Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4098/2010

U S N E S E N Í

D. H.

Ing. L. R.

, zastoupenému JUDr. Ritou Kubicovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Vítkovicích, Ruská 87/11, o 100.000,-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. července 2010, č. j. -66, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. července 2010, č. j. -66,

se zrušuje

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soudu ve Frýdku-Místku (soud prvního stupně) rozsudkem pro zmeškání ze dne 2. dubna 2010, č. j. -45, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 100.000,-Kč se specifikovaným příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozhodl tak k návrhu žalobce poté, co se žalovaný bez omluvy nedostavil k jednání soudu dne 2. 4. 2010. Předvolání k tomuto jednání bylo žalovanému doručeno dne 12. 3. 2010. Soud prvního stupně dovodil, že byly splněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), neboť žalovaný zmeškal bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, ačkoliv mu byly do vlastních rukou, řádně a včas doručeny žaloba i předvolání s poučením o následcích nedostavení se k prvnímu jednání, a žalobce, který se k jednání dostavil, vydání rozsudku pro zmeškání navrhl; soud vzal jeho v žalobě obsažená tvrzení za nesporná. Z tvrzení žalobce vyplynulo, že žalovaný od něho převzal dne 30. 12. 2004 jako půjčku částku 100.000,-Kč, kterou zajistil vystavenou směnkou splatnou dne 31. 12. 2005.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. července 2010, č. j. -66, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Námitce žalovaného, že při jednání soudu dne 2. 4. 2010 nemohl být vydán rozsudek pro zmeškání již proto, že nebylo prvním jednáním (šlo o v pořadí čtvrté nařízené jednání, když předchozí tři byla soudem odročena), ani námitce, že vydání rozsudku pro zmeškání bránila skutečnost, že v předvolání k jednání nebyl žalovaný poučen o následcích neuposlechnutí výzvy k účasti na jednání, odvolací soud nepřisvědčil. Konstatoval, že z ustanovení vyplývá, že rozsudek pro zmeškání lze vydat při prvním jednání, které se ve věci konalo (nikoliv bylo nařízeno). Druhou z námitek odmítl s odůvodněním, že předvolání k jednání, při němž byl vydán rozsudek pro zmeškání, odkazovalo na předchozí předvolání obsahující řádné poučení o právních následcích neuposlechnutí výzvy. Přesto však odvolací soud dovodil, že v posuzovaném případě nebyla naplněna zákonná podmínka pro vydání rozsudku pro zmeškání, a to důvodnost uplatněného nároku. Ve stručné žalobě bylo pouze uvedeno, že žalobce jako věřitel přenechal žalovanému jako dlužníku dne 30. 12. 2004 jako půjčku částku 100.000,- Kč a existence smlouvy o půjčce, která má reálnou povahu, byla doložena kopií vystavené směnky; takový důkaz nemá žádnou hodnotu, neboť směnka neobsahuje právní důvod plnění. Soud prvního stupně proto měl před případným vydáním rozsudku pro zmeškání nejprve vyzvat žalobce k doplnění skutkových tvrzení ohledně okolností půjčky.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o s poukazem na skutečnost, že se jedná o obsahově měnící rozhodnutí. V rámci dovolacího důvodu podle o. s .ř. odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně právně posoudil podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání podle Prosazuje názor, že z dikce zákona nevyplývá jeho povinnost jako žalobce prokazovat důvodnost žalobou uplatněného nároku. Jeho žaloba obsahuje tvrzení o skutkových okolnostech týkající se sporu. Má za to, že tato tvrzení se stala naplněním podmínek ustanovení nespornými a jejich důvodnost nemusel dále dokazovat. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě ( ), k tomu oprávněným subjektem (žalobcem), řádně zastoupeným advokátem ( a 4 ).

V posuzované věci soud prvního stupně rozhodl rozsudkem pro zmeškání, neboť dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro jeho vydání ve smyslu Odvolací soud naproti tomu dovodil, že jedna z podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání (a to důvodnost žalobou uplatněného nároku) splněna nebyla, a proto rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V důsledku od soudu prvního stupně odlišného posouzení naplnění zákonných předpokladů uvedených v , za nichž lze o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání, tak rozdílně vymezil práva a povinnosti účastníků. Zatímco soud prvního stupně rozhodl ve prospěch žalobce rozsudkem pro zmeškání, odvolací soud žalobci právo podle nepřiznal. Z hlediska přípustnosti dovolání je proto dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu rozhodnutím, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé změněn. Pro posouzení, zda je rozhodnutí měnící, totiž není významné to, zda odvolací soud formálně rozhodl podle nebo postupoval podle , , popřípadě podle Podstatné je, jak ve vztahu k rozhodnutí soudu prvního stupně vymezil konkrétní právní vztah účastníků, popřípadě zda na základě odlišného posouzení rozhodných okolností stanovil práva a povinnosti účastníků (včetně práv a povinností vyplývajících z procesního předpisu) odlišně či nikoli (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. září 1997, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 38/98).

Dovolání v dané věci je tedy přípustné podle

Podle dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden. Podle rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uvedených v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Jelikož žalobce v dovolání nenamítá, že v řízení došlo k těmto vadám, a jejich existence nevyplývá ani z obsahu spisu, dovolací soud se zabýval pouze výslovně uplatněným dovolacím důvodem, jak byl v dovolání obsahově vymezen.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle žalobce zpochybnil správnost právního závěru odvolacího soudu dovozujícího, že v posuzovaném případě nebyly splněny předpoklady pro postup soudu podle , konkrétně podmínka důvodnosti žalobou uplatněného nároku vyplývající z

Podle , zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou () žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

Rozsudek pro zmeškání (tzv. kontumační rozsudek) je zvláštním druhem rozsudku. Je to typický institut klasického civilního procesu sporného, v němž jsou vydávána deklaratorní rozhodnutí o právech a povinnostech, jimiž účastníci mohou volně mimoprocesně disponovat. Jde o rozsudek pojatý jako sankce za nedostavení se k soudu. Sankce spočívá v tom, že soud rozhoduje v nepřítomnosti strany, která se bez omluvy nedostavila (zmeškala), a vychází ze skutkových tvrzení té strany, která je dbalá a dostavila se. Rozsudek pro zmeškání tedy nevychází ze skutkového stavu zjištěného soudem, neboť zde platí fikce, že tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech (skutková tvrzení) se považují za nesporná a soud na jejich základě rozhoduje; tím odpadá dokazování a soud bere za základ svého rozhodnutí skutečnosti pouze tvrzené.

Podmínka důvodnosti uplatněného nároku je splněna tehdy, je-li možné pokládat tvrzení žalobce obsažená v žalobě za nesporná, jinými slovy obsahuje-li žaloba skutková tvrzení o všech okolnostech, které jsou významné pro právní posouzení věci podle hmotného práva (srovnej Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 1052). Základem pro vydání rozsudku pro zmeškání proto mohou být jen taková žalobní tvrzení, která vedou k závěru, že podle nich lze výrokem rozsudku přiznat právě to plnění, kterého se žalobce v žalobě domáhá (srovnej usnesení Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 45/96).

Již ve svém usnesení ze dne 24. 2. 2000, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2000, pod číslem 79, Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že okolnost, že důkazy způsobilé prokázat žalobní tvrzení o skutkových okolnostech, nebyly k žalobě připojeny nebo v ní označeny, nemá vliv na úsudek soudu o tom, zda byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání. Už sama okolnost, že se žalovaný nedostaví bez důvodné a včasné omluvy k prvnímu jednání, má při splnění ostatních předpokladů uvedených v za následek, že se skutková tvrzení obsažená v žalobě považují za nesporná. Soud na tomto základě rozhoduje rozsudkem pro zmeškání bez ohledu na to, zda žalobce předložil či označil důkazy k tvrzeným skutečnostem, a jaký byl obsah nabízených důkazů (srovnej též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2001, sp. zn. ).

V daném případě žalobce v žalobě tvrdil, že jako věřitel přenechal žalovanému jako dlužníkovi dne 30. 12. 2004 jako půjčku částku 100.000,-Kč se splatností dne 31. 12. 2005, která byla zajištěna směnkou, a že mu žalovaný půjčený obnos nevrátil. Z uvedených tvrzení žalobce vyplývají všechny okolnosti, které jsou významné pro právní posouzení věci podle hmotného práva; žalobce v žalobě označil osobu, které v jím označený den předal finanční obnos, uvedl důvod tohoto plnění (tj. právní titul uplatňovaného nároku), výši půjčky, její splatnost a zajištění. Podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání podle tak naplněny byly.

Lze uzavřít, že žalobci se prostřednictvím dovolacího důvodu podle podařilo zpochybnit správnost závěru odvolacího soudu, že podmínka důvodnosti uplatněného nároku nebyla splněna proto, že žalobní tvrzení jsou příliš stručná, a je nutné je doplnit dokazováním. Dovolací soud proto rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( část věty za středníkem, odst. 3 věta první ).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný ( věta první ve spojení s ). V novém rozhodnutí o věci soud rozhodne o náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 22. února 2012

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu