Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2813/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) J. J. a b) M. J., zastoupených JUDr. Janem Jasou, advokátem se sídlem Karlovy Vary, Jaltská 7, proti žalované Statek Chyše Genetic export, spol. s. r. o. se sídlem Chyše 141, identifikační číslo: 18224962, zastoupené JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem se sídlem Karlovy Vary, Polská 4, o uložení povinnosti zajistit obnovení nerušené dodávky elektrické energie, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. února 2010, č. j. -61, takto :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobců proti rozsudku ze dne 16. února 2010, č. j. -61, kterým Krajský soud v Plzni potvrdil rozsudek ze dne 4. srpna 2009, č. j. -40, jímž Okresní soud v Karlových Varech zamítl žalobu o uložení povinnosti zajistit obnovení nerušené dodávky elektrické energie, není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a dovolací soud je neshledal přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Žalobci sice v dovolání vyjadřují názor, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, a odvolacímu soudu s odkazem na dovolací důvod podle vytýkají nesprávnost právního závěru, že žalovaná není povinna dodávat elektrickou energii do jimi obývaného objektu č. p. 295 C. (dále jen „nemovitost“), činí tak ale na základě námitek obsahově vystihujících dovolací důvod podle Jejich argumentace je totiž založena na kritice správnosti skutkového závěru, že neprokázali existenci závazku žalované dodávat jim elektrickou energii do nemovitosti, jestliže žalovaná tuto nemovitost nikdy nevlastnila a ve smlouvě o prodeji části podniku uzavřené mezi Pozemkovým fondem České republiky (prodávajícím) a žalovanou (kupující) dne 29. 1. 2001 takový závazek žalované uveden není a ani z ní nevyplývá. Námitkou, že v řízení, vedeném u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , v němž se žalobkyně domáhala proti M. K. určení vlastnictví k nemovitosti, byla zjištěna existence závazku Státního statku Chyše (právního předchůdce žalované) dodávat elektrickou energii do nemovitosti a že tento závazek souvisel s privatizovaným majetkem a tudíž přešel na žalovanou ve smyslu , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve skutečnosti uplatňují dovolací důvod podle , jehož použití je v případě přípustnosti dovolání podle vyloučeno. Žalobci přehlížejí, že Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 16. 10. 2002, sp. zn. , dospěl k závěru, že otázka, zda konkrétní závazek či právo souvisí s privatizovaným majetkem, je otázkou skutkového zjištění, nikoli otázkou právní, a to bez ohledu na to, čím je tato souvislost dána (např. předmětem činnosti, organizačním začleněním, či souvislostí s jinou organizační jednotkou nebo finančním propojením s takovou jednotkou apod.). Nehledě na to, že skutkový stav, na němž bylo založeno právní posouzení věci v jiném sporu mezi odlišnými účastníky, není pro soud závazný a závazným by nebylo ani posouzení předběžné otázky uvedené v odůvodnění rozsudku vydaném v jiném řízení.

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je odmítl ( věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalované v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalobcům právo ( věta první, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 28. února 2012

JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.

předsedkyně senátu