Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 166/2011

U S N E S E N Í

města Oslavany

G & C Pacific Niue

Limited

, se sídlem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Dalton House 60, Windsor Avenue SW19 2RR London, zapsané v registru společností Anglie a Walesu pod číslem 6701826, zastoupené JUDr. Kateřinou Tomkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Lesnická 52, pro 200 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2010, č. j. -41, takto:

Dovolání

se zamítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 21. 4. 2010, č. j. 114 EX 1219/08-35, kterým soudní exekutorka Mgr. Zuzana Komínková rozhodla,

že namísto dosavadních povinných

G & C Pacific a. s., se sídlem v Praze 4, U Habrovky 247/11, a BGC Developers a. s., se sídlem v Praze 4, U Habrovky 247/11,

bude pokračováno

s jejich procesním nástupcem, kterým je společnost

G & C Pacific Niue

Limited

, se sídlem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Dalton House 60, Windsor Avenue SW19 2RR London, zapsané v registru společností Anglie a Walesu pod číslem 6701826. Uvedl, že původně povinné společnosti zanikly výmazem z obchodního rejstříku a do jejich práv a povinností vstoupila v důsledku přeshraniční fúze společnost G & C Pacific Niue Limited. V souvislosti s procesním nástupnictvím se odvolací soud zabýval předně otázkou pravomoci (mezinárodní příslušnosti) českých soudů a uzavřel, že ji je třeba posoudit podle nařízení Rady č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení“). Exekuční řízení spadá pod pravidlo výlučné příslušnosti podle čl. 22 odst. 5 nařízení, podle něhož bez ohledu na bydliště (žalovaného) mají výlučnou příslušnost pro řízení, jehož předmětem je výkon rozhodnutí, soudy členského státu, na jehož území výkon rozhodnutí byl či má být proveden. Z hlediska nutnosti přezkumu mezinárodní příslušnosti ve smyslu nařízení, je proto nezbytné, aby v této exekuci s mezinárodním prvkem byly dány rozhodné skutečnosti, které příslušnost zakládají, v daném případě to, že majetek ve vlastnictví povinného se nachází na území České republiky ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “). Takový majetek povinná společnost na území České republiky vlastní. K námitce odvolatelky týkající se nepoužitelnosti nařízení s ohledem na skutečnost, že exekučním titulem je v souzené věci rozhodčí nález, a s ohledem na písm. d) nařízení, soud uvedl, že toto ustanovení dopadá na rozhodčí řízení jako na řízení nalézací, nikoliv na exekuční řízení, kde je exekučním titulem rozhodčí nález. Otázka případného uznání a výkonu exekučního titulu ve státě sídla nové společnosti není pro posouzení procesního nástupnictví v exekučním řízení, k němuž je příslušný soud České republiky, rozhodná.

Povinná v dovolání vytýká exekučnímu soudu nesprávný procesní postup. Poukázala na novelizované znění , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), které vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. 4. 2004, jímž se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (dále též jen „nařízení č. 805/2004), a který je součástí českého právního pořádku. Proto podle jejího názoru bylo povinností oprávněného podat nejdříve návrh na potvrzení evropského exekučního titulu a teprve na základě tohoto titulu pokračovat v exekučním řízení s novou povinnou osobou, která není subjektem českého práva. Jiný postup omezuje povinnou v jejím zákonném právu na obranu proti nároku, který není podle nařízení č. 805/2004 nárokem nesporným, neboť byl založen rozhodčím nálezem. Podle povinné bylo na místě řízení podle přerušit, poté měl exekuční soud oprávněného vyzvat k podání návrhu podle a na základě potvrzeného evropského exekučního titulu poté pokračovat proti novému povinnému. Postup soudního exekutora vede k obcházení nařízení č. 805/2004. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu, stejně jako usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání přípustné podle (ve znění účinném od 1. 7. 2009) není důvodné.

Jelikož vady podle , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , jež by řízení činily zmatečným, k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu o právním nástupnictví povinné.

Z obsahu dovolání je zřejmé, že povinná nezpochybňuje, že je právní nástupkyní společnosti BGC Developers, a. s. Její námitku, jíž vytýká soudu, že nepřerušil řízení podle a dále že nepostupoval podle nařízení č. 805/2004, lze podřadit pod dovolací důvod podle , tedy že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Podle jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

Účelem nařízení č. 805/2004 je zavedení evropského exekučního titulu pro nesporné nároky. Je-li podkladové rozhodnutí jako evropský exekuční titul označeno, znamená to, že není třeba prohlášení vykonatelnosti v členském státě, v němž se usiluje o výkon rozhodnutí. Rozsah věcné působnosti nařízení je upraven v čl. 2, z jehož odst. 2 písm. d) vyplývá, že nařízení se nevztahuje na rozhodčí řízení. Proto ani rozhodčí nález nemůže být jako evropský exekuční titul označen. Navíc, jak bylo uvedeno, označení exekučního titulu jako evropský exekuční titul má smysl tam, kde se usiluje o jeho výkon v jiném členském státě než v tom, který exekuční titul vydal. Námitky povinné k možnosti použití a postupu podle tohoto nařízení jsou tak zcela bezdůvodné.

Pokud jde o otázku pravomoci (mezinárodní příslušnosti) českého soudu souzenou věc projednávat a rozhodovat, pak dovolací soud připomíná, že použití nařízení je vyloučeno, neboť se nevztahuje na vykonávací řízení, je-li exekučním titulem rozhodčí nález. Z čl. 32 nařízení totiž vyplývá, že pro jeho účely se „rozhodnutím“ rozumí každé rozhodnutí vydané

soudem

členského státu bez ohledu na to, je-li označeno jako rozsudek, usnesení, příkaz nebo nařízení výkonu rozhodnutí, včetně rozhodnutí o nákladech řízení vydaného soudním úředníkem.

Po posouzení pravomoci českého soudu je třeba vyjít z odst. odst. 2 , upravující místní příslušnost soudu, a prostřednictvím něho zkoumat, zda je dána pravomoc soudu jako jedna z podmínek řízení (což následně i odvolací soud činí).

Rozhodl-li tedy odvolací soud, že v řízení bude nadále podle jako s procesní nástupkyní původní povinné osoby pokračováno se společnosti G & C Pacifik Niue Limited, je jeho právní závěr správný.

Nejvyšší soud proto dovolání podle části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. února 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu