Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 469/2012-153

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY 28 Cdo 469/2012-153

U S N E S E N Í

1)

Odborovému svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky

se sídlem v Praze 2, Tyršova 1811/6, IČ: 00006033, zast. Mgr. Pavlem Jiříčkem, advokátem se sídlem v Poděbradech, Studentská 174,

2)

J. U., 3)

D. U.,

oběma zast. JUDr. Tomášem Berným, advokátem se sídlem v Praze 4, Libušská 313,

o zaplacení 96.420,- Kč s příslušenstvím

, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných 2) a 3) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2011, č. j. -122, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Shora označeným rozsudkem odvolací soud z podnětu odvolání žalovaných 2) a 3) potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. září 2010, č.j. -98, v odvoláním dotčeném výroku II., jímž bylo žalovaným 2) a 3) uloženo, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni 71.128,11 Kč se specifikovanými úroky z prodlení, a v závislých nákladových výrocích a výroku o poplatkové povinnosti (výrok I.); současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým závěrem soudu prvního stupně, že žalovaní 2) a 3) v období od 1. 9. 2005 do 31. 8. 2007 užívali pozemek parc. č. 1644/1 v k. ú. Sázava vlastněný žalobkyní jako součást rekreačního areálu, který coby vlastníci vystavěných chatek (s pozemky) a nájemci restaurace a ubytovny jako celek provozovali a udržovali (druhý žalovaný v období do 24. 4. 2007 v postavení podnikatele). Odvolací soud přisvědčil též právnímu závěru soudu prvního stupně, že se žalovaní 2) a 3) užíváním dotčeného pozemku na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatili (§ 451 a násl. obč. zák.) a jsou jakožto manželé povinni poskytnout jí za užívání pozemku v období od 1. 9. 2005 do 31. 8. 2007 společně a nerozdílně peněžitou náhradu ve výši 71.128,11 Kč s příslušenstvím (po započtení prospěchu, kterého se žalobkyni dostalo tím, že žalovaní 2/ a 3/ pozemek udržovali sečením trávy).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali dovolání žalovaní 2) a 3). Co do jeho přípustnosti odkázali na ustanovení (dále jen „ “), co do důvodů měli za to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ) a řízení je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávnost rozhodnutí o věci ( ). Konkrétně namítali, že soudy nižšího stupně na základě zjištěného skutkového stavu (skutkový závěr, že dovolatelé pozemek udržovali sečením trávy) dospěly k nesprávnému právnímu závěru, že předmětný pozemek byl dovolateli užíván, tj. přímo fakticky ovládán za účelem využití jeho užitných vlastností pro realizaci svých zájmů a potřeb. Vytýkali rovněž, že jim soud prvního stupně před vyhlášením rozsudku nezpřístupnil svůj závěr, že žalobkyně prokázala svá tvrzení stran užívání předmětného pozemku dovolateli. Vyjadřovali právní názor, že je soud prvního stupně poté, co učinil závěr o tom, že žalobkyně svá tvrzení prokázala, měl podle vyzvat k označení důkazů potřebných k prokázání jejich skutkové verze (že pozemek neužívali). Dovolatelé též namítali, že odvolací soud jejich údajné tvrzení o tom, že sporný pozemek měli užívat, posuzoval v jediné instanci. Soudům nižšího stupně taktéž vytýkali, že v odůvodnění rozsudků nevysvětlily, proč jsou k vydání bezdůvodného obohacení zavázáni oba dovolatelé. Navrhli, aby Nejvyšší soud rozsudky soudů nižšího stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně se ztotožnila se závěry odvolacího soudu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném od 1. 7. 2009, neboť dovoláním byl napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán po 30. 6. 2009 (srov. článek II., bod 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnými osobami (účastníky řízení) zastoupenými advokátem ( ) a ve lhůtě stanovené , se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé ( ), nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým tento soud rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ), anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Proti napadenému rozsudku odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen (aniž by soudem prvního stupně byl dříve vydán rozsudek, který by byl odvolacím soudem zrušen; ), může být dovolání přípustné jen za podmínky uvedené v ustanovení , tedy má-li rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se přitom nepřihlíží ( ). Při úvaze o přípustnosti dovolání může dovolací soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (srov. věty prvé o vázanosti dovolacího soudu uplatněnými dovolacími důvody).

O nesprávné právní posouzení věci, může jít tehdy, posoudil-li odvolací soud věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav věci nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Spatřují-li dovolatelé nesprávnost právního posouzení věci v závěru odvolacího soudu, že předmětný pozemek v rozhodném období užívali, sluší se uvést, že uvedený závěr není výsledkem aplikace právních norem na zjištěný skutkový stav. Nejedná se tudíž o závěr právní ale o závěr skutkový jakožto výsledek hodnocení provedených důkazů. Soudy nižších stupňů k němu přitom dospěly nejen na základě dílčího zjištění, že dovolatelé pozemek udržovali sečením trávy, ale též se zřetelem k okolnosti, že dovolatelé projevovali zájem o koupi či pronájem tohoto pozemku, a způsobu, jakým dovolatelé rekreační areál, jehož je pozemek součástí, užívali jako celek. Jelikož dovolatelé vznesenou námitkou uplatnili dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkových zjištění, která nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), nelze k ní při posuzování zásadní právní významnosti rozhodnutí odvolacího soudu přihlížet ( ).

Vytýkají-li dovolatelé, že je soud prvního stupně poté, co dospěl k závěru, že předmětný pozemek v rozhodném období užívali, nevyzval k označení důkazů prokazujících jejich skutkovou verzi (že pozemek neužívali), je třeba uvést, že výzva k označení důkazů podle má své místo pouze v případě, kdy soud pro nedostatek důkazních prostředků (důkazní nouzi) není s to učinit skutkový závěr o právně významných okolnostech. Jen v tomto případě je povinen vyzvat účastníka, v jehož prospěch z hlediska hypotézy aplikované právní normy takové tvrzení svědčí, aby označil důkazy potřebné k jeho prokázání, příp. jej též poučit o následcích neunesení důkazního břemene. Jelikož v posuzovaném řízení o případ důkazní nouze nešlo, když soudy nižších stupňů po zhodnocení provedených důkazů učinily skutkový závěr o užívání předmětného pozemku dovolateli, procesní povinnost poskytnout dovolatelům poučení podle nevyvstala. Namítají-li dovolatelé, že otázka užívání předmětného pozemku byla odvolacím soudem posuzována v jediném stupni, nezbývá než dodat, že na vyřešení dotčené otázky založil své rozhodnutí již soud prvního stupně. Neobstojí ani námitka nedostatečného odůvodnění závěrů soudů nižšího stupně ohledně pasivní věcné legitimaci odvolatelů. Z odůvodnění rozsudků soudů nižšího stupně je totiž patrno, z kterých skutkových okolností a na základě jakých právních úvah pasivní věcnou legitimaci odvolatelů dovozují ( ).

Z výše uvedených důvodů dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadně významným neshledává ( , písm. c/, odst. 3 ). Dovolání proto, aniž nařizoval jednání ( věty první ), jako nepřípustné odmítl ( věty první, ).

Právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nebylo přiznáno žádnému z účastníků, neboť žalovaní 2) a 3), jejichž dovolání bylo odmítnuto, nemají na náhradu nákladů řízení právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly ( věty první, , části věty před středníkem a ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 1. března 2012Mgr. Petr Krauspředseda senátu