Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 570/2012

U S N E S E N Í

KGL, s. r. o. „v likvidaci“,

České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,

IČ 64797111, územní pracoviště Ostrava, 718 00 Ostrava 16 – Radvanice, Lihovarská 1335/9, proti žalované

KGL, s. r. o.,

Opava, Ostrožná 27, o určení vlastnictví k pozemkům), t a k t o :

I.

Dovolání

s e o d m í t á .

II.

Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě žalující České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových z 23. 9. 2008, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Opavě z 3. 2. 2011, č. j. -91. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně bylo určeno, že žalující Česká republika je vlastníkem pozemků zapsaných na listu vlastnictví pro katastrální území K. (obec O.) u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj (katastrální pracoviště O.). Vzájemná žaloba s. r. o. KGL (v likvidaci) o určení, že vlastníkem pozemků v katastrálním území K. (obec O.) je uvedená s. r. o. KGL, byla zamítnuta. Žalované KGL, s. r. o., O. bylo uloženo zaplatit žalující České republice na úhradu nákladů řízení 1.472,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalované s. r. o. KGL bylo dále uloženo zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek 3.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

O odvolání žalované s. r. o. KGL Opava proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě z 26. 7. 2011, sp. zn. . Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Okresního soudu v Opavě z 3. 2. 2011, č. j. -91, potvrzen. Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (podle ustanovení , , věta první, a , 3 a 5 ), a dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně netrpí žádnou vadou z vad, vytýkaných odvolávající se s. r. o. KGL Opava.

Odvolací soud měl za to, že všechna skutková zjištění soudu prvního stupně mají oporu v provedených důkazech a proto je odvolací soud také převzal. Ohledně nemovitostí, o něž jde v tomto řízení, bylo soudem prvního stupně zjištěno, že dne 22. 8. 1947 bylo ohledně nich poznamenáno do vložky č. 229 pozemkové knihy zavedení národní správy podle dekretu presidenta republiky č. 5/1945 Sb. Parcela v katastrálním území K. byla do uvedení knihovní vložky nově zapsána dne 20. 6. 1955 a celá tato vložka byla odepsána do vložky č. 1463. K 1. 6. 1949 bylo tu vloženo vlastnické právo pro Moravskoslezské papírny, n. p., dne 14. 10. 1949 byl proveden vklad vlastnického práva pro Československý stát – Zimrovické papírny, n. p., podle a dne 7. 5. 1958 došlo ke vkladu vlastnického práva pro Čs. stát – Vratimovské papírny, n. p. Administrativní dohodou z 5. 10. 1959 došlo k převodu nemovitostí na Okresní národní výbor Opava. Dne 5. 7. 1968 došlo k převodu uvedených nemovitostí na národní podnik Silnice, závod O. (podle vládního , o správě národního majetku). Dne 1. 6. 1971 došlo zpět k převodu nemovitostí na Okresní národní výbor Opava a hospodářskou smlouvu ze dne 10. 6. 1971 došlo k dalšímu převodu na Jednotné zemědělské družstvo O. – K.; touto smlouvou došlo s účinností od 1. 7. 1971 k odevzdání národního majetku do trvalého užívání JZD O. – OP K.

Odvolací soud posléze poukazoval na to, že při komplexním zakládání právních vztahů do evidence nemovitostí došlo v roce 1985 k chybnému zápisu obou pozemků (parc. v katastrálním území K.) na listu vlastnictví ve prospěch Čs. státu – Vratimovských papíren, n. p.), a od tohoto okamžiku došlo k „dvojímu vývoji“ při nakládání s těmito nemovitostmi. Jednak v roce 2001 došlo ze ke změně trvalého užívání pozemků JZD K. na výpujčku (přičemž žalobce má za to, že tento stav trvá dosud). Dále chybným zápisem uvedených pozemků na listu vlastnictví pro katastrální území K. byly tytéž pozemky současně evidovány jako pozemky ve vlastnictví Čs. státu – Vratimovských papíren, n. p., a současně s dalším majetkem pak přešly na Olšanské papírny, a. s., které pozemky předaly společnosti s ručením omezeným Krčma leasing, od níž pozemky koupila smlouvou z 24. 10. 1995 společnost s ručením omezeným KGL v Opavě.

Existuje tu tedy, dovozoval odvolací soud, duplicitní zápis k uvedeným pozemkům v katastru nemovitostí, a to jak ve prospěch České republiky, tak i pro žalovanou společnost KGL v Opavě, což „odůvodňuje existenci naléhavého právního zájmu na určení toho, kdo je tu vlastníkem nemovitostí“, o něž jde v tomto řízení.

Odvolací soud byl toho názoru, že v tomto případě neměly být sporné pozemky vůbec zahrnuty do privatizovaného majetku, když jen chybou katastrálního úřadu se pozemky dostaly do souboru majetku spravovaného národním podnikem Vratimovské papírny, a v době privatizačního projektu byly v katastru nemovitostí vedeny pouze pozemky parc. (o výměře 220 753 m2) a parc. (o výměře 166 464 m2); pozemek byl polohopisně obsažen v pozemku a pozemek byl polohopisně obsažen v pozemku; odvolací soud měl za to, že tu nebyl založen perfektní vlastnický vztah právního předchůdce žalované společnosti s ručením omezeným ke sporným pozemkům v důsledku valné privatizace.

Odvolací soud byl dále toho názoru, že žalovaná s. r. o. KGL Opava nemohla nabýt vlastnictví k předmětným pozemkům vydržením, neboť i když pozemky nabyla kupní smlouvou z 24. 10. 1995, nemohla být od samého počátku v dobré víře, že nemovitost koupila od výlučného vlastníka vzhledem právě k již uvedenému duplicitnímu zápisu v katastru nemovitostí, svědčícímu i žalující České republice.

Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení jako věcně správný (včetně rozhodnutí o nákladech řízení před soudem prvního stupně).

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud s poukazem na ustanovení a .

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátce, která žalovanou společnost s ručením omezeným v řízení zastupovala, dne 15. 9. 2011 a dovolání ze strany této dovolatelky bylo dne 14. 11. 2011 předáno na poště k doručení soudu prvního stupně, tedy ve lhůtě stanovené v .

Dovolávající se KGL, s. r. o. (v likvidaci) navrhovala, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu z 26. 7. 2011 (sp. zn. Krajského soudu v Ostravě) a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Uvedená dovolatelka má za to, že je její dovolání přípustné podle ustanovení a jako dovolací důvody uplatňovala, že řízení v této právní věci je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ) a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Uvedená dovolatelka má za to, že odvolací soud neřešil svým rozhodnutím správně řadu právních otázek tohoto sporu (např. otázku omylu státu při zahrnutí pozemků do privatizovaného majetku, otázku započtení do doby pro vydržení také doby, po kterou jsou nemovitosti ve vlastnictví státu, byly převedeny administrativní dohodou na tehdejší okresní národní výbor a tento orgán pak převedl právo na hospodaření s pozemky na jinou organizaci).

Dovolávající se KGL, s. r. o., zdůrazňovala, že v tomto případě byly sporné pozemky převáděny v souladu s privatizačním projektem státu prostřednictvím rozhodnutí Ministerstva průmyslu ČR č. 493/1990, které vložilo pozemky do vlastnictví Olšanských papíren, a. s. Podle názoru dovolatelky nelze při privatizaci majetku státem považovat vztah mezi státem a nabyvatelem za rovnovážný; stát tu vystupuje z vrchnostenské pozice a nabyvatel jedná v důvěře správnosti privatizovaného majetku, připraveného státem k prodeji. Pokud jde o odvolacím soudem uváděné pochybení katastrálního úřadu, spočívající v chybném zápise do katastru nemovitostí, je dovolatelka toho názoru, že způsobí-li katastrální úřad, jako orgán státu, svým jednáním chybu, nic nebrání dalšímu orgánu státní moci tuto chybu odstranit nebo zhojit. Opačný postup je podle dovolatelky v rozporu s dobrými mravy. Pokud odvolací soud uváděl, že k zahrnutí sporných pozemků došlo v tomto případě chybou způsobenou v roce 1985, tedy omylem, má dovolatelka za to, že tento závěr je v rozporu se skutečností, že do roku 1990 byl v tomto případě nemovitý majetek ve vlastnictví státu a ten projevil konkrétně svou vůli při privatizaci majetku. Pokud soud v daném případě uváděl, že dnem účinnosti zaniklo právo trvalého užívání nemovitostí ve vlastnictví státu, je dovolatelka toho názoru, že v tomto případě ke dni, kdy bylo rozhodnuto o privatizaci majetku (t. j. ke dni 15. 10. 1993), zanikla veškerá práva trvalého užívání nemovitosti ve vlastnictví státu.

Uváděná dovolatelka trvá dále na tom, že jí mělo být v tomto soudním řízení přiznáno právo na vydržení předmětných pozemků, když o duplicitě zápisů v katastru nemovitostí se dozvěděla až z přípisu Katastrálního úřadu ze dne 16. 6. 1997 č. ZDŘ 58/97, zaslaného jí 19. 6. 1997); je proto dovolatelka toho názoru, že musela vydržet vlastnictví k předmětným pozemkům minimálně od roku 1985 do roku 1997, kdy katastrální úřad provedl úkon o duplicitním zápise; v době, kdy tu nabyvatel získal pozemky do svého vlastnictví nebylo mu a ani nemohlo být známo nějaké duplicitní právo k předmětu koupě.

Dovolávající se KGL, s. r. o., má tedy za to, že jednoznačným výlučným vlastníkem předmětných pozemků, zapsaných na listu vlastnictví pro katastrální území K., zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj (katastrální pracoviště O.). Dovolávající se společnost i její právní předchůdci postupovali výhradně v souladu se zákonem a na základě direktiv státu.

Ve vyjádření žalované České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových k dovolání žalující KGL, s. r. o. (v likvidaci), Opava bylo uvedeno, že námitky žalované, obsažené v jejím dovolání jsou v podstatě jen „otázkou vedení dokazování ve sporu“ (jak v otázce trvání vlastnického práva, v otázce možnosti i zavinění omylu při provádění zápisu v evidenci nemovitostí, jakož i v otázce dobré víry a dobrých mravů, uváděných žalující KGL, s. r. o.); nejde tu však o doložené dovolací důvody. Soudy tu v daném případě svými rozhodnutími neřešily nic, co by v rozhodování dovolacího soudu nebylo dosud řešeno. Podle názoru žalobkyně by mělo být dovolání žalované odmítnuto jako nepřípustné.

Dovolání žalované bylo třeba v daném případě posoudit podle ustanovení , podle něhož je přípustné dovolání i proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, jestliže ovšem dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu, napadené dovoláním, má po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se přitom nepřihlíží ( ).

V daném případě posoudil odvolací soud projednávanou právní věc podle ustanovení , v souvislosti zejména s ustanoveními , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, i s ustanoveními , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Podle ustanovení lze žalobou (návrhem na zahájení řízení) uplatňovat, aby bylo rozhodnuto i o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Naléhavý právní zájem na určení ( ) je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, anebo kde by bez tohoto určení se právní postavení žalobce stalo nejistým (viz k tomu již právní závěry uveřejněné pod č. 17/1972 a pod č. 53/1993, str. 107, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem).

Přezkoumání smlouvy o převodu nemovitosti katastrálním úřadem a pravomocné rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva pro nabyvatele nebrání tomu, aby soud v občanském soudním řízení posoudil platnost či účinnost této smlouvy (viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 7/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Předmětem zkoumání katastrálního úřadu totiž nejsou všechny aspekty platnosti posuzovaného právního úkonu (srov. zejména a násl. ), ale jen ty z nich, které jsou v ustanovení uvedeny (viz stanovisko uveřejněné pod č. 44/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 243/41-7/).

Lze-li určité věci považovat za majetek, který je vyloučen z privatizace podle , nemohla být taková věc privatizována; přitom je nerozhodné, že věc byla uvedena ve schváleném privatizačním projektu (viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 42/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V rozhodnutí uveřejněném pod č. 8/1991 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, byl zaujat právní závěr: Tvrzení držitele věci o tom, že mu věc patří a že s ní nakládal jako s vlastní, musí být předloženo konkrétními okolnostmi, z nichž se dá usoudit, že tu přesvědčení držitele bylo p o c e l o u v y d r ž e c í d o b u důvodné.

Vzhledem k těmto uváděným právním ustanovením i vzhledem k citovaným právním závěrům z publikované judikatury soudů, z nichž dovolací soud vychází i v daném případě, nemohl dovolací soud přesvědčivě dospět k závěru, že tu jsou na straně dovolávající se s. r. o. KGL (v likvidaci) dány zákonné předpoklady přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení a odst. 3 . V rozhodnutí odvolacího soudu z 26. 7. 2011 (sp. zn. Krajského soudu v Ostravě), proti němuž směřovalo dovolání uvedené dovolatelky, nešlo o řešení právní otázky, která by dosud vůbec nebyla řešena v rozhodování dovolacího soudu, ani o řešení právní otázky, která by byla rozhodována rozdílně dovolacími soudy nebo dovolacím soudem, popřípadě o řešení právní otázky v rozporu s hmotným právem (zejména s hmotněprávními ustanoveními ). Dovolací soud dále také neshledal u dovolání uvedené dovolatelky zákonné předpoklady přípustnosti dovolání ani podle jiného ustanovení upravujícího přípustnost dovolání proti pravomocným rozhodnutím odvolacích soudů.

Přikročil proto dovolací soud podle ustanovení a k odmítnutí dovolání dovolatelky, a to jako dovolání nepřípustného.

Dovolatelka nebyla v řízení o dovolání úspěšná a žalující České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v řízení o dovolání náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 2. dubna 2012

JUDr. Josef Rakovský

předseda senátu