jejím uzavřením došlo k zásahu do majetku žalovaného.

Výklad obsahu smlouvy učiněný odvolacím soudem napadený rozsudek zásadně právně významným nečiní, neboť plně respektuje výkladová pravidla určená ustanovením , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), a zásady pro výklad právních úkonů formulované např. v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 84/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož bylo v projednávané věci třeba souhlasu zastupitelstva žalovaného k uzavření mandátní smlouvy, neboť z ní vyplývá bezprostřední oprávnění společnosti AC, a. s. k takovému právnímu jednání, jehož výsledkem bude převod vlastnického práva k akciím, odpovídá dosavadní judikatuře Nejvyššího soudu (srov. obdobně i závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. srpna 2009, sp. zn. , jenž je veřejnosti dostupný na jeho webových stránkách).

Přípustnost dovolání nezakládá ani námitka, podle níž odvolací soud „neposoudil věc z hlediska případného škodního nároku žalobkyně...ve smyslu § 268 obch. zák.“. Odvolací soud totiž věc z uvedeného hlediska posoudil, když uzavřel, že „ustanovení § 268 obch. zák. se v projednávané věci nemůže uplatnit, neboť společnost AC, a. s. v době uzavření mandátní smlouvy věděla, že rada obce, resp. starosta tuto smlouvu uzavírá bez souhlasu zastupitelstva“. Tento závěr však dovolatelka nikterak nenapadá.

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neshledal a podle jiných ustanovení přípustné není.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. února 2012

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu