Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4464/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Martifer Solar S.A., se sídlem Oliveira de Frades, Zona Industrial, Apartado 17, 3864 Portugalská republika, identifikační číslo osoby 507651120, zastoupené JUDr. Petrem Kališem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 7, Nad Královskou Oborou 11, proti žalované Enfinity 20 s.r.o., se sídlem v Praze 6 - Dejvicích, Na Viničních horách 1834/24, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 28512847, zastoupené JUDr. Martinem Šenkýřem, advokátem se sídlem v Praze 6, Na Viničních horách 1834/24, o nařízení předběžného opatření, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. srpna 2011, č. j. -56, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2011, č. j. -17, v prvním bodu výroku, jímž bylo žalované zakázáno zcizit v rozhodnutí specifikovanou fotovoltaickou elektrárnu a zřídit k ní věcné břemeno či jiné právo věcné povahy [část výroku pod písm. a)], a dále ho zrušil ve druhém bodu výroku, jímž byl odmítnut návrh na nařízení blíže specifikovaného předběžného opatření, a věc v tomto rozsahu vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení [část výroku pod písm. b)], není přípustné.

Podle ustanovení (dále též jen „“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až 239

Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení předběžného opatření [část výroku pod písm. a)], nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ustanoveních , a

Dovolání není přípustné ani podle , upravujícího přípustnost dovolání rovněž proti usnesení odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jde o usnesení ve věci samé. Usnesení, jímž soud prvního stupně rozhoduje o tom, zda nařídí předběžné opatření, ani usnesení odvolacího soudu takové usnesení potvrzující nebo měnící, však, jak opakovaně ve svých rozhodnutích dovolací soud uvedl, rozhodnutím „ve věci samé“ není.

Přípustností dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud mění nebo potvrzuje usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o tom, zda nařídí předběžné opatření, se Nejvyšší soud zabýval jednak v usnesení uveřejněném pod číslem 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jednak v usnesení ze dne 30. června 2004, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 2004, pod číslem 166, přičemž v obou případech dospěl k závěru, že takové dovolání přípustné není.

Přípustné však není dovolání ani ve zbývajícím rozsahu, v němž směřovalo proti napadenému rozhodnutí pod písm. b) výroku, jímž odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně v bodu II. výroku a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Je tomu tak proto, že toto rozhodnutí odvolacího soudu nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ustanoveních , , a , o něž lze – jak bylo již shora uvedeno – přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu v obecné rovině opřít.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), usnesením odmítl [ věta první, ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a Žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinna nahradit žalované účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, které sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 500 Kč podle , , , a , ve znění pozdějších předpisů, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle , ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 160 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 14. února 2012

JUDr. Miroslav Galluspředseda senátu