Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2727/2010

U S N E S E N Í

Střediska výchovné péče pro děti a mládež HELP ME

Krajskému úřadu Jihomoravského kraje

se sídlem Brno, Žerotínovo náměstí 3/5

,

o určení neplatnosti odstoupení od smlouvy, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. října 2009, č. j. -56, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. října 2009, č. j. -56,

se zrušuje

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal určení neplatnosti odstoupení žalovaného od smlouvy o zvýšení dotace s odůvodněním, že nebyly splněny podmínky pro odstoupení.

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 30. listopadu 2006, č. j. -46, určil, že „odstoupení od smlouvy o zvýšení dotace, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 31. 3. 2005, ze dne 5. 9. 2005 je neplatné“ (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. října 2009, č. j. -56, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Odvolací soud, aniž se zabýval existencí naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení ve smyslu a věcí samou, uzavřel, že krajský úřad nemá způsobilost vystupovat v občanskoprávních vztazích svým jménem a mít odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, a že tudíž nemá způsobilost být účastníkem řízení podle Jestliže žalobce označil za žalovaného toho, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení na straně účastníka řízení, pro který je třeba řízení v kterémkoli jeho stadiu zastavit ( ). Postupoval proto podle a

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Nesouhlasí se závěrem, že žalovaný krajský úřad nemá v tomto sporu způsobilost být účastníkem řízení a že takovým subjektem je pouze kraj. Má za to, že subjektem, kterému jsou přiznány práva a povinnosti ze vztahů vyplývajících z poskytování dotací podle zákonů č. a č. , je krajský úřad; ten je oprávněn uzavřít s právnickou osobou smlouvu o zvýšení dotace, od ní odstoupit a kontrolovat využití dotace. Je přesvědčen, že se jedná o obdobnou situaci jako v případě finančních úřadů, který byl řešen v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. . Jestliže by v tomto sporu byl způsobilým účastníkem řízení kraj, pak není srozuměn se závěrem, že se jedná o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, za situace, kdy žalovaný účastník byl v žalobě označen rovněž identifikačním číslem kraje. Z uvedených důvodů navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněným subjektem při splnění podmínky jeho advokátního zastoupení ( a , 4 ) a je přípustné podle ; Nejvyšší soud České republiky ( ) se proto dále zaměřil na posouzení otázky, zda je dovolání opodstatněné.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle žalobce zpochybnil závěr odvolacího soudu, že žalovaný nemá způsobilost být účastníkem řízení.

Podle způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

Způsobilostí být účastníkem řízení se rozumí způsobilost mít procesní práva a povinnosti, které zákon přiznává účastníkům. Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu). Ten, kdo nemá právní subjektivitu, je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže mu zákon tuto způsobilost přiznává. Takový účastník řízení má v občanském soudním řízení stejné procesní práva a povinnosti jako ten, kdo je způsobilým účastníkem řízení z titulu své právní subjektivity.

Podle účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný. Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá čistě procesním způsobem; žalobcem je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným ten, koho žalobce v žalobě za tohoto účastníka řízení (za žalovaného) označil. Takto vymezený účastník řízení má tzv. procesní legitimaci, je-li způsobilý být účastníkem občanského soudního řízení; podle toho, zda vystupuje na straně žalobce či žalovaného, se rozlišuje aktivní nebo pasivní procesní legitimace. Absence procesní legitimace, spočívající v nezpůsobilosti být účastníkem občanského soudního řízení, představuje nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit; soud je povinen ve smyslu v kterémkoliv stadiu řízení k tomuto nedostatku podmínky řízení přihlédnout a řízení zastavit podle (srovnej Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 41/1997).

V posuzovaném případě se žalobce coby školské zařízení zařazené do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, zapsané do školského rejstříku vedeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky domáhá určení neplatnosti odstoupení žalovaného Krajského úřadu Jihomoravského kraje od smlouvy o zvýšení dotace, kterou mezi sebou uzavřely dne 31. 3. 2005 podle a 4 , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a podle , o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění v tu dobu platném (dále jen „“).

Podle školského zákona ministerstvo poskytuje krajským úřadům formou dotace ( , o rozpočtových pravidlech) na zvláštní účet kraje finanční prostředky na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje kraj, stát, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (odst. 3). Krajský úřad poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem () a kontroluje její využití (odst. 4).

Podle se ze státního rozpočtu (dále jen „“) poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen "svazek obcí"), nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (dále jen "právnické osoby"), pokud uzavřou smlouvu s krajským úřadem podle tohoto zákona.

Ústavním , jímž bylo obnoveno s účinností ke dni 1. 1. 2000 zřízení krajské, byly zřízeny kraje. Podle , o krajích (krajské zřízení), kraji jako územnímu společenství občanů náleží právo na samosprávu, vykonávané v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje. Kraj, jakožto veřejnoprávní korporace, který má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem, hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu a vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající ( ), je způsobilý mít práva a povinnosti, tudíž má způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ( ). Je nezbytné si ovšem uvědomit, že kraj jednak vykonává samostatnou působnost, v rámci níž spravuje své záležitosti ( ), a jednak vykonává přenesenou působnost (, 30 ), tj. státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům kraje ( citovaného zákona). V případě financování škol a školských zařízení byl výkon státní správy svěřen školským zákonem () krajským úřadům, které jsou oprávněny v přenesené působnosti poskytovat v rozsahu a za podmínek stanovených právnickým osobám zde vyjmenovaným. Finanční prostředky státního rozpočtu vyčleněné na činnost škol a školských zařízení jsou sice poskytnuty formou krajskému úřadu do rozpočtu kraje ( ), který je jejich příjemcem, avšaknakládat s nimi je oprávněn pouze krajský úřad v přenesené působnosti při výkonu své působnosti podle školského zákona. Krajský úřad je pak poskytuje formou na základě smlouvy uzavřené mezi ním a příslušnou právnickou osobou (nikoli na základě rozhodnutí). K poskytování dotací patří nejen uzavírání smluv o poskytnutí a o její zvýšení, ale i posouzení, zda žadatel splnil zákonné podmínky pro uzavření takových smluv ( a ), dále odstoupení od těchto smluv pro nedodržení zákonných pravidel a kontrola vyúčtování ( ). Přiznává-li zákon krajskému úřadu postavení smluvní strany, způsobilé uzavírat smlouvy o poskytování dotací (tj. činit právní úkony), a umožňuje-li mu disponovat právy a povinnostmi vyplývajícími z těchto smluvních vztahů, má krajský úřad ve smyslu části věty za středníkem i způsobilost být účastníkem řízení ve sporech týkajících se těchto práv a povinností.

Lze uzavřít, že žalobci se podařilo prostřednictvím dovolacího důvodu podle zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí; dovolací soud je proto zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( část věty za středníkem, odst. 3 věta první ). Další dovolací námitkou se pro nadbytečnost již nezabýval.

V novém rozhodnutí o věci soud rozhodne o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení ( věta první za středníkem a věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. března 2012

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu