Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1998/2010

U S N E S E N Í

P. L.

Ing. M. W.

, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 9. 2009, č.j. -149, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 145.738,40 Kč na náhradě škody, jež mu vznikla v důsledku odmítnutí reklamace vad střešní krytiny žalovaným, který měl na základě příkazní smlouvy zajistit provedení pokrývačských a klempířských prací na nemovitosti žalobce.

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21. 10. 2008, č.j. -126, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud zjistil, že dne 26. 6. 1994 účastníci uzavřeli příkazní smlouvu, na základě které žalobce zmocnil žalovaného zařídit veškeré úkony spojené s rekonstrukcí a výstavbou rodinného domu č.p. 293 v obci Ostravice. Dne 22. 8. 1994 udělil žalobce žalovanému tzv. generální plnou moc a dne 7. 2. 1995 mu udělil tzv. zvláštní plnou moc k uplatnění všech práv objednatele vzniklých v souvislosti s přestavbou předmětného domu. Dne 19. 7. 1996 vzal žalobce na vědomí výpověď příkazní smlouvy ze dne 26. 6. 1994 žalovaným ke dni 19. 7. 1996. Dne 26. 10. 1996 žalobce vypověděl žalovanému plné moci, které mu ke dni 25. 10. 1996 udělil. Žalovaný na základě uzavřené příkazní smlouvy mimo jiné zajistil pracovníky, kteří provedli pokrývačské a klempířské práce. Na jaře 1994 (správně 1995) žalobce zjistil na střeše závady v těsnosti, které byly poté odstraněny. V zimě 1995-1996 se situace zhoršila natolik, že došlo k zatékání vody do domu, proto žalobce v únoru roku 1996 žalovaného s těmito závadami seznámil a žádal zjednání nápravy. Dne 11. 4. 1996 byla provedena kontrola střechy a bylo zjištěno, že došlo ke zvlnění šindele. Odbornou prohlídkou znalce bylo zjištěno, že stav střešního pláště je vadný, krytina je zvlněná a propouští vlhkost a vodu, a je nutno provést snesení krytiny a pokrytí novým šindelem. Žalobce požádal žalovaného o zajištění reklamace závad, ten to odmítl a nedoložil žalobci ani doklady, které by mu umožnily tyto závady u dodavatele pokrývačských prací reklamovat. Vzhledem k tomu, že hrozily další škody z důvodu zatékání do domu, žalobce byl nucen zajistit opravu střechy sám, čímž mu vznikla škoda ve výši žalované částky. Soud dospěl k závěru, že není dán základní předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu spočívající v porušení právní povinnosti, neboť z příkazní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 26. 6. 1994 a ani z plné moci ze dne 22. 8. 1994 žalovanému nevznikla povinnost provést reklamaci vad. Zvláštní plná moc ze dne 7. 2. 1995 povinnost žalovaného uplatnit všechna práva objednatele vzniklá v souvislosti s přestavbou domu včetně reklamace obsahovala. Žalovaný v této souvislosti na požádání žalobce sdělil kontakt na pracovníky, kteří reklamované práce prováděli, přičemž bylo sjednáno, že k dohodě opravy na krytině dojde po ustálení počasí, což se však nestalo. Soud dovodil, že žalovaný neporušil žádnou ze svých povinností.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25. 9. 2009, č.j. -149, potvrdil ve výroku o věci samé rozsudek soudu prvního stupně, změnil výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud z předmětných plných mocí nedovodil povinnost žalovaného činit úkony související s reklamací vadně provedených prací při pokrývání střechy rodinného domu. Žalobce podle odvolacího soudu neprokázal porušení právní povinnosti žalovaným, jež by bylo příčinou vzniku škody žalobci. Soud uzavřel, že za škodu vzniklou žalobci vadně provedenými pokrývačskými pracemi nenese odpovědnost žalovaný z důvodu své pasivity, ale třetí osoby, které uvedenou práci provedly. Tvrzení žalobce, že neznal totožnost osob provádějících práce, považoval odvolací soud za vyvrácené jeho vlastní výpovědí.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , a podává je z důvodů vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a nesprávného právního posouzení věci. Dovolatel namítá, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z příkazní smlouvy, neboť nezajistil na pokrývačské a klempířské práce „stavební společnost“, ale soukromé osoby na tzv. fušku, čímž znemožnil reklamovat vady provedených prací. Namítá rozpory v závěrech odvolacího soudu, jež neodpovídají zjištěnému skutkovému stavu. Otázka zásadního právního významu podle dovolatele spočívá v chybném závěru odvolacího soudu o neporušení povinnosti vyplývající ze závazkového vztahu mezi žalobcem a žalovaným. Pochybení při řešení této otázky spočívá v posouzení plných mocí ve vztahu k tvrzením a jiným důkazům, které v řízení vyšly najevo. Dovolatel vytýká soudům obou stupňů, že se nezabývaly otázkou, kdo s kým uzavřel smlouvu o provedení předmětných prací a co bylo jejím obsahem. Má za to, že vzájemný závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným byl širší, než vyplývá ze striktního výkladu samotného textu smlouvy, a to s ohledem na účel tohoto závazku, kterým byla rekonstrukce domu včetně provádění reklamace vadných prací. Žádá, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( o. s. ř) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu a 4 , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle ustanovení je dovolání přípustné mimo jiné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolání soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Dovolací soud tedy nemohl přihlédnout k dovolatelově námitce, že odvolací soud se odchýlil od hodnocení důkazů soudem prvního stupně bez jejich opakování, když současně nejde o řešení procesní otázky zásadního významu.

Obsahem dovolání jsou námitky, které se v podstatné části týkají hodnocení důkazů a skutkového zjištění jako jeho výsledku, tedy otázek skutkových, zda bylo či nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že neznal totožnost zhotovitelů, že žalovaný měl a porušil povinnost provést reklamaci vadně provedených pokrývačských a klempířských prací, popřípadě sdělit žalobci totožnost zhotovitelů a předat mu potřebné doklady. Skutkovou otázkou je i závěr o tom, zda a jaká práva a povinnosti vyplývají z plných mocí udělených žalobcem žalovanému (jde o interpretaci obsahu uvedených listin).

Pokud námitky žalobce v dovolání naplňují dovolací důvody podle a , nelze je v dovolání, jehož přípustnost může být dána jen podle , úspěšně uplatnit.

Předpokladem zkoumání správnosti rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska dovolacího důvodu podle ustanovení je závěr, že ve výše uvedeném smyslu má rozhodnutí odvolacího po právní stránce zásadní význam, tedy v rozsudku řešená a dovoláním vymezená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale zároveň i z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu). V dovolání vymezená otázka obsahu závazkového vztahu mezi žalobcem a žalovaným však onen judikatorní přesah pro případy obdobné povahy postrádá, což potvrzuje i snaha dovolatele o posouzení dané otázky v širších souvislostech založených nejen na výkladu samotného textu příkazní smlouvy, ale reflektujících individuálnost daného případu; proto nemá ve výše uvedeném smyslu po právní stránce zásadní význam.

Závěry odvolacího soud nejsou v rozporu ani s judikaturou, na kterou poukazuje žalobce v dovolání. Závěr, že plná moc je u osvědčující uzavření dohody o plné moci mezi zastoupeným a zástupcem, sám o sobě nikterak nesvědčí ve prospěch názoru žalobce, že prokázal existenci povinností žalovaného, jejichž porušení mělo mít za následek vznik škody.

Jelikož dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné, Nejvyšší soud je odmítl podle ustanovení věty první a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a , neboť žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovanému žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. ledna 2012

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu