Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1816/2010

26

Cdo 1816/2010

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

L. H.,

zastoupené JUDr. Miroslavem Kozmíkem, advokátem se sídlem v Brně, Smetanova 17, proti žalovanému

Ing. P. K.

, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. listopadu 2009, č. j. -40, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. listopadu 2009, č. j. -40,

se zrušuje

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 12. 11. 2008, č. j. -27, určil, že výpověď z nájmu bytu č. 11 v 5. poschodí domu v B. na ulici B. 11 (dále jen „předmětný byt“, popř. „byt“), z 6. 12. 2007 je neplatná a rozhodl o nákladech řízení.

Z provedených důkazů zjistil, že žalovaný (zapsaný v katastru nemovitostí jako vlastník předmětného domu) dal žalobkyni (která po přidělení předmětného bytu uzavřela dne 4. 4. 1977 dohodu o jeho odevzdání a převzetí) dne 6. 12. 2007 výpověď z nájmu bytu (dále též jen „Výpověď“), kterou odůvodnil tím, že nezaplatila za srpen – listopad 2007 nájemné a úhradu za služby poskytované s užíváním bytu, že 6. 12. 2007 žalobkyně Výpověď převzala, že žalovaný obdržel její oznámení z 6. 8. 2007 o potřebě oprav v bytě, že pravomocným rozhodnutím Městského soudu v Brně ve věci sp. zn. ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. byl žalovaný uznán vinným mj. i tím, že dne 28. 7. 2007 nechal žalobkyni (a dalším nájemcům s regulovaným nájmem) zastavit přívod vody do předmětného bytu a dne 29. 7. 2007 i přívod elektrické energie a vyměnil zámky ve vstupních dveřích a do sklepních prostor, aniž by jí vydal nové klíče, čímž spáchal trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru (§ 249a odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů), za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu. Dospěl k závěru, že i když Výpověď má všechny zákonné náležitosti a žalobkyně nezaplatila nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu za dobu od srpna 2007 do listopadu 2007, je neplatná. Žalovaný odpojením vody a elektřiny znemožnil žalobkyni užívat předmětný byt a ani po výzvě, v níž ho upozornila na možnost zastavení svých plateb, nesjednal nápravu. Uzavřel, že Výpověď není v souladu s dobrými mravy ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „obč. zák.“), neplacení nájemného bylo reakcí na šikanózní jednání žalovaného vůči žalobkyni.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně (soud odvolací) rozsudkem ze dne 11. 11. 2009, č. j. -40, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Dospěl k závěru, že bylo-li zjištěno, že Výpověď má všechny formální náležitosti a že žalobkyně ke dni jejího doručení „dlužila na nájemném částku převyšující trojnásobek měsíčního nájemného“, byl naplněn uplatněný výpovědní důvod podle obč. zák. Neshledal důvody pro aplikaci obč. zák., neboť žalobkyně nevyužila všechny možnosti, které jí dává (sleva na nájemném, případně vlastní provedení nutných oprav), místo toho přestala platit nájemné, svůj postoj nezměnila ani po doručení Výpovědi a navíc ani žalovanému nezpřístupnila předmětný byt a neumožnila mu provést nutné opravy. Uzavřel, že i žalobkyně se chová v rozporu s dobrými mravy a proto se jich nemůže s úspěchem dovolávat.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“) a odůvodnila je , b) Má za to, že řízení u odvolacího soudu je postiženo procesními vadami, které měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a v jejichž důsledku došlo i k nesprávnému právnímu posouzení věci. Vytýkala odvolacímu soudu, že v rozporu s se v odůvodnění svého rozhodnutí zabýval pouze jediným důkazem – formálně bezvadnou Výpovědí, ostatní provedené důkazy (jež jsou v rozporu s jeho skutkovým závěrem) vůbec nehodnotil a nevypořádal se s nimi. Výpověď posoudil pouze po formální stránce a zcela pominul, že žalovaný byl již dvakrát pravomocně odsouzen za to, že nechal předmětný byt (spolu s dalšími byty s regulovaným nájmem) odpojit od dodávek elektřiny a vody a učinil jej neobyvatelným, že žalobkyně 6. 8. 2007 písemně upozornila na potřebu oprav a zpřístupnění sklepní kóje. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze zjistit, proč odvolací soud k těmto důkazům nepřihlédl, proč je nehodnotil a rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. Namítala, že odvolací soud pominul obč. zák. a trestního zákona i to, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný jí od 28. 7. 2007 svým jednáním znemožnil řádně užívat předmětný byt a po dobu jednoho roku nepodnikl žádné kroky k nápravě. Nijak ani nehodnotil souvislost mezi neplacením nájemného a jednáním žalovaného. Poskytnutí právní ochrany tomuto svévolnému jednání žalovaného by bylo v rozporu s dobrými mravy; poukázala na usnesení Ústavního soudu z 31. 5. 2007, sp. zn. . Navrhla, aby napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), a je přípustné podle , neboť směřuje proti rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.

Podle a 3 dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Z ustanovení věty druhé vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám řízení uvedeným v , a b) a (existence uvedených vad namítána nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Dovolací soud dospěl k závěru, že posléze uvedenou vadou (namítnutou i dovolatelkou) je řízení v dané věci postiženo.

Z odůvodnění napadeného rozsudku, v němž odvolací soud - na rozdíl od soudu prvního stupně - dospěl k závěru, že Výpověď je platná, nelze zjistit, zda odvolací soud považuje za nesprávná (a která) skutková zjištění nebo právní hodnocení soudu prvního soudu. I pro odůvodnění rozsudku odvolacího soudu platí požadavek , musí být zřejmé, jak ke svému závěru, jenž byl důvodem změny přezkoumávaného rozhodnutí, dospěl. Pokud odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí jen konstatoval, že v řízení bylo nesporné, že žalobkyně (nájemkyně předmětného bytu) nezaplatila nájemné od srpna do listopadu 2007, aniž by se zároveň vypořádal s jejími tvrzeními (a důkazy, které k nim byly provedeny), že v této době jí žalovaný (pronajímatel) svým jednáním znemožnil byt užívat a že jeho jednání bylo šikanózní, lze přisvědčit dovolatelce, že jeho rozhodnutí není přezkoumatelné.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle dovolatelka zpochybnila i správnost závěrů odvolacího soudu, že byl naplněn uplatněný výpovědní důvod podle obč. zák. a že není důvod pro použití obč. zák.

Podle § 711 odst. 2 písm. b) obč. zák. pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu, jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní prostředky podle § 686a odst. 3.

Výpověď pronajímatele z nájmu bytu je jednostranným hmotněprávním úkonem pronajímatele, musí splňovat jak obecné (§ 34 a násl. obč. zák.), tak i zvláštní (§ 711 odst. 3 obč. zák.) náležitosti tohoto právního úkonu. Soud projednávající žalobu na neplatnost výpovědi z nájmu bytu přezkoumává nejen obsahové náležitosti výpovědi stanovené zákonem, ale i to, zda byl naplněn uplatněný výpovědní důvod.V rámci úvahy o neplatnosti výpovědi (§ 39 obč. zák.) posuzuje soud podle právní úpravy účinné od 31. 3. 2006 i otázku rozporu výpovědi pronajímatele z nájmu bytu s dobrými mravy. Při posuzování otázky neplatnosti výpovědi z nájmu bytu pro rozpor s dobrými mravy jsou právně významné pouze skutečnosti, které byly objektivně dány v době, kdy pronajímatel uvedený právní úkon (výpověď z nájmu bytu) doručil nájemci; okolnosti nastalé po tomto okamžiku nelze při tomto právním posouzení zohledňovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. , uveřejněný pod č. 28/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Předmětem řízení v dané věci je určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu dané z důvodu neplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 711 odst. 2 písm. b) obč. zák.) za dobu od srpna do listopadu 2007. Pro právní posouzení věci je tedy významné nejen zjištění, že Výpověď obsahuje všechny zákonné náležitosti (jak to učinil odvolací soud), ale i o existenci dluhu žalobkyně na nájemném za období od srpna do listopadu 2007 (viz skutkové vymezení uplatněného výpovědního důvodu ve Výpovědi) a při hodnocení (ne)platnosti Výpovědi z hlediska § 39 obč. zák. i o rozporu Výpovědi s dobrými mravy v době jejího doručení žalobkyni, tj. k 6. 12. 2007.

Protože vzhledem k uvedenému není rozhodnutí odvolacího soudu správné, dovolací soud ho zrušil ( část věty za středníkem ) a podle věty první vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. února 2012

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu